A zároveň asi i poslední.
Je to opravdu tak, ale moje první letošní vytažení letadel nastalo až poslední prázdninový víkend. Ono už před delším časem Ondra prohlašoval, že si o prázdninách zalítáme, ale nějak to stále nevycházelo. Umanul jsem si, že i přes to ten termín dodržím. Podařilo se na poslední chvíli.
V neděli posbírám vysílačku, baterky a Trojplocha s Čmelákem a vyrážím za hospodu. Ne že by tedy bylo ideální počasí, ale ono to snad nějaka půjde. A ono to šlo. Díky Katce dokonce i zdokumentováno.
První šel do vzduchu Čmelák. Řekl bych, že navzdory jeho technickému stavu se v silnějším větru držel docela hezky.
Spořádaným opisováním osmiček s občasným vybočením po nárazu větru jsem si osvěžil návyky na ovládání letadla (proboha, kdy jsem naposledy letěl, když tedy pominu simulátor při neúspěšném tréninku na L-39?).
Po Čmeldovi jsem posadil do vzduchu Trojplocha. Poletování bylo přerušeno projíždějícím autem (sakra kam to jel???). Zastavil kousek ode mne, že se podívá, šel jsem k zemi. Nerad bych se mu podíval do čelního skla.
Druhý start, pokusy o pomalé průlety, aby Katka stihla alespoň nějakou fotku. Stihla.
Baterky vylítány. Na chalupě jsem kouknul co bude třeba opravit, kromě vylepšení ukotvení pilota v Trojplochu (teď je jen pohledově naaranžován a lehce přichycen a při přistání většinou vypadne) nic. Ale asi si ušetřím i tuhle práci a uložená letadla už nechám odpočívat.
A na závěr jedna fotka, když fotograf marně hledá letadlo a snaží se o dobrou kompozici - ale i tak se mi líbí :-)