Druhé letošní Nýrsko …

… aneb vedro na ploše a jen krátký deštík.

Jak je vidět, tak mé apely na to, aby články psal někdo jiný, nepadly na úrodnou půdu a ani slib, že dotyčnému pisateli zapůjčím techniku jednadvacátého století (tedy diktafon na poznámky …) také příliš mnoho autorů nepřilákal. Tož jsem si prozřetelně napsal pár poznámek sám a teď si natočiv z pípy jedenáctku kozlíka, sedím pod pergolou a buším písmenka na noťasu, vyprošeném od Elišky …

RCK jelo kompletně z Kramolína, kdy Toníček dorazil v pátek s Martinem a spolu (ještě s Mírou) hlídali celý večer barák, pergolu a pípu, přičemž se pokoušeli okousat svoje „pocket drony“. Já jsem jel s rodinou za kulturou do letňáku, což se nakonec ukázalo jako ne moc šťastný nápad (blbé světlo, blbé promítání a blbý film), takže jsem litoval, že jsem se nesnažil otloukat svého drona s nimi. Ráno nás v sedm Martin naložil do „golfového míčku“ a vyrazili jsme do Nýrska s tradiční zastávkou v Klatovském Lidlu pro snídani …

Vybalení v kasárnách proběhlo standardně, jen hlavní příčinou šoupání nábytku sem a tam jsem nebyl já, ale Jarda Straka a jemu podobní … :-) Nastalo i tradiční ranní panáčkování, čehož jsem se z léčebných důvodů nezúčastnil :-)

Standardní byly i Tonyho blbé kecy od časného rána, asi tušil, že zpátky jede vlakem! Nic ho nezkrušilo, ani to, že i přes svaté ujištění, že si je jisto jist, tak zvládnul na svých nových světýlkách na kastli přehodit červenou a černou a po mojí úspěšné opravě stále tvrdil, že za to můžu já!!! Apropo světýlka – jednu RZtu málem kvůli přehřátému BECu nedojel a hledaje příčinu všude možně, nevěřil nám, že pomůže menší zatížení BECu, tedy jízda bez svícení. Ale pak je nenápadně zkusil odpojit, a protože to pomohlo, tak se již k tématu nevracel …

Na startu se sešlo dvaadvacet pilotů, z nichž dva závod, tedy celkem devět RZ, nedokončilo – druhý byl Baxan, končící někdy po sedmé RZtě a prvním byl Milan Široký, který ve druhé RZ odstartoval dříve (a chytlo ho houkadlo) a tím pro něj závody skončily! Sice při balení jeho táta něco blekotal o tom, že mladýmu není dobře a že se už dostatečně svezl, ale málokdo tomu věřil a nakonec to byl i důvod k napití – kapesníky na slzy dojetí se rozdávaly o chvilku dříve … :-) Takže tyto dvě odstoupení ostatním pomohla, na což se ale historie neptá a tak jsme se vlastním úsilím vydrápali na 14. místo (já) a za mnou Tonda, pak Martin Úbl a nakonec MartiN. Toto pořadí mělo za následek dvě věci – jednak připomínky k „mladém Strakovi“, který nám drze ukradl poslední místo a za druhé to, že už mi na závodech nedají v bufetu „U Úblů“ nic k jídlu a k pití, páčto jsem nehezky Martina „pojel“ a to nezůstane bez odezvy. Stálo to za to? Jóóóóóóóóó´:-)

Další povídání bude stručné, neb i mé poznámky jsou stručné, kolegové se kasali, že se rozepíší v komentářích, tak jsem tedy zvědav …

RZ 1 – Toníček hned ve třetí zatáčce opět ztrácí kolo – není to poprvé a zdá se, že ani naposledy, ty nové matičky na kola kupuje už hóóódně dlouho – takže Tony odkládá auto s vysílačem vedle trati a běží (znovu si přečtěte to slovo, fakt běží!!!) pro klíč na kola (matička zůstala součástí kola, jako v F1) a po běhu zpět (opět si to slovo „běh“ přečtěte dvakrát) montuje kolo na místo a jede dál. Zde vkládám svůj „popel na hlavu“ – i přes toto zdržení jsem Tonyho ani nepředjel, dokonce ani nedojel. Beru to na sebe, jsem neschopný, páčto jinak bych musel přiznat, že Tony jel výborně a to teda néééééééééé :-) I když, ač nerad :-), musím přiznat, že Tony, jede-li „pod tlakem“ soupeře – v tomto případě mě – jede výborně, do té doby, než udělá nějakou botu. A za druhé – od té doby, co začal jezdit s klíčem na kola v ruce (kde drží vysílač), tak mu to jde lépe. A když si konečně dal říci a přestal „vrkat“ s plynem, tak je z něj soupeř „tvrdý oříšek“. No, dobře nám tak, to máme za to, že jsme mu radili a já mu opravil auto … :-)

Intermezzo 1 – Jarda Straka na RCK …
Jarda: „… nemáte někdo z vás olej do tlumičů ….?“
RCK: „… uá, chacha, chichi, chocho, háháháháháháh …“, prostě obrovský smích ….

Intermezzo 2 – po první RZ je RCK v pořadí ON, MN, TC!!!!!

RZ 2 – Nic důležitého se neudálo, kromě potoků slz a zoufalého pláče pro penalizaci za předčasný start M. Širokého, jeho odstoupení ze závodu a poté jejich odjezd …. :-) Jak jsem již psal, byl to důvod k napití, takže jsme museli vřadit oblíbenou hru jménem „panáčkovaná“ …. Škoda, že jsem neměl zapnutý diktafon, protože vysvětlení Širokého st. fakt stálo za to …

RZ 3 – jelo se mi báječně, přímo snově, ale výsledný čas dle „Novákova pravidla“ tomu neodpovídal – na Tonyho jsem najel 30sec. a na Martina Ú. 10sec., za což jsem v bufíku málem nedostal klobásku k obědu …. :-)

RZ 4 – nejen, že si v bufíku už nedám nic k jídlu, asi mi už ani nenalejou – na MÚ jsem opět najel dalších 10 sec., vypadá to, že umřu hlady a žízní …. :-(
Tony vzteky urval zadní křídlo a podle to svádí na ostružinu, chudinu jednu, že mu není hanba!!!!

RZ 5 – Tony opět urval opravované křídlo, tomu se říká oprava? Trenére, zasáhni a domluv mu!
P. S. – trenér zasáhl a mě to stálo šroubek, který jsem půl hodiny lovil ve svých zásobách …. :-(

RZ 6 - … potkali se u Kolína …
RCK varianta – potkali se u mostu – Martin dole, Ondra nahoře … Předvedl jsem životní, nádherný, rovný, vysoký a dlouhý skok, ale od Martina se místo slov uznání ozvalo jen „… fujtajbl, to jsem se ale leknul …!“. Nezbývalo mi nic jiného, než odvětit že „ … a o to mi šlo …!“. Ale MN mě vyvedl z omylu – „ … vole, měl jsem tvoje auto kousek od svých zubů …!“ Aha, tož to jo, tímto se Martinovi veřejně omlouvám, že jsem špatně mířil a netrefil jsem se, mohli jsme být v knize rekordů a kuriozit … :-)

RZ 7 – začal jsem na sobě pracovat, to by bylo, aby to nebylo, při průjezdu cílem mi někdo podle pohnul s cílovou časomírou, a to tak, že jsem jí trefil – jasně si pamatuju, že jsem model nasměroval přesně doprostřed!!! Tímto veřejně protestuji, toto je nečestné a nesportovní!!! Ale zase na druhou stranu, alespoň jsem na chvíli udělal Tonymu radost, neb mě díky penalizaci konečně v RZtě porazil … :-)

Intermezzo 3 – Martin opět svlékl gumy, jak to ten člověk dělá …

Intermezzo 4 – konečně (?) přišel očekávaný déšť, takový lehoulinký slejvák, takže další jízdy se zbaběle odložily, ale RCK spunktovalo rebelii a většina pilotů si vydupala alespoň ještě jednu RZtu, takže pořadatelé nakonec přidaly RZty dvě …

RZ 8 – vyhlášena jako mokrá, piloti houfně přezouvají na mokré gumy, kdo tak neučinil, jel slušný drifting, podle šikovnosti hezčí či ošklivější … RCK kompletně přezulo – podle možností - a dobře udělalo! Já jel na obou nápravách pirellky a drželo to fest, na zadní nápravě více, takže se to občas hrnulo přes předek … Ale na konci RZty už jsem si zvyknul :-) A Tony asi také umře hlady, páčto i v této RZtě porazil Martina Ú…. :-)

Intermezzo 5 – Po zjištění, že už mu nedá MÚ žádnou klobásu, Tony změknul a dezertoval na Nýrské nádraží s průhlednou výmluvou, že musí brzy domů, neb se prý musí vyspat, aby byl ráno čerstvý do práce … pffff :-)

RZ 9 – trať velmi rychle oschla, takže bylo záhodno přezouti zpět na původní kombinaci pneu – jejda, to bylo zoufalství, když jsem si zvykl na více klouzavý „zadek“ a začal si jízdu užívat, tak to klouzat přestalo a já se začal opět trápit. A trápil jsem se tak, že jsem nesplnil svoje ranní předsevzetí, že mě slečna Martiňáková v RZtě nepředjede (startovala za mnou) – nepovedlo se, předjela mě … :-(

Intermezzo 6 – Tony sice poslední RZtu nejel (možná duševně ve vlaku), ale stejně skončil celkově před Martinem Ú., takže příště bude hladovět se mnou … :-) Pro doplnění – MÚ odstartoval o minutu dříve (čas M. Širokého) a pak pro technickou závadu nedojel – na to se ale historie neptá, takže RCK odjelo velmi slušný závod. Jen Martin N. byl zklamán, neb mu „mladý Straka“ podloudně uzmul poslední místo – asi budeme muset jeho otci na dalších závodech trochu domluvit stylem „dej pokoj“ …. :-)

Tak, to by bylo asi tak vše, fotky snad Toníček časem dodá a všichni už se těší na další závody, což jsou dvoudenní závody v Beňovech :-)