Ale jo, proč ne, ať mají rejpalové co povídat …
Předchozí verze kufru na nářadí „by novako“ se osvědčila - nejen mě, ale i ostatní se v ní vyznali a chodili si pro nářadí sami - takže nebyl důvod koncept měnit (kromě té samoobsluhy … :-)). Co však bylo nutné vyměnit, byl samotný hliníkový kufr - přece jen už měl svoje léta odsloužené a držel pohromadě jen silou vůle a občas byl problém i kufr zavřít. Takže, když jsem při svých toulkách hobbymarkety narazil před vánoci na tohohle zeleného krasavce (a za solidní cenu) a bylo mi sděleno, že si mám něco vybrat pod stromeček, bylo rozhodnuto. Koupi podpořilo i to, že mi narozeninový „ježíšek“ přinesl i nějaké to modelářské nářadí z HobbyKingu a nějaké ty další modelářské drobnosti. Takže co, proč si neudělat radost a nezúročit v nové konstrukci „nářaďového kufru“ zkušenosti z předchozí verze - pozitiva zachovat, negativa vyloučit a nové nápady vyzkoušet. Takže se vyrábělo a vznikl al kufr na nářadí EVO II … :-)
“zelený krasavec“
Základní nosnou myšlenkou je osvědčený koncept „vloženého plata“ se šroubováky apod., v tomto případě vyrobený na míru modelářskému nářadí. Oproti původnímu kufru nebylo použito vyklápění vzhůru na pantech - mělo to svá negativa (ubraná šířka pro panty, zavěšování na víko apod.), teď má deska rozměry vnitřku kufru (leží na přepážkách a bočních výstelkách dna kufru) a vyjímá se ven celá (za „stříbrná tahadla“) - může se tedy položit na stolek apod. Doufám, že samoobsluha nepovede k odnášení celého plata !!! :-)
Při vymýšlení a výrobě kufru jsem rovnou počítal s použitím magnetů pro přidržování nářadí a nakoupil jsem magnetické držáky kuchyňského nářadí, které jsem promptně vykuchal a použil z nich jen magnety a kovové pásky. Obojí jsem vložil do smršťovačky (na obrázku modré pásky) a stáhl. Bohužel, překvapila mě relativně slabá síla magnetu - přes fólii to nijak zvlášť nedrželo, musel jsem místa styku s nářadím oříznout, pak už to drželo docela dobře. Není to sice esteticky nic moc, ale je to funkční - v EVU xx to chce prostě slepit vteřiňákem. Jo, příště …. :-)
Spodní strany nářadí jsou zasunuté v instalační liště - její šířku jsem vybíral přímo s nářadím - opět blázen v obchodě … :-)
Po roztřídění šroubováků apod. začalo doplňování ostatního nářadí - co přijde na plato, co na víko kufru, co se změní, co se zruší, co se doplní … Zkrátím to - bylo to poměrně dlouhé, ale nakonec jsem to nějak rozmístil, pod dříky šroubováků vzniklo krásné místo, kam šlo umístit některé další, méně používané komponenty. Přístup k nim sice není tak přímočarý a rychlý, ale místo je přece jen omezené a zkušenosti tak trochu napovídají, co se jak často používá … Původní plán počítal s držením nářadí pouze magnety, ale první praktická zkouška kufru (rozuměj, první pád na zem …) ukázala, že je to málo. Takže teď je nářadí při transportu drženo přepásáním gumou - je to sice méně estetické, zato praktické … A pro fotografy jde přídržná guma úplně sejmout. :-)
“vkládací plato“
Víko - jasné bylo rozložení a upevnění kleští a nůžek, osvědčený systém nebylo třeba měnit, pouze vylepšit. Tohle vylepšení spočívalo hlavně v použití magnetické lišty a těsnější lišty spodní. Mezi kleště se vtěsnaly nůžky, po úpravách smršťovačky (stejný problém s magnetickou silou jako na platu) budou snad držet lépe, než v předchozím kufru. Po první praktické zkušenosti bylo upevnění doplněno o transportní přepásání gumou. Mezi nožičky kleští jsem nakonec umístil „matkové bity“ - původně jsem je do kufru vůbec nechtěl dávat, ale „strýček Příhoda“ mi našeptal, ať je tam dám … :-)
Rozložení v horní části byl tak trochu oříšek, se kterým jsem si lámal hlavu o trochu déle - původní „krabičkové“ řešení nebylo špatné, ale z praxe mám raději přímočařejší řešení - šáhneš, vytáhneš, nehledáš … Nakonec jsem „brutálně“ upravil origo plato z víka kufru - oříznuto, použita spodní půlka plata - dole je zasunuta do plastové lišty na hřbety knih apod., přilepené do kufru. Nahoře je použitá stejná lišta, ale v kufru drží jen třením na bocích víka kufru. Kdyby se chtělo, tak za tohle plato lze vložit papíry apod., zatím je tam prázdno … V přihrádkách je všechno možné, vlevo je na sucháči děrovač, vpravo je zatím volno. Nahoru se pak už vešla jen krabička se skalpely a obyčejnější a hlavně menší plynovka. Zatím je to nahoře všechno, uvidíme, co ukáže praxe … :-)
“nářadí ve víku kufru“
Tak, nahoře už máme hotovo, zbývá už jen dno kufru … V první řadě jsem chtěl zachovat systém přepážek - jednak pro větší přehlednost a pak, přepážky slouží také jako podpěry pro střední plato. Stačilo jen vymyslet rozmístění, pořídit krabičky a do nich nacpat všechno potřebné. Hezky se to řekne, že … Ale trochu přemýšlení to chtělo, stejně tak jako hledání vhodných krabiček. Tak nějak se to povedlo, uvidíme …
Uprostřed jsou čtyři krabičky s drobotinou (dvě dole, dvě nahoře), před nimi pouzdra s papíry a tak, na nich krabička s gumami a osvědčená odkládací krabička s lepenkami.
Vpravo jsou menší krabičky se šroubky a menší drobotinou (asi 10 krabiček), na nich je záznamníček. Před ně se vešla krabička na lepidla, otázka je, kolik lepidel se do ní vejde …
A doleva se nastěhovali moji oblíbenci - měřáky, testery, programátory, přípravky a podobně. Nic moc víc se tam už nevešlo, jen drobnosti - měřící kabely, kolíky, světýlko, metr apod.
“dno kufru“
Tímto by měl být nový kufr hotový a připravený k použití, poutka pro nosný řemen jsem zatím nedělal, ukázalo se, že až tak nutný není a dá se bez něj obejít. Tož tak … :-) :-) :-)
“a takhle to celé vypadá“