… aneb že já se nechám vždycky vyprovokovat !
Jak jsem již psal v prvním článku, nic se úplně nepovede na první pokus (a na druhý, a na třetí …), vždy se dá něco upravit a nebo doladit. A zvláště to platí, máte-li za kamarády provokatéry, kteří si do vás rýpnou nějakou poznámkou a „červíček hlodá, a hlodá …“, až vás donutí to alespoň vyzkoušet … Ale na druhou stranu, tohle by šlo nazvat taťkou pokroku (matkou pokroku je lidská lenost …) – přiznám se, že jinak bych to asi nedělal!
Ponouknutí k první drobné úpravě – vzhledové – byla Mírova poznámka – cituji: „ …. Vybarvený čmelda je fakt hezkej, zkus ještě to červený lemování, jako je na fotce skutečnýho čmaldy …. „. Před spaním jsem o tom přemýšlel, než jsem definitivně zalezl do kutlochu, zkusil jsme na relativně málo viditelném místě dvě šířky červené lihovky, do rána si rozmyslel, kterou šířku použiju a druhý den bylo dokončení úpravy otázkou půl hoďky - i s lelkováním pak délka jednoho CDčka kapely Shakra (výborná muzika, škoda, že vám jí k tomu nemohu pustit !). Takže odpověď Mírovi zní: „ … asi takhle jsi to myslel?“
Druhou, vyprovokovanou úpravou, jsou lyže. Pravda, lyžový červíček pro Čmeláka hlodal od začátku, celé se to přímo nabízelo, jen nějak nebyl ten pravý impuls – především jsem byl nějak línej lyže dělat a nebo je objednávat – jo, kdyby je v „mém“ modeláři měli přímo, to by byla jiná … Prvním impulzem byl neúspěch lyží na Plutu – jednak se použité lyže ukázaly jako malé (původní Pluto mělo 840g, s „ail“ křídlem ztěžklo na 1000g a použité lyže jsou do 900g), a především se ukázalo, že u příďového podvozku není použití lyží tak jednoduché jako u ostruhového podvozku a nakonec se přední lyže rozlomila (nějak to prostě nedrží …) a Pluto s lyžemi vůbec (zatím?) nevzlétlo. Takže jsem měl doma jedny „plonkové“ lyže … No, a posledním impulzem, který mě „nadzvedl“ k „olyžování“ Čmeldy byly poznámky Martina a Jirky – to si zaslouží citaci!
Martin: „… Já vím že jsi elektrikář, ale práškovat v zimě je fakt blbost :-) …“
Jirka: „…V zimě se sice práškovat nemusí,ale létající hovnocuc ještě nikdo nemá :-D …“
jen pro doplnění – já: „ … ... tak dík, prej hovnocuc, to se ti můj čmeláček tak nelíbí? …“ – tohle už pak zůstalo bez odezvy – jestli mlčení znamená souhlas, tak Jirkovi Čmeláka asi nepůjčím :-)
Takže mi po tomhle nezbývalo nic jiného, než to prostě zkusit !!! Jen pro Martina – vím, že jsem jen blbej elektrikář, ale já nechci v zimě práškovat, já chci jen létat ! Apropo – už jsi někdy viděl F16ctku s gumovým krytem radaru :-) :-) ? Úprava lyží byla celkem jednoduchá (dvě CDčka Shakry …) – najít nějakou trojku drát na podvozkové nohy (bohužel nebyly po ruce mé oblíbené pletací jehlice), naohýbat podle kolového vzoru (malinko delší, vzhledem k poměru výšek kol a lyží …), vyříznout závit pro samojistící matku, vymyslet distanční podložky k lyži (ještě že elektrikáři mají zásoby pro elektroniku …) a doplnit držení a pružení lyží – prostě jsem to narouboval na horní část nohy! Prosté, jednoduché, levné, rychlé – uvidíme, jestli to vůbec bude fungovat :-) ! Chvilku jsem přemýšlel o zadní lyži, ale nakonec jsem se rozhodl nechat to tak – jednak ostruhové kolečko nejde vyndat (pevně zalepené) a pak si myslím, že to bude snadno klouzat po příhodném tvaru ocasní části (s mírným zanořením ostruhového kolečka …). Uvidíme, co ukáží zkušební lety – snad bude o víkendu aspoň trochu letové počasí, jen mám obavy, že se přes hory sněhu, co tu na jihu máme, na žádnou kloudnou louku nedostanu (a nebo tam zůstanu zapadlej …).
Takže díky kamarádům jsem Čmeláka opět vylepšil (?), jen je prosím – už žádné „podnětné“ poznámky, musím také doma dělat něco jiného, než si jen hrát s modýlkama !!!! :-) :-)