První letošní Nýrsko …

… aneb druhý závod, první asfalt.

Účast RCK byla slabší, dalo by se říci, že poloviční – jen já a Tony, MartiN dal přednost cestě do Kolumbie, prý je tam větší zábava :-) Za tuhle drzost jsme se s Tonym snažili MN v pátek večer opít (aby na nás mohl vzpomínat ještě v letadle …), ale nepodařilo se nám to, páčto nebylo co pít – nejprve došel hruškový fernet, poté becherovka a následně i jagermeister, takže jsme to nakonec vzdali a popřáli Martinovi šťastný let …

V půl sedmé odjezd z Kramolína, v Plánici mírné bloudění, páčto cestáři již na silnici začali pracovat, ale stačili osadit jen jednu značku, tedy zákaz vjezdu … :-). Do Nýrska jsme dorazili včas (a bez bloudění!) jako jedni z prvních. Stan postaven strategicky tak, aby se vedle nás vešel jen bufet … :-) Zapojil jsem svojí novou hračku – novou, malou, roztomilou, bubnovou prodlužovačku a pak už jen klasické procedury - jako registrace, zprovoznění auta, snídaně a tak podobně …

Trať namotaná celkem tradičně, dokonce pár těch zatáček přidali, jen toho neoblíbeného šneka si mohli odpustit – nemám rád šneky ! - snad jediný, kdo hlásá jeho oblíbenost je Tony, ale spíše to bude takový natruc, pokus o odlišnost … :-)

1.RZ – startuji za Tonym, nasadil jsem pohodové tempo, tedy varianta dva, neboli nastav průměrný plyn a jenom toč volantem … Tony zkusil stejnou taktiku, ale já byl úspěšnější, nadělil jsem mu 6,5 sekundy, slibný začátek, 1:0 pro Ondřeje …

2.RZ – 7,533 pytlíků - informace od Tonyho, kterou halekal po dojetí do cíle RZty – vůbec nikdo nechápal, co tím chtěl básník říci … :-) Apropo pytlíky, to je věc, člověk se trochu rozvášní a hned na nějakém visí. A zřejmě jsem zavisel mockrát, bo Tony v cíli u časomíry skáče jak malej Jarda, neb mi nadělil 14 sec., takže ony záhadné pytlíky jsou jeho současný náskok na mne … :-( Takže remíza.

3.RZ – něco je u mne špatně, asi mi někdo vyměnil ruce (ale kdo by je chtěl?), Tony mě v cíli nadělil skoro 20 sekund. Tedy 2:1 pro Tonyho …

Mezirztočas 1 - o pytlíky se mi neustále ohýbá spodní kryt na předku, a to bohužel tak nešťastně, že blokuje pohyb serva řízení a prostě to pak nefunguje. Nestěžuju si, jen konstatuji …. …. zatracené pytlíky, to ony můžou za moji ztrátu na Tonyho … !!! :-)
Mezidobí mezi RZtami trávím odrážením všech „dobrých“ rad kolegů a měním hliníkový nástavec páky řízení serva za kratší (bohužel to obnáší i zvětšení děr pro šrouby) a následně i úpravu origo TAčkového nárazníku – naštěstí je vedle dílna a tam mi ochotně půjčují svěrák a pilku. Řežu, piluju, upravuju, montuju, zkouším a startuju do další Rzty. Tony, těš se, teď to pojede samo!!!

4.RZ – psychický vliv mého nového ochranného krytu je znát, jede se mi výborně, rytmicky a pocitově rychle, nebýt několika nešťastných pytlíkových zavisení, tak bych Tonyho roznesl na kopytech, nebo alespoň bych výslednou ztrátu stáhnul na méně než výsledné 4 sekundy. Dobře, tedy 3:1 pro Tonyho, ale pocitově jsem vítěz … :-)

5.RZ – jelo se mě krásně, ale Tony si asi podle hrál s mojí vysílačkou, protože se mi objevuje záhadné rušení v podobě občasného cukání serva či samovolného zatočení auta - věřte, že to fakt na rychlosti nepřidá … :-( Asi to bude chtít nějakou opravu. I přes tyhle potíže mi Tony nadělil jen 4 sekundy a je to 4:1

6.RZ – rušení či porucha trvá (asi jsem se na to měl podívat), nejen cukání serva, ale ještě občasné nenadálé přidání plynu, pročež párkrát končím v trávě – tohle sice na rychlosti už přidá, ale čas v RZtě to nezlepší … :-) a výsledek tomu odpovídá – 5:1 a dalších 15 sekund navrch … :-(

Mezirztočas 2 – vyjmutí přijímače z auta (plastidip fakt drží dobře …), rozebrání, okometrická kontrola, štětcová očista, ústní ofuk a elektrická kontrola celistvosti antény přijímače – vše OK. Po zpětné sborce ještě odizolování krystalu od možných zkratů na plošňák a montáž zpět do auta, uvidíme …

7.RZ – viděli jsme. Stav rušení nikoliv na výbornou, ale podstatně lepší a dokonce se zdá, že se to postupně usazuje a nakonec už jízdu modelu nic neruší, nepočítáme-li do toho nekompetentního řidiče :-) Pokud nebudu línej a nezapomenu na to, tak se na vysílač a přijímač ještě někdy podívám … :-) Jinak jízda na mé poměry výborná, alespoň pocitově moje jedna z nejlepších a na výsledku je to vidět – stav upraven na 5:2 a nebýt jednoho otočení na střechu (zlatá Tatra, ta alespoň takhle ujela ještě pár metrů) a jednoho napíchnutí se na kuželku, tak bych Tonymu nandal více jak dvě sekundy!!! :-)

8.RZ – parádní jízda, bez chyb a i docela rychlá (na mne), určitě vylepšíme poměr a nějakou tu vteřinku Tonymu smázneme. Jenže, to bych nesměl potka Jánošíka a on mě nesměl považovat za bohatého a nechtít mi něco vzít pro chudé – on trochu vyjel z trati, já trochu vyjel z trati, naše rychlosti se sečetly (prostá fyzika, milý Watsone …) a ozvala se rána. Bohužel už nejedu s Tatrou (to by skončil Jánošík) a tak to dopadlo opačně – PP (Petrovo Pežot) jede dál, ale já mám zlomeninu, přesněji pravé rameno se plácá venku s kusem zadní převodové skříně a spolu s vypadlou kostí ukončuje moje účinkování v závodě. A to se mi tak krásně jelo! Jo, a ještě dostanu sprďana od Tonyho, že jsem mu neřekl, že jsem vypadl, prý by se nemusel tak honit, hajzl jeden krutej!!! (6:2)

Mezirztočas 3 – ale ne, tak jednoduché to se mnou mít nebudete, tak snadno se mi nezbavíte – sestavil jsem zlomeniny zpátky k sobě a zalil to vteřiňákem. Uvidíme, bude to pudová záležitost – buď to pude anebo to nepude, to by bylo, abych tu poslední RZtu nějak do cíle nedokulhal!!!!!!!

9.RZ – krásná, klidná, pohodová, pravidelná jízda, prakticky bez potíží, jen mi zase upadl ocásek … Jánošík už z dálky volá – pozor jedu, všichni pryč, lepidlo drží, chyby nedělám, ani nevím, kolik jsem na Tonyho najel (6:3), je to trochu psychická náplast na hluboký celkový propad v minulé Rztě …

Počkejte příště, už mám vyměněnou zadní převodovou skříň, ještě doladím vysílání a pak se těšte! A ne že mi přestavíte trať, to bych se jí zase půlku závodu učil!!! :-)

Fotky na Tonyho rajčeti včetně našeho nového klubového dopravního prostředku … :-)