… aneb jak bylo z mého pohledu …
Jak bylo? Bezvadně, fajn a nebýt tak trochu „kvapíku“ kolem organizace apod., tak bych řekl že i pohodově. Pravda, z pohledu některých ostatních závodníků se ne vše podařilo a ne vše bylo ideální, ale kdo jel závod „na pohodu“ jako my, musel si sobotu také užít. Moc se mi líbil jeden názor „z davu“ (asi od p.starosty …) - to ani nejsou hektické závody, to je spíš taková pohodová sešlost s občasným projetím modelů a pilotů po trati …. :-) :-) :-). A nemá to nakonec tak být? Vždyť to děláme hlavně pro sebe, pro svoji zábavu a relaxaci, stresů a honění si každý užije v práci apod. jistě dost !
Trať jsme tradičně začali připravovat týden před závody (v omezeném personálním složení - MN, ON, EN, MH), zatím tradičně v „panenském“ lese (z jarních závodů toho moc nezbylo), takže jsme si pěkně „mákli“. Dodělávky konečné podoby se konaly v pátek, já od jedné, MN pak od čtyř (ne každý si může „zpružnit“ pracovní dobu podle svých potřeb jako já …), za vydatné pomoci Martinky (pro zasvěcené - „německá hruška“ :-) ) - krátké hrábě jí moc slušely :-). Takže opět slušný „záhul“, ještě teď rovnám záda a masíruju ruku od bušení kladivem - to si nestěžuji, jen konstatuji … :-). Ráno se navozil stánek a stan (už v průběhu najíždění ostatních závodníků), dodělaly se poslední úpravy a dodělávky a zahájil „závodní“ den. My v organizačním týmu (ale to zní krásně :-) ) jsme si rozdělili funkce - Martin s Eli úpravy tratě (a jak jim ty hrábě také slušely !), já dostal přidělenou na starost techniku (zlé jazyky tvrdily, že má péče o jednotlivé vozy se odvíjela od průběžného pořadí …), Toníček focení a kibicování, Bohuni a Petra „kantýnu“ a moje žena si průběžně zkoušela funkci au-pair … :-). O přítomné psy se rády staraly přítomné děti, především musím jmenovitě vyzdvihnout činnost Michala McFíka :-), neúnavně se snažil utahat Amy (a posléze i Roky a Hvězdu) - myslím, že byl večer slušně utahán (Michal :-) ). O zajímavé situace nebyla nouze - o „zábavu“ se staraly přítomní psi - např. „velcí“ a „mikropes“ :-), mezi tím pobíhající děti (Martinka je „číslo“ :-) ) a vůbec, myslím, že alespoň z tohoto pohledu to bylo fajn a příjemně strávený den - toť alespoň můj názor a pocity z mého okolí …..
A závody - jestli mě paměť neklame, tak bylo 35 pilotů (na jaře asi 37), což je VELMI slušné číslo. Všichni se snažili jak mohli, naše výsledky raději hodnotit nebudu - nic moc, na to, že jsme prakticky (už konečně!) neměli žádné potíže s technikou, tak výsledné pořadí žádná sláva. Ale nakonec jsme přišli na to, čím to je - my jezdíme jak můžeme a jak nejlépe dovedeme, ale kruci, ta konkurence se nějak odporně zlepšuje !!!!! S tím by se mělo něco dělat, asi se jim začneme starat o auta a pak se uvidí … :-). A pak se tu ještě projevuje tzv. „novákův syndrom“ - cca po 2.RZ max. výsledek (nejlepší pořadí), pak už to jde z kopce - ruku v ruce s tím, jak se nám pocitově dobře jede - u „syndromu“ platí nepřímá úměra - čím lépe se mi pocitově jede, tím horší čas mám … :-). Ale my, co jezdíme pro zábavu si to tak nebereme, prakticky si jezdíme takovou malou interní soutěž (i s některými ostatními rovnocennými závodníky), takové volné pokračování našeho KRKu (pro zvídavé doporučuji hledání na „hranolu“) :-). A pořadí ostatních - jo, jsou zkrátka dobří a ti mladí se nám nějak móóóc lepší, jo, mládí vpřed … A za celé RCK obrovská gratulace Jardovi Strakovi k prvnímu místu - výborně, konečně nějaká změna, to bylo furt Kupilda, Pavlát, Široký ..... :-) :-) :-). A koho to zajímá více, nechť si výsledky vyhledá na stránkách šampionátu …
A co dodat k trati - na
Tamiyafóru probíhá diskuze o tom, že trať byla příliš náročná a že jsme to přehnali - nehádám se, nevyvracím, nevylučuji to, neomlouvám se - jen vysvětluji. Pro doplnění zde uvádím celou mojí odpověď, kterou jsem k tomu napsal:
„ … tož co dodat .... :roll:
Upřímně řečeno, když jsme trať stavěli, nějak nám nepřipadalo, že jí děláme těžší a složitější než minule. Vzhledem k tomu, že nás tentokrát bylo na stavbu málo (1-3ks), dělali jsme jí způsobem "Martin horní část", "já dolní část" (mluvím o lesních úsecích), Eli běhala za námi s hráběmi. Část na hřišti pak Martin projel sekačkou (základní tvar) a pak jsme jí „čistili mot.kosou“. Tudíž v prvním nástřelu se lesní část dělila na „mojí rychlou a širokou“ a „Martinovu úzkou a pomalou“. Když to přijel zkontrolovat Míra (který vymýšlel minulou), pravil, že je to odporně rovný a široký - to jen tak pro porovnání s minulým závodem. Vlastní kolíkování a dokončení jsem dělal především já v pátek odpoledne (MN se nemohl dříve uvolnit z práce), než přijela Martinka s tátou, bylo „zatlučeno“ 90% hřebíků s kolíky (ještě teď rozcvičuji ruku od kladiva :-) ), takže výsledná „úzkost“ a „klikatost“ jde v konečném účtování hlavně na mojí hlavu (nemáte někdo po ruce popel?). A je také pravda, že při zkoušce projetí tratě v pátek večer (a říkám na rovinu, že už jsem toho všeho měl plný brejle …) se zdálo vše OK, všechny zatáčky projetelné (a to nejsme žádní borci), dokonce ani náš největší kritik „kroutivosti“ Eliška nic závažného nenamítala, takže jsme to vzali jako vyhovující a šli padnout do postelí. Proto mě i docela překvapila kritika tratě, která se druhý den na naši hlavu snesla - i když hlavní část toho asi schytal Martin (náš hromosvod) a já se k tomu dostal jen z doslechu - asi také proto, že jsem měl funkci mechanika a M. a E. byli úpravci tratě.
No, a co dodat ke kamenům a kořenům - jsme v lese a na skále !!! Ale vážně - kamenů se asi nezbavíme, uvědomte si, že je všude okolo skála, to bychom potřebovali dynamit - pokud to jenom trochu šlo, byl možný objezd trčícího kamene - příkladem může být vjezd do lesa. A kořeny - trčící stojáčky se ukázaly až v průběhu dne, při větším personálním obsazení by jistě šly průběžně odstraňovat, takhle jsme prostě nestíhali - což není omluvou, jen vysvětlením … A ležaté kořeny - opět, jsme v lese a navíc půjčeném, takže větší odstraňování nepřipadalo v úvahu (navíc, na téma úprav v lese byla v K. teď napjatá situace, nechtělo se nám „dráždit hada bosou nohou“) - bude-li v budoucnu trať stálá, úsilí bude zaměřeno i tímto směrem - sice to také není omluva, ale alespoň pro vysvětlení ….
A co říci nakonec? Podle hesla, na které jsem si už tak nějak zvykl - „za všechno může Novák“ - beru kritiku na sebe (Martina mi nedrážděte …) a slibuji, že si podněty vezmu k srdci a v rámci svých možností a schopností se příště polepším - uvidíme, co se mi podaří udělat se zbytkem RCK … A pokud se opravdu podaří udělat trať stálou (ale na Třemošnou to nikdy mít nebude !!!), čekají nás už jen samé klady a pozitiva ….
Za RCK - Ondra Novák „novako“ … „
Než jsem dopsal tento článek, přibylo do diskuze spoustu příspěvků, takže je zde nebudu citovat, zájemci nechť si je přečtou sami -
diskuze zde. Diskuze bude určitě ještě nějakou dobu probíhat, berme ji jako námět pro další zlepšení - možno diskutovat i zde v příspěvcích pod článkem. A pokud by nám někdo chtěl před dalšími závod pomoci nejen radou (které vítáme), ale i prakticky, rádi ho uvidíme a jeho pomoc oceníme - děkujeme … :-)
Jo, abych nezapomněl - tradiční, tradičně, od tradičního - tedy fotky od Toníčka v
galerii
A na stránkách
šampionátu
se můžete mj. podívat i na výsledky závodu a celkové výsledky za rok 2011.
Takže? Čau v roce 2012 !!!!!!!!