… aneb tři stroje na vyvětrání.
Konečně také přišel víkend, kdy jsem nemusel nikam cestovat a mohl zůstat doma, i když jsem měl hotovost, při níž temelíňák nikdy neví dne ani hodiny … Ale prostě se to nějak povedlo a tak jsem si naplánoval provětrání svých letadel, když už se to v Kramolíně nějak nedaří. Původně jsem byl s Alešem S. domluven na sobotu, ale ten dal přednost Moravě, takže domluva byla na neděli dopoledne – fajn, alespoň jsem měl v sobotu čas na rozebrání pračky (mám za sebou etapu „rozebrat“ a „objednat“, zbývá je etapa „sestavit“ :-)) a přípravu modelů. Mluvím-li o přípravě modelů, tak se mj. jednalo o dodělání Cipíska (kormidla VOP) a nastavení serv apod., včetně malého měření vrtulí – původní GWS EP 7035 jsem chtěl nahradit „sklopkou“ Graupner 6/3“, ale nechtěl jsem to dělat „naslepo“, mám rád porovnání alespoň základních údajů. Povedlo se, sklopka Cipískovi vyloženě sluší a létá to podstatně svižněji – přesné změřené údaje mám doma … U Klacka stačilo jen vložit baterky – jak se pak při prvním letu ukázalo, zvolil jsem jedny, které jsou asi „po smrti“, v lepším případě „nějaké nemocné“ … :-) A EasyStar – tam jsem v prvé řadě musel zkontrolovat, jestli je vůbec po posledním létání na pahorku letuschopný, nějak jsem si nebyl jistý – OK, byl, stačilo dát jen přijímač a aku a na louce si nevšímat, jak je chudáček celý pokroucený … :-) A do přípravy musím ještě zařadit zjištění, že mě po létech obětavé služby opustil akumulátor v mém Tx Hitec Eclipse – naštěstí jsem zjistil, že kluci korejští nejsou blbí a dole v šachtě aku jsou připraveny kontakty na držák baterek, mohl jsem provizorně (!) vložil tužkové aku do pouzdra a býl připravený jít lítat …
Aleš si žádný model s sebou nevzal (uděluji mu tímto důtku :-)) a tak dostal roli házeče a fotografa – házel výborně (nehrál on v mládí házenou? :-)) a pořádně fotit a filmovat ho ještě naučíme … :-) Dojeli jsme na mou oblíbenou louku cestou na Branišov, která je vlevo lemována zoraným polem, vpravo osamoceným domem, vpředu ohradou s dobytkem, lesem a v neděli i hradbou mraků a za zády silnicí, na které padají cyklisté do pangejtu, jak se snaží koukat po modelech … :-)
První šel do vzduchu
EasyStar – jednak byl nastavován jako poslední, takže zůstal v paměti vysílače (a kanál už byl nastaven na modulu), jednak jsem si potřeboval procvičit prsty na něčem ověřeném a hlavně šlo o to, ukázat Alešovi, proč je originální EasyStar lepší než jeho klony, např. Focus (nebo Fokus, či jak se to jmenuje …) A protože v podstatě nefoukalo, tak Easy létal ukázkově, motor krásně táhnul, plachtil i bez motoru, prostě dokonalá prezentace. Ukázal i nějaký ten lopas a jedny zádíčka, jen filmař nějak nestíhal. Dokonce (po dvou pokusech) i přistál skoro k noze, bez jediného šrámu … Následně jsem vůbec nemusel Aleše přemlouvat, aby si půjčil můj vysílač a zkusil si Easyho také – start, let, poletování, prostě paráda, jen jsem, bohužel, Aleše dostatečně nevaroval, že zrovna Easy je citlivý na přechod řízení ze směrovky na výškovku (při velkém náklonu, pak to chce napřed kontra a kontra a až pak přitahovat …), takže jsme skončili na zemi v kotrmelcích a pravá výškovka se bude muset slepit. Nuž co, příště bude lépe, ale řádně se naočkoval a snad už dá do kupy EasyGlidera a půjdeme ho zalétat …
Jako další byl na řadě
Cipísek – ten měl svého času malou nehodu, kdy následně povolila levá půlka výškovky a postupnými opravami přišel k celému novému potahu (mimo křídla), včetně úplně nových pohyblivých částí kormidel (např. u VOP šlo o EVO II. :-)). Jak jsem již psal výše, dostal i novou vrtuli, takže jsem se na jeho let docela těšil – Aleš si sice stěžoval, že je Cipís nějaký těžký, ale co je to proti Klackovi … :-) Všechno se povedlo - hod, start, let, stoupání, ovladatelnost, maximálka, minimálka, plachtění a tak vůbec, prostě naprostá paráda a pohoda, Cipísek se stává „cestovním“ modelem – Cipíse do ruky, vysílač na krk a jde se lítat. Dokonce došlo i na demonstraci teorií létání, přesněji praktické vysvětlení teorie pádu Easyho – tedy let, zatáčka, přitažení VOP a přechod do vývrtky, zde vše pomalé, řízené a vybrané. A jak jsem při tom zjistil, Cipísek je hodně odolný, do vývrtky se mu vyloženě nechce, při přitažení a ztrátě rychlosti se jen zhoupne, někam se překlopí a pak se prakticky sám srovná. Ale pokud se mu chce, tak je úžasně obratný, rychlý i pomalý a příjemný, takový zmenšený Shanahan (R.I.P.). Sice se po přistání ulomila přepážka s magnetem pro kabinu, ale tam jsem já podcenil materiál a ten to prostě nevydržel … Doplnění – již opraveno … :-)
A poslední byl na řadě
Klacek – louka byla sice posekaná, ale v poměru ke kolečkům Klacka (která se jinak zdají velká) posekaná málo a tak byl nutný hod. Pravda, měl jsem trochu strach z Alešova hodu a byl jsem připraven „páčkovat“ jak divej, ale obavy byly zcela liché. Jednak ten chlap určitě musel kdysi hrát házenou :-), páčto hází dobře a hlavně, Klacek má tak tlustej profil, že by to uneslo i slona – asi tak 5sekund po startu klekla pohonná baterka a vrtule se sotva točila, ale Klacek se krásně ploužil asi metr nad zemí a snažil se letět ze všech sil. Když už to fakt nešlo, tak se ukázkově snesl k zemi, kde se po cca. metrovém dojezdu předpisově zastavil. Áno, zlé jazyky by mohly tvrdit, že přistál podstatně lépe, než kdybych ho pilotoval já … :-) Tak jsem vyměnil akumulátor za jiný a při zkoušce motoru to Aleše málem odneslo – asi bude RAY pack „po smrti“. Tož druhý start, let a zkouška letových vlastností – první, co jsem udělal, bylo přepnutí výchylek VOP na 80%, ale i tak je Klacek tak nějak jankovitý, bude to chtít zjemnit výchylky a nastavit nějaké mixy – když jde Klacek bez motoru, tak je krásně klidný a normálně ovladatelný, fukejř z točící se vrtule je asi fakt velkej, však má taky motor něco kolem 340W což je trochen přemotorováno, že (na kilové letadlo). Ale tloušťka profilu, hloubka křídel a celkové tvary Klacka nedovolují velkou maximálku – i když běží motor naplno, tak je vidět (a slyšet), jak je velký odpor letadla a prostě to rychlejc nepoletí. Ale zato minimálka, to je něco, ono se to sotva hejbe (šli byste rychlejc), ale furt to letí a furt je to ovladatelný – dokonce líp než při „fullgas“, to je to moc jankovité, proto asi také jsem nepřistál „k noze“, ale daleko a nepřistál jsem já, ale model sám, já mu to toho raději nekecal … Nic se nepoškodilo (heč!), jen se opět mírně ohnul drát podvozku, asi bude potřeba naohýbat nový podvozek …
A tím malé, nedělní, dopolední, podzimní polétání skončilo, za sebe můžu říci, že splnilo všechny mé představy – krásně jsem si zalétal, konečně jsem vytáhl Aleše na létání a zalétl jsem oba modely po opravě. Cipísek je již plně letuschopný a Klacek bude také, až provedu doladění. A opravy? Cipís je už opravený, na Easyho koupím lepidlo a VOP slepím a Klackovi narovnám podvozek – anebo udělat nový a i s lyžemi? :-)
Fotky jsou na
mém rajčeti, bohužel, videa se nějak nepovedly … :-(
před startem a na obloze …
a opravy …
Malé, podzimní, jihočeské polétání …
