Dalším častým dotazem na fórech bývá - co znamená označení Cxx (např. 10C) na baterkách, většinou se tento dotaz týká LiPolek, protože se tento údaj začal prakticky objevovat až s příchodem LiPolek do modelařiny. A nutno přiznat, že je i pro tyto aku specifický, protože jinak znamená něco jiného, i když v podstatě to samé … Trochu podivné a složité, že, ale je to tak a já se pokusím to tady vysvětlit ….
V první řadě - pro ty dříve narozené - „céčka“ nemají žádný vztah k oblíbené (?) směnné hodnotě z našich dětských let, tedy kousku plastu ve tvaru „C“, který nikde nebyl k sehnání a přesto ho všichni měli a k původnímu účelu - skládaný závěs - se prakticky nikdy nepoužíval …. No nic, kdo ví, o co jde, tak ví, ostatní nechť zapomenou … :-) :-) :-).
Tedy nejprve k značení „C“ na LiPolkách a potom vysvětlím rozdíly ve značení jinde a co jsem myslel tou záhadnou větou na začátku …
V tomto případě hodnota „C“ vyjadřuje, jakým max. proudem můžeme aku zatěžovat - konkrétní hodnota vychází z kapacity daného akumulátoru a „C“ vyjadřuje násobek této kapacity. Vezměme příklad - máme LiPo aku pro RC modely aut, což bývá dvoučlánek - 7,4V, 5000mAh, 10C - sestava 2s2p nás momentálně nemusí zajímat … Pro naše účely převedeme kapacitu z mAh na základní jednotky, máme tedy 7,4V, 5Ah, 10C. A teď už je to jednoduché - 10C znamená 10tinásobek kapacity, tedy 10 x 5 (Ah), což je 50A … Budeme-li mít 5Ah 20C, dostaneme 100A (20 x 5Ah), budeme-li mít 30C, máme už 150A (30 x 5Ah), naopak 1C je 5A, C10 by pak teoreticky bylo 0,5A, ale to už je mimo tuhle praxi … Tudíž víme, že tato aku je určená pro max. trvalý vybíjecí proud 50A - což nám pro „rekreační desetiny“ bohatě stačí, obzvláště, pokud jezdíme „stříďák“ velikosti „600“ apod.
Tak co, je to jasné ? Je to jednoduché, že …
Tolik teorie a teď praxe - správně by tato hodnota měla vyjadřovat trvalý proud, jakým lze danou aku zatěžovat (stálý průměrný proud), aniž by došlo k poklesu jmenovité kapacity nebo poklesu životnosti aku. Ale, jak už to bývá, „papír snese všechno“, takže u výrobců (či prodejců) nastala „honba za céčky“, kdy nás ohromovaly bombastickými hodnotami, ale skutečnost byla někde úplně jinde - a kdo si to byl schopen ověřit a případně to reklamovat, že … Takže jistá „nevěřícnost“ byla na místě … Solidní výrobci, aby se také odlišili, udávají na aku ještě tzv. špičkový proud, v ideálním případě doplněný o časový údaj - tj. dobu, po kterou můžeme tento velký proud odebírat. Porovnáním těchto hodnot (a dalších udávaných parametrů) si lze udělat obrázek o daném akumulátoru a o solidnosti výrobce a jím udávaných parametrů. Takže, není vždy 20C jako 20C a vyplatí se přemýšlet a počítat …
Jo, jestli jsem to ještě neřekl, tak jsme se bavili o vybíjecím proudu, tedy proudu, který z aku odebíráme - tam se uplatňují hodnoty 10, 20, 30C apod. a hodnoty trvalého a špičkového proudu. U nabíjecího proudu jsme zatím (i když vývoj jde kupředu) u hodnot menších a u hodnoty jednoho max. nabíjecího proudu. Většina současných LiPo aku se nabíjí proudem 1C, tady v našem zmiňovaném případě 5A (1 x 5Ah). Vyrábí se už i aku s nabíjecím proudem 2C apod., ale tam je cena zatím vyšší, takže „rekreační modelařina“ si chvilku ještě počká. Většina nabíječek nabíjí metodou CC-CV (constant current - constant voltage), která je osvědčená a ověřená (stejná metoda jako při nabíjení Pb aku) a pak jsou i nabíječky, které mají spec. algoritmus nabíjení (nabíječky Cellpro apod.) a tím dokáží dobu nabíjení úspěšně zkrátit, ale pokud máme „normální“ nabíječ, udávaný max. nabíjecí proud se nedoporučuje překračovat. Ale metody nabíjení by vydaly na samostatný článek, takže to tady nebudeme více „pitvat“ …
Tak, a nakonec slíbené vysvětlení, co znamenají „céčka“ jinde … Vysvětlím na praxi z „dospělé elektriky“ – tak např. u „velkých“ akumulátorů se hodnota kapacity udává např. ve tvaru 600Ah C10 (staniční akubaterie apod.) nebo 360 Ah C5 (trakční baterie) a znamená to, že udávaná kapacita je vztažená k době vybíjení, tedy 10 hod. (C10) a 5 hod. (C5) – tak se také dělá kapacitní zkouška těchto baterií. Prakticky na stejném principu by byl údaj např. 5 Ah C1 (1 hod.) nebo 1,7 Ah C0,5 (30 min.) – tyto hodnoty lze nalézt v katalogových údajích u aku „lepších výrobců“ – doplněné o údaje vybíjecích proudů (trvalý, špičkový, maximální apod.) a další charakteristiky. V běžné praxi se lze s těmito údaji setkat např. u autobaterií – kapacita bývá většinou vztažena k „C10“ a údaje o aku bývají doplněné mj. o tzv. startovací proud, což není vlastně nic jiného, než krátkodobý špičkový proud, který je akumulátor schopný dodat, aniž by došlo k poklesu napětí … Různými výpočty se dají z různých katalogových údajů zjistit další hodnoty, takže můžeme takto dojít i k údajům o „Lipolkových céčkách“ – výrobci to tedy v podstatě zpřehlednili pro nás, „prosté modeláře“ … :-) :-) :-)
A jeden malý dodatek pro „šťouraly“ a „znalé“ – aby to vše nebylo tak jednoduché, podle nových norem se už u akumulátorů (např. gelové Pb) neudává údaj v Ah (např. Pb 12V 7Ah), ale ve výkonu aku, tedy ve W :-( . Prostě paráda, ať žijí zmatky … :-(
17.09.2020:aktualizace v článku "Létejte, co se dá …"
do download přidány další informace z RCR 09/20 a odkaz na "droní" stránky s informacemi, včetně odkazu na stránky UCL, kde by se měly objevit informace o registracích a testech
Létejte, co se dá ...