… aneb další díl nekonečného seriálu :-)
Pluto je opraveno, za oknem se sype na zem bílá peřina, takže je třeba připravit lyže - nejen pro sebe, ale i pro modely. No, pro modely, jediné dva modely, pro které mám nějaké lyže, jsou Pluto a Čmelda. Pro Čmeldu se moc lyže neosvědčili - nepočítám-li nejapné poznámky některých kamarádů, že v zimě se nepráškuje :-) - při tvrdším přistání nevydrží materiál křídla a jeho další vyztužování nemá smysl. Takže zbývá jen Pluto a jeho alu lyže. Moc práce na nich již není, zbývá jen úprava výšky přední nohy a oprava pružení lyží nahoru (při letu) - gumičky se moc neosvědčily a za rok uložení úplně zpuchřely !!! Takže hurá do toho, než ten krásný sníh sleze … :-)
Začneme přední lyží - původní výška byla ok pro tvrdší sníh, ale v měkkém prašanu se dost bořila, především díky potlačení motoru - když se pro start přidal plyn, šlo Pluto čumákem do sněhu. Napadly mě zatím jen dvě řešení tohoto problému - prvním je výměna přední lyže za větší, např. stejnou, jako je na hlavním podvozku. Pro tohle řešení je potřeba jít tuto lyži koupit do modeláře (a pak jí upravit) a na to momentálně nějak nemám čas. No, a pak je druhá varianta - zkusit posadit čumák výše, tedy zvětšit délku přední podvozkové nohy. Tož zkusit se to může, úprava je jednoduchá - původní noha měla pro odpružení původního kolového podvozku uprostřed tři malé závity, udělal jsem z nich dva větší a měl jsem délku dostatečnou … Sice to teď vypadá jak, no, takové nějaké šišaté, ale snad to bude fungovat, ostatně, Pluto startuje jen opuštěním ruky …
prodloužení přední podvozkové nohy…
Něco vymyslet jsem musel i s napružením lyže - při letu musí být lyže drženy v „natažené poloze“, tedy špičky mírně nadzdvihlé a srovnají se až na zemi. Aby toto „natažení“ nebylo moc velké, drží ji lanko, napnuté mezi podvozkovou nohou a zadní částí lyže. Použil jsem lanko z rybářských potřeb (asi na muškaření či co … ) - nahoře má takovou malou šikovnou karabinku (na podvozkové noze je kotvící očko) a dole je délka nastavená sevřením ve svorce ze svorkovnice do PCB. Natažení lyže dělala původně gumička, natažená mezi horním očkem (na podvozkové noze) a otvorem ve špičce lyže. Teď je ve špičce také svorka ze svorkovnice, kde se nastavuje natažení pružiny, tedy síla pružení. Vlastní pružení je provedeno jemnou pružinkou, ke které je zespodu (vede do svorky) připevněno tenké lanko (také z rybářských potřeb) a shora opět to šikovné lanko s malou karabinkou. Pruží to pěkně jemně, uvidíme, jestli tomu nebude moc vadit zanesení sněhem … Trochu složitější to bylo u přední lyže, kde musí být pružící lanko ukotveno poměrně nízko, aby o ně nezachytávala vrtule - ono rozměr 8/6 palců není žádný drobeček … :-)
pružení lyží…
Na fotkách to vypadá jak šišatá koza, něco jako hybrid mezi příďovým a záďovým podvozkem a úhel náběhu křídla je dóóóst velký, ale Pluto má přebytek výkonu motoru, tak si to nějak přebere - něco jiného je posez „na suchu“ a úplně jinak je to pak v reálu na sněhu - apropo, než jsem toto dopsal, tak všechen sníh stihl roztát, takže budeme asi startovat klasicky, tedy buď „z koleček“ a nebo tradičně, tedy prostým odložením do vzduchu … :-) To je zajímavá procedura, vezmete Pluto za trup za křídlem (shora), pustíte motor na cca ¾ plynu a v poloze modelu „mírně šikmo vzhůru“ uvolníte sevření prstů - jo, ještě se doporučuje uhnutí s rukou, v cestě se pak pohybuje směrovka - a Pluto prostě odletí. Sice do toho trochu promlouvá reakční moment vrtule, ale reakce se dají cvikem naučit. A pak je ještě variace tohoto startu, mírně adrenalinová, vyžadující pomocníka - Míra drží letadlo kolmo vzhůru, vy dáte plný plyn a Míra uvolní sevření. Poté Pluto odlétne vzhůru a jste-li frajer, můžete přihlížející udivovat stoupavou vývrtkou, využívajíc velkého reakčního momentu vrtule při malé rychlosti … :-) :-) :-)
Tak hotovo, já chci sníh !!!!!
Pluto a jeho lyže …
