Tedy spíš nestavíme. V Kramolíně neproběhla slíbená předváděčka, jak jsem psal v prvním pokračování, bude to na dlouhé lokte a dokud se nenaučím pájet tak asi na ještě delší :-))
Ale abyste neřekli, že jsem se na to úplně vybod, tak předkládám první neúspěchy :-)
Robot se zbavil šeredného rejdovacího kola, bylo totálně nefunkční a navíc se při pojíždění ukázalo, že se robotek při prudkých změnách směru jízdy staví na zadní. Prodloužili jsme spodní plato, posunuli baterky dopředu a kolo nahradili kluzným bodem. K výrobě posloužilo staré táhlo pro RC modely, pingpongový míček a trocha epoxidu. Robotek jezdí spolehlivě sem a tam bez tendence stavět se na zadní.
Co se týče "inteligence" a vlastního programování, jako první variantu jsme zvolili robota sledujícího čáru - stopaře. Oči robota představují 3 senzory
QRB1114. Vyhodnocení výstupního napětí je prováděno komparátorem LM311. Podstata činnosti je jednoduchá, pochopil jsem ji po prvním přečtení :-) - podle toho jestli je čidlo nad bílým nebo černým podkladem posílá do procesoru logickou nulu nebo 1.
Samozřejmě jsem zapojení nejdřív zkusil na sucho a ejhle, všechno mě fungovalo. Komparátor poslušně posílal logickou 0 a 1 tak jak jsem mu ukazoval barvy :-))
Takže jsem pojal myšlenku přehodit to všechno na zásuvný modul do nepájivého pole. Tedy 3 moduly. Po boji s pájkou jsem vyrobil sice poměrně malý, leč nefunkční modul. Prostě jsem někde udělal botu. Takže na výrobu dalších dvou už nedošlo.
Takže co teď? No, tenhle článek je jako omluva, že jsem opravdu zatím nic nepředvedl a zároveň takový mezistupeň k článku, kde se budeme chlubit prvními úspěchy :-))
A kdy to bude? No to asi překvapí i mě. Jak jsem psal - Při mých výrobních dobách, rychlosti chápání a dalším okolnostem asi řídký občasník. A doplňuji, při mé šikovnosti v pájení se nejdřív musím naučit nahňácat ty pitomě malý součástky kam chci. Potom se dočkáte pokračování.
MBM-1 - stavíme našeho robora 2.
