… aneb - zase jsem se nechal vyhecovat ! :-)
„Stroj“ RCK-SSE je v „aktivní službě“ nějaký ten pátek (představení v Rejštejně 2011) a jeho konstrukce zatím vyhovovala svému „projektovému určení“, tedy „pivní expres“, jak ostatně vyplývá ze zkratky RCK-Svijany Service Express :-). Pokud tedy sloužil jen tomuto účelu, bylo vše v pořádku - možná i proto, že jsem měl klíče jen já a pilně jsem provozoval „tekutý catering“ :-). Ale letošní Rejštejn byl trochu jiný a SSE získalo i další funkce - mj. i funkci alkotesteru, tj. kdo už nedokázal s ním jezdit po trati, už nepil :-). No, sice to fungovalo trochu jinak, ale záměr byl takovýto … :-) Podstatné bylo, že skoro všichni (včetně mě) si stěžovalo, že řízení je takové nějaké „gumové“, pomalé a hlavně, že se nevrací zpět do středové polohy. Sice jsem jim všem odpovídal, že s dobrým autem umí jezdit „každej blbec“ a teprve u „střepu“ se pozná „mistr volantu“, ale červíček opravy a předělání řízení už ve mně hlodal a vymýšlel, co s tím uděláme … Je také pravda, že skoro všichni si na tohle nevalné řízení zvykli a naučili se s tím pracovat (jak já říkám, držet řízení „na pákách“ - moje definice z letadel …) a prohánět tohle auto (prakticky jako jediné) celou noc - nejen po dráze, ale i na cestě mezi „kulatým stolem“ a výčepem. Ale to už je jiná kapitola :-).
V Rejštejně jsem se neblahý stav řízení snažil opravit výměnou serva za silnější (z nefunkčního „závodního“), ale moc to nepomohlo - no bodejť by jo, doma jsem následně zjistil, že celé řízení je tak tuhé, že s ním šlo sotva hýbat a při jeho demontáži z podvozku se poroučely ven celé upevňovací matky, vlepené do původních, plastových sloupků! Takže všechno bylo jasné, tudy cesta nevede, původní úprava byla na úrovni znalostí v té době :-), „ … dneska už jsme dál …“ (jestlipak někdo ví, z jaké písně jedné oblíbené západočeské kapely tohle je ?) a můžeme to udělat jinak a snad i lépe … :-) A protože jsem byl stále v dobrém modelářské rozpoložení a v plné síle (… modelářské … :-)), pustil jsem se do toho hned po vybalení z Rejštejna. Pravda, nějaký kloudný výsledek se dostavil až nyní, ale nejen modelařinou se člověk doma může zabývat, že … :-)
Ještě dříve, než jsem se doma vrhnul na úpravy řízení, závada na uložení zadních tlumičů mě donutila zapracovat na úpravách „vzadu“. A protože se doba změnila a těch různých náhradních dílů se doma povaluje více, vylepšovalo se i vzadu. Prvním uvažovaným vylepšením byla záměna původních třecích tlumičů za olejové - ne že by ty třecí nestačili, ale vyskytly se mi po Mírovi doma nějaké zásoby olejáků, tak proč to nevylepšit - mám asi tři druhy (1x alu a 2x plast) a každý je jinak dlouhý, takže se začalo laborovat a vymýšlet … No, zkrátím to - ten, co by byl funkčně nejlepší, byl moc dlouhý a vyžadoval držák nahoře, nad domečkem - ale ouha, muselo by se proto upravovat i zadní uchycení kastle a to se mi vůbec nechtělo! Tohle jsem samozřejmě zjistil až poté, co jsem tuhle inovaci udělal a jen tak mimochodem zkusil nasadit kastli. Dobře, tak jinak - šup tam s alu olejákama (jako máme na „ostrých autech“) a opravit jejich horní uchycení - místo kovové matky (nýtek se závitem) tam přišla zalepit plastová tyčka - ta se dříve rozpadne, než by se po mém důkladném prolití vteřiňákem odlepila … Ještě tam dáme tvrdší pružiny a je hotovo … Paráda, přesunujeme se dopředu.
Tak co s tím? V první řadě šlo ven celé původní upravené řízení (budeme vymýšlet jiný princip) a také celá upravená přední ramena, jinými slovy, celá přední náprava. Ještě před tím jsem si na čistý karton nakreslil základní rozměry celého podvozku - připomínám, že oproti klasickému TTčku je zde zkrácený rozvor a přední kola mají oproti zadním i užší rozchod. Takže bylo jasné, že opět nezůstane „… na kameni kámen …“ (opět text písně, ale z úplně jiného žánru :-)) a musíme to vzít „od podlahy“. Úpravy TTčkových náprav nic moc, to už by bylo jednodušší je udělat „růčo vlastní“, ale co takhle použít plasťáky z TLka, které se mi tam válí z konstrukce TT-EVO xx (tam přijdou hliníkáče … )? Fajn, to půjde, jen musíme předělat jejich dolní a horní uchycení. No, zkrátím to - dolní se povedlo celkem rychle, u horního těch pokusů bylo podstatně více, včetně úprav a výroby horních ramen - různé varianty, různé problémy, konečná (?) varianta je vidět na fotkách. Pak už jen zbývalo udělat nové horní uchycení tlumičů (dolní je dobře vidět na fotkách) - naštěstí je tady pod kastlí místa habaděj, takže je to jednodušší. Asi se mým konstrukčním materiálem stanou různé al profily z hobbymarketů, vypadají pěkně a dobře se s nimi dělá …
A nakonec řízení - originální řešení (ani s mojí úpravou) použít nešlo (prátké táhla apod.); systém, použitý v „závodním“ Evu také ne (nedostatek místa pod kastlí) a tak nastoupilo řešení, co je na fotkách. Mezitím jsem ještě zkoušel variantu s jedním přepákováním, ale měla více nevýhod, než výhod. Jistě, použité řešení také není ideální a má „své mouchy“, ale vzhledem k určení modelu by mělo vyhovovat. Uvidíme, třeba příští Rejštejn ukáže něco jiného … :-)
RCK-SSE EVO I. - celkový pohled shora
Zadní náprava zdola (té trochy vazelíny si nevšímejte, tu už jsem utřel …)
Zadní náprava - shora, zezadu
Přední náprava - zdola, zezadu
Přední náprava - zdola, zepředu
Přední náprava a řízení shora
Přední náprava a řízení - shora, zezadu
Přední náprava a řízení - shora, zepředu
max. výchylky řízení …