Poslední letošní Třemošná…

… aneb poslední závod sezóny 2013

Tak prý - napiš článek! Martin se z psaní vykroutil absencí v Třemošné (s průhlednou výmluvou na nějaký bacil…) a Tony tradičně psaní článků bojkotuje (prý si letošní kvótu psaní vybral komentářem pod mým minulým článkem…). A co já chudák mám vlastně psát? Počet pilotů, aut a výsledky si můžete zjistit na stránkách pořadatelů a moje pocity a postřehy asi nikoho nezajímají… Nebo snad jo? (Tady by měla nastat dramatická pauza, kdy bych měl být hlasitě přemlouván, abych psal dále…)

Dobře, budu to brát tak, že jste mě úspěšně přemluvily :-)

Takže takhle - ráno jsme přijeli mezi prvními - pořadatelé ještě vybalovali - a usalašili se hned vedle tratě a přijali do "azylu " MíruW. Rozbalili nádobíčko, zkusili auta, jestli vůbec vrčí, já vyzkoušel "Evo " (a zjistil, že bude nutná úprava servosaveru) a do "úpéčka " putoval opravený letošní podvozek. Moje ambice byly tentokrát nemalé - především se naučit jezdit (a řídit) s volantovkou (a nevypadat jako úplnej debil…) a neublížit sobě a okolí anténou vysílačky, trčící do strany! Jak jsem své přecevzetí splnil? No, nikdo o oko nepřišel, anténa je o stromy ohnutá jen trochu a snad jsem se to i naučil - poté, co jsem na konec antény konečně sehnal nějaký praporek (trojúhelníček oranžového Oracoveru - památka na NIKa…), hned se mi jelo o poznání lépe a už jsem se nikde nenapíchl… :-)

Když se ukázalo, že tentokrát mi o nějaké pořadí rozhodně nepůjde (no, jako už pár závodů tradičně…) - hned u první RZty se přese mě na trati přehnal nejen Tony, ale i MíraW a další dva "rychlí jihočeši" - musel jsem si hledat nějaké jiné, doplňkové cíle. Tak například - zkusit se postupně nenechat předjet MírouW a pokud možno i Tonym - oba "jihočeši" nás všechny předjížděly jak formule s aktivovaným DRS, takže jim vzdorovat nešlo… :-) U MíryW se mi to párkrát povedlo (nevěřte mu, že měl technické potíže :-)), u Tondy se to povedlo dvakrát - jednou průhledně tvrdil, že mu to nezatáčelo doprava a u poslední RZty mě fakt nedojel - já tvrdím, že se mi konečně jelo dobře a hnal jsem ho za sebou až do cíle, Tony se vymlouvá, že mě nechtěl uhonit k smrti! Jo, to sedí od pilota, který se po předjetí mě (kruciš, jak to mám napsat!? Prostě, když mě předjel…) vždy málem uštval, jak se snažil se přede mnou udržet!!! :-) :-) :-) Pokaždé si potom děsně stěžoval, že až do předjetí se mu jelo dobře, v klidu a pohodě a potom se musil móc snažit a pohoda byla "v čudu". :-) Jo, mohl si za to sám, já jsem mu dával vybrat - klid a pohoda za mnou a nebo hrůza a stres přede mnou… :-) :-) :-) Kdo chce kam… :-) :-) :-)

Takže jsem si od startu do cíle udržel své sedumadvacáté místo - né jako někdo (nebudeme jmenovat, že Tony), kdo se nemohl furt rozhodnout, jakýže to vlastně chce být a pendloval pořadím nahoru a dolů :-). A dokonce se podařilo stáhnout svou ztrátu na Tonyho na úžasných deset minut - no není to paráda? :-) A nakonec to nejdůležitější - asi máte, pacholci :-), štěstí (ha, ha, anebo smůlu) a budu vás otravovat na závodech i příští rok! Tak nějak jsem usoudil, že by to časem s tou volantovkou mohlo i jít - Třemošenský trénink nebyl zase až taková hrůza, alespoň z pohledu mé psychiky - a pokud provedu pár plánovaných úprav vysílače apod., uvidíme, jestli se štěstěna ke mně nebude chtít vrátit :-) Prostě to s vámi ještě aspoň rok zkusím, těšte se, á sorry, chtěl jsem napsat třeste se! :-) :-) :-)

Jo, abych nezapomněl - jak velí tradice, Tonyho fotky jsou povedené velice a můžete je vidět v naší kronice :-) Prostě jsou v galerii :-)

Tak čau v Rejštejně!!!