… aneb bezvadné hliníkové lyže za pár kaček.
V pátek měla Eli pololetní prázdniny, a protože se mě také nechtělo do práce (… už slyším ty Mírovo poznámky … :-)), vybral jsem si své napracované náhradní volno (… toť odpověď na Mírovo poznámky … :-) ) a zůstal také doma. Po návštěvě muzea s krásnými fotkami krajiny kolem Třeboně a toulkách po městě, jsem (kupodivu šla rodina se mnou …) putování ukončil v modeláři – v tom mém oblíbeném, „u nádraží“. Chodím tam velmi rád, minimálně aspoň pokecat, ale většinou až když něco potřebuji … Tentokrát jsem potřeboval uhlíkovou trubičku a samojistné trojky matičky. Trubičku neměli o potřebném průměru díry, matičky jsem zapomněl a tak jsem si domů přinesl lyže … :-)
Na lyže pro modely jsem se v modeláři ptal už na podzim, když se mi s nimi nechtělo dělat, ale tenkrát jsme spolu s prodavačem nic nevykoumali a tak jsem to musel řešit jinak – nakonec jsem objednal přes internet laminátové – viz např. vánoční létání-nelétání … Teď v pátek jsem jen tak bloumal očima po regálech v obchodě a tu můj zrak spočinul na něčem, co lyže z profilu připomínalo – vyklubaly se z toho nádherné hliníkové lyže, s prolisem uprostřed, různé šíře a různých délek a především, za velmi solidní cenu! Koupil jsem dva kousky 5centimetrových (á 45Kč, délka 39cm) a jednu 4centimetrovou (á40Kč, délka 32cm). Měli i větší, ale i tyhle se mi zdály akorát, větší už by byly moc velké! Takže radost veliká, provedení a cena super, to se mi zase něco povedlo …
Původně jsem předpokládal postupné úpravy, tak na příští zimu, a kdybych se moc snažil, tak možná do jarňáků v Plzni, ale byl jsem z nich tak nadšený, že hned v pátek jsem se pustil do práce! Nejprve jsem lovil nějaké rozměry, abych se měl od čeho „odpíchnout“ (v krámu jsem kupoval od oka …) – našel jsem rozměr pro modely do 1600g (Pluto má 1000g) – hlavní mají mít šířku 5cm a délku 32cm, třetí jsem udělal odhadem – při šířce 4cm jsem je udělal 16cm (doporučuje se kolem 30-40% hlavní lyže, tohle je více …). Pak jsem hledal těžiště – když jsem ho našel, zjistil jsem, že se doporučuje uchycení jinde a tak jsem to udělal podle plánů – od zadní hrany 14cm u hlavních a 7cm u třetí lyže.
Pak jsem vymýšlel uchycení lyže k podvozku – doporučení bylo, udělat jakýsi „hranol“, přišroubovaný k lyži a provrtaný pro osu podvozku. Mě padly do oka zbytky po zkrácení lyží – upravil jsem délku zbytku (5 a 4cm) a podle přesných matematických a aerodynamických výpočtů udělal zaoblení ….. – prostě jsem vzal úhloměr a podle jeho zaoblené strany udělal oblouček :-). Pak jsem kousky obrátil vzhůru nohama a boky od prolisů ohnul nahoru k sobě – víc je vidět na fotkách. V těchto držácích jsem pak vyvrtal dvě díry pro připevnění k lyži a jednu pro osu nohou podvozku. Držák jsem přinýtoval k lyži – jednak hlava nýtu je nižší než hlava šroubu (vespodu lyže) a jednak jsem si taky chtěl zanýtovat, když už mám ty nýtovací kleště …. :-). Sice pravověrný strojař by nad mojí prací asi zaplakal (viď Martine …), ale účel to splní a za letu to vidět není, že …. Trocha komplikací nastalo při vymýšlení pružení a aretace polohy lyže – ale nakonec jsem použil původní řešení (z prvních lyží) – u přední jen mírně modifikované (pružící gumičku jsem musel posunout vzat, trochu překážela vrtuli :-), u hlavních jsem musel vymyslet nové kotvení gumičky a aretace na podvozkové noze u trupu – opět pomohly díly z rybářských potřeb.
No, a tohle všechno jsem na rychlo dodělával dnes dopoledne, respektive až po obědě, těsně před odjezdem na létání – možná proto jsem se s tím tak nepatlal a měl to rychle hotové …. :-). Zkrátka, tohle jsem měl tak rychle hotové, jako ještě nic, asi budu muset tohle pravidlo použít vícekrát ….. :-).
Lyže pro Pluto 2 ….
