První závod sezóny 2014, tedy první letošní Třemošná …

… aneb - „… půjčil z fary stolky a židle na schůzi MNV a vrátili je poblitý … „ :-)

„Rádio Jerevan“ by si dovolilo uvést tuto zprávu na pravou míru - židle nepůjčil farář, ale Kolář, nejednalo se o stolky, ale o LiPolky a nevrátili je poblitý, ale nabitý … :-) :-) :-). Že tomu vůbec nerozumíte a nevíte, o čem to tady ten Novák vlastně blábolí? No, nic si z toho nedělejte, tohle pochopí asi jen ten, kdo se v Třemošné vyskytoval poblíž našich stolků a chápe souvislosti se stavem, jaké panoval u RCK … :-). Jen pro doplnění - nějak se nám dařilo spoustu věcí zapomenout, neudělat, pokazit a tak podobně, že jsem si musel začít psát poznámky pro budoucí článek a odjížděl jsem s poměrně hustě popsaným papírem A4 :-) - a odtud pochází i podobnost s farářem Otíkem a jeho záznamy do počítače … :-)

Ještě než se lehce rozkecám o vlastních závodech, uvedu zde stručný nástin mých zápisků, aby jste věděli, jak se nám dařilo :

--- objednaný speciální fotograf (-ka) vyměknul (-a) a těsně před spaním prohlásil (-a), že se na to může vyprdnout a raději se pořádně vyspí, než aby se někde s námi plácala … A tak jí Martin ráno vzbudil, když nám volal do auta, jestli nechceme něco koupit v obchodě (o Elišky rozhodnutí nejet nic nevěděl). Jo, jo, boží mlýny … :-)

V Třemošné:

--- Ondra - Martine, máš pro mě ty slíbené LiPolky na půjčení? Jo, mám, leží doma na polici

--- Martin - klucí, mám stan, konstrukce je v autě, plachta leží doma v garáži
(… musíme se modlit k bohu, aby nepršelo a nepálilo sluníčko … Tak začneme - „… pane bože, dej, ať netrpíme za Martinovo zapomenutí … a stejně za to může Bohouš … :-))

--- Ondra - zapomněl v ČB klubovou vestu, půjčil mu jí Martin, který pak měl vestu Petry N. - citace jejího vzkazu: „ … jestli mi, Martine, něco s mojí vestou uděláš, tak Ondra za to dostane do nosu …“ Logické, že … :-) Dobře - Petro, na velikonoce si dáme do nosu (něco dobrého …). A děkuji za poslání „štípané“, doufám, že ti Martin předal ten štípanec ode mě :-) :-) :-)

--- Ondra - při posledním zkoušení auta doma (cca týden zpět) zapomněl zapnutou vysílačku a ta se trochu vybila - no, trochu … cituji: „ … Tondo, něco tě tu furt píská, dělej s tím něco, to se nedá poslouchat! … ale to není nic u mě, to tady kňučí tvůj vysílač, už ani nesvítí, jen zoufale piští !!! A kruci, to asi budou baterky vybitý, že? …“ A tak klubový elektrikář vybral kompletní aku z blesku a záložní krabičky (naštěstí měl fotografickou brašnu s sebou, i když na foťák ani nešáhl …) a aku z vysílače musel před dalším nabitím oživit drsným pulzem z 12V zdroje … Jo, kovářova kobyla … :-)

--- Martin Úbl - neměl správnou „žehličku“ na sud s pivem, takže neměl točený (!!!!!!) a lahváče měl jen nealko !!! Taková nezodpovědnost !!! A co víc, řešil to až se zpožděním (tj, jel pro lahváče pozdě !!!) a tak nestihl první vlnu „rumové víly“ !!! No, prostě hrůza ! :-) :-) :-). Jo, a neměl becherovku !!! :-)

--- Fík - zapomněl kulatý štěteček !

Jo, když se daří, tak se daří … :-)

A jak se nám dařilo v závodě? No, zajezdili jsme si, když to jelo, jelo se nám docela dobře, když se nedařilo, bylo to horší - tohle se netýkalo Toníčka, ten si jezdil svůj standard, prostě se nějak placatil po trati a ono se mu to vyplácelo, žádná závada ho nepotkala, ani nevím, jestli vůbec měnil baterky a soupeřil pouze s novou slečnou v seriálu - která ho nakonec porazila … :-) To samé se ale nedá říci o nás dvou (já a Martin), my jsme si tentokrát vylosovali „klubového černého Petra“ a střídali se v závadách. Nuž, posuďte sami

1.RZ --- MN měl od začátku RZ potíže se servem - prý si jaksi zatáčelo jak chtělo a jen občas podle pokynů pilota;
já jsem se po pár ujetých metrech trápil s baterkou, která se chovala jako vybitá (což byla), i když se v „předsezóních testech“ tvářila jako dobrá - zřejmě následovala svojí kolegyni, která v těchto testech „umřela“, takže mám teď pouze jednu LiPolku. Super, přesně po tomhle jsem toužil, že … :-(
Ale zpět do RZty - někde kolem hřiště jsme se s Martinem sešli - MN mě dojel, předjel, opravoval, znovu předjel, opět opravoval atd., já si mezitím zoufal se stále více odumírajícím akumulátorem … Po chvilce našeho společného trápení jsme se s MN na sebe podívali, oba stejně vyhodnotili naši zoufalou situaci a bez nutnosti většího domlouvání jsme se sebrali, bafli auta „do teplejch“ a šli na ruma … :-) Při hlášení odstoupení jsme udiveným časoměřičům stroze oznámili, že nás to přestalo bavit a že jdeme na druhé kolo „rumové víly“ … :-)

2.RZ --- konečně my dva jedeme normálně (?)a kupodivu i dojíždíme, ale tak úplně čisté to není, to bychom ani nebyli my, že …
Ondra - v dolní, „stromové“ části si vychutnávám krásný skok na umělém skokánku, ale jen do doby, než se auto po cca. 2metrech zastavuje a dále nejede! Kleju (nebo kleji?) a zkouším všechno možné - stav a napětí aku, vypnutí a zapnutí regulátoru, modlení se k bohu a tak podobně (nefunkčnost přisuzuji tvrdšímu dopadu po skoku), abych nakonec zjistil, že jsem si po skoku - podotýkám, že skočilo auto, ne já! - nějakým záhadným způsobem vypnul vysílač. No, to je teda schýza!
Martin - v cíli sestřelí časomíru, poté, co si před ní přibrzdí, aby jí netrefil … :-) - takže penalizace 30sekund, kterou mi po zbytek závodu „mává před nosem“, protože až do poslední RZ jsem max. 25sec. před ním … :-)

3.RZ --- Martin jede celkem normálně, protože dostal ode mě nové servo (teda, moje náhradní, použité, osvědčené), sice se mu na řízení furt něco nelíbí, ale spíš mu škodí „bordel“ v kloubech ramen a řízení …
Pech si tentokrát vybírám já, neboť někde v polovině RZty utrhávám unášecí „packy“ na hlavním ozubeném kole - stejná závada jako v „předsezóních testech“ - asi je v podvozku něco ztuha a motor má síly nazbyt …
Rozhovor MN a ON na trati při této závadě: „… co děláš?“ „… hraju si, vole!“ :-) U stolečku pak následuje kompletní rozborka mého auta („výhoda“ průběžného kardanu - na jednoduchou výměnu to musíte rozebrat prakticky celé …), kdy kolem asistuje banda kecalů - nebudu jmenovat, ale kromě RCK tam ještě mj. byli Martin Úbl, Jarda Straka a především Ríša Kolář, jeho šťavnaté poznámky o tom, že by to chtělo další vývojový stupeň „EVO“ (prý asi tak EVO 156 ..) byly obzvláště povzbuzující … :-) Rikimu musím ale přiznat, že to potom částečně (! :-) ) odčinil tím, že mi půjčil jedny LiPolky, které jsem si ale před použitím sám musel nabít … :-) Mám to snad více komentovat ?

4.RZ --- karta se obrací, já jedu normálně (tedy dle tzv. „Novákova pravidla“), smůlu si vybírá Martin - prý to už vůbec nezatáčí, i když servo statečně vrčí - bodejť by jo, když unašeč na páce serva připomíná spíše hladkou dětskou prdýlku než zubatého krokodýla. Takže k seznamu půjček mezi mnou a Martinem přibývá ještě unašeč páky serva :-).

Stav zápasu mezi tratí v Třěmošné a členy RCK (Toníčka nepočítám, ten s námi tuhle hru nehraje …) je nerozhodný, tedy 2:2, a to i v případě, rozpitváme-li to do úrovně pilotů :-)

5.RZ --- hurá, všichni dojeli, jen Němeček si furt stěžuje na řízení … Rádio Jerevan opravuje - vymlouvá se :-)

6.RZ --- jako v páté, včetně Němečkovo výmluv … :-)

7.RZ --- furt to samý …

8.RZ --- tady se bude lámat chleba !
Tonda bojuje o čest s novou slečnou - jejda to vypadá podivně, takže honem upřesnit - Tony bojuje o svou čest, nechá-li se porazit letos jedinou slečnou ve startovním poli :-) Apropo, Tony, ta druhá slečna, cos mi poslal, ta by za tu čest docela stála, že … :-) :-) :-)
Martin bojuje o pořadí se mnou - podaří-li se mu stáhnout náskok 25sec., bude lepší, nepodaří-li se, bude za to moci penalizace za trefení časomíry … :-)

Tak jak? No, Tony přišel o čest s novou slečnou (pro rejpaly - skončil v pořadí za ní!) a Martinovi jsem to usnadnil, protože jsem opět ukroutil packy na hlavním ozubeném kole - to už je celkem potřetí, asi bude na mém EVU něco špatně, není-liž pravda … Buď budu muset odstranit na současném EVU těch pár mušek, co tam jsou a nebo začít vyvíjet EVO další, jakéže to číslo je v pořadí, nevíš Riki? :-)

A nakonec jen malá poznámka k celkovým výsledkům - je krásné, že jsme byli ředitelstvím závodu oceněni, jak krásně RCK drží pospolu a dojíždí za sebou (29-30-31), ale uvědomte si, jak máme rozdělena startovní čísla a co přesně říkají příkazy vedení o týmové režii - že, pane Němeček !!!!!!! :-) - „ … rozkaz zněl jasně, nebudeme se pouštět do žádných větších akcí, budeme držet dané pozice … „. No, a Tonyho pokus o útěk a snaha o infiltraci slečny závodnice do naší sestavy, to je na vážný rozhovor, asi ti budeme muset o velikonocích promluvit do duše …. :-)

Nuž, co závěrem - za sebe mohu říci, že i přes moje „EVO fiasko“ jsem si docela dobře zajezdil - když to jelo, tak jsem se i s volantem sžíval a sobotu si parádně užil. Pořadatelům patří dík za skvěle připravenou trať, jen ty stromy v dolní části by už mohli vymítit, tam se asi nikdy nepřestanu zamotávat … :-) Takže díky, bylo to fajn!