… aneb - zábava, která se nekonala :-(
Závody v Beňovech bývají skvělé, i když je trať náročnější, atmosféra a příroda vše dokonale vynahradí a tak se RCK do letošních Klatov těšilo jak malé děti už čtrnáct dní předem. Ale, asi jsme se těšili až moc a tak se počasí postavilo proti - prakticky celý týden pršelo a tak jsme si ve čtvrtek mohli na stránkách šampionátu přečíst, že se uvažuje o zrušení závodu :-( V ten moment se celé RCK začalo intenzivně modlit a přivolávat slunečný zázrak - až tak jsme chtěli do Klatov jet. Ale „ten nahoře“ nás asi prokoukl a řekl si: „… prd, nic nebude, stejně jsou to samí bezvěrci, doma budou …!“ Takže v pátek dopoledne padlo rozhodnutí, že závod bude zrušen, tedy přesunut na jiný, zatím neznámý termín. Zde vložím poznámku - teď v pondělí se objevil návrh na přesun na 12.7. jako dvoudenní závod. No, paráda, horší termín si vybrat nemohli, co jsem komu udělal !!! Fakt těžko posunu začátek odstávky na ETE, to bych to musel týden před havarijně odstavit - aby se začalo dříve, ale nevím, jestli bych se pak ještě někdy někam dostal, splácet výpadek výroby cca. 1mil.Kč za hodinu, to by asi trvalo dlouho … :-( Takže jsme měli po srandě, v tu chvíli už se nebylo na co těšit.
Ale to by nebylo RCK, aby Novák nevymyslel nějakou ptákovinu - stačilo pár telefonátů a program byl jasný - půjdeme se svézt k Jiříkovi na rallycrossovou dráhu. V pátek večer jsme u Němečků ještě doladili pár detailů - Petry masíčko bylo vynikající a hrušková vodka také …
V sobotu dopoledne jsem do svého auta (poloauta, jak mu říká MN …) naložil dva stolečky, devět kufrů a kufříčků, pět aut, čtyři lidi a nějaké drobnosti a vyrazili jsme do Sedliště. Na závodišti jsme se setkali s Jiříkem, vybalili sebe, kufry, auta, stolečky, Martinky židličku a hračky a zábava mohla začít. Martinka dostala strategické místo u startovní rovinky, my jsme se usalašili okolo a volným tempem začalo povedené dopoledne. Martinka si dílem malovala a dílem honila tatínka po trati - i když přímo řídila auto, ve skutečnosti hlavně nepřímo Martina, běhajícího za modelem - takhle to má vypadat, tatínek na dálkové ovládání … :-) Ostatní pak začali řádit na trati - od seznamování až po blbnutí na šikmé stěně, ha, ha, podle ředitele je jen pro „shorty“ a „osobáci“ tam nejezdí … Prd, RCK umí i to, jak jsme se krásně na stěně vyblbli - Toníček má prý pár povedených videí, pokusím se sem vecpat odkazy … Došlo dokonce i na nějaké to rádoby závodění, byla určena nějaká ta trať, i jsme se pokoušeli společně odstartovat, ale Toníček má asi raději letmé starty, takže na nás prděl a jel furt. Ale jo, něco jsme objezdili, jediný Jiřík si moc nezajezdil, páčto nám stále - dobrovolně! - hledal modely, protože jsme zapadávali na všech možných i nemožných místech. Ale jo, byla to povedená taškařice a velmi příjemně strávené dopoledne.
A v této souvislosti nás (tedy přesněji mě a Toníčka) napadá jedna rebelská myšlenka - což takhle zkusit oživit původní formu rallycrossových závodů? Tedy to jednoduché, nenáročné a přátelské poježdění na jednoduchých a nenáročných tratích? Jiříkovo trať umožňuje dost různých konfigurací a vytyčit trať i někde jinde by snad neměl být problém - jen namátkou mě napadá šotolina na točně u hospody, asfalt na letišti v Milči či tráva na hřišti. Vždyť není nutná složitá trať, vyblbnout se dá i na prostém oválu okolo pneumatik, že … A jak vyloučit důvody, proč jsme kdysi přestali jezdit? Jednoduše, závody jen pro zvané a pozvané … Tak co, co vy na to? Jo, jen to chce jiné auto než na rally, to naše současné je moc sofistikované (rally je proti RCS nelikvidační) a moc obratné, viděl bych to tak na lehce upravené TTčko …
Tož tak, děkujeme Jiříkovi za příjemné dopoledne, nějaké ty fotky jsou v
galerii“,
a videa u mě na
youtube
a na Tonyho rajčeti -
první
a
druhé