Druhé letošní Klatovy …

… aneb pátý závod sezóny 2019

Plán byl jasný - v autě budu vepředu já a žena, vzadu Martin a Martinka a úplně vzadu pak přívěs plný věci na závody. Sice se přívěs nepodařilo naložit už v pátek, ale nakládací čas 6.45 ráno se ukázal jako optimální a v 7:00 jsme už svištěli směr Klatovy. Itinerář cesty byl, vzhledem k množství uzavírek po cestě optimální, ale jen do chvíle, kdy se ukázalo, že je vše jinak. Vysvětlím - nejkratší cesta Kramolín - Klatovy vede přes Plánici ("odbočte vpravo" - trasa A1), dlouhá pak přes Plánici na hlavní spojku Horažďovice - Klatovy (trasa A2). Druhá nejkratší trasa je přes Nepomuk a Žinkovy ("přímo" – trasa B1), ale zde se cestářům povedlo realizovat v praxi černý vtip - "... rozkopali jsme jim cestu z Plánice a ti nevděčníci začali jezdit jinudy. Tak jsme jim to tam rozkopali taky!!!! ...." :-) – takže rozkopali půlku Žinkov a následná objížďka přes Kokořov (trasa B2) z toho udělala stejnou délku, jako u varianty A2. Takže ráno jsem se jako řidič snažil nic nekomplikovat a zvolil jsem variantu B2 (když už bylo auto s přívěsem natočené směr Nepomuk). Jenže ouha, opět jsem naše cestáře hrubě podcenil - u odbočky na Kokořov stop, zákaz, slepá a objížďka dál přes Měčín, super, přibývá trasa B3. Zapínám mobil a Waze a zadávám Klatovy. Ok, až do Měčína se Waze a objížďka shodují, ale pak mě objížďka a navigace ženou doleva zpět do Žinkov a cedule doprava, rovnou do Klatov. Bohužel, spoléhám na cedule a jedu doprava, kde mě za chvilku navigace hlásí uzavírku a konec, ale fyzicky už zde nic není, takže pokračujeme vesele dál. Navigace přepočítá trasu a shoduje se s cedulema, ale pak sranda končí, páčto v našem směru vlevo je zákaz vjezdu a kope se silnice. Navigace trvá na svém („… žádná objížďka zde není…“) a neustále mě obrací zpět. Takže riskuji a vjíždím do zákazu, doufaje, že se v sobotu ráno takhle brzo ještě nemaká. Sice se nemaká, ale ta následná maxidíra s bagrem uprostřed silnice prostě překonat nejde. Pokus o projetí polňačky při kolejích končí před zavřenými vraty JZD (či jak se tomu dneska nadává) a tak opět přichází ke slovu couvačka s přívěsem (jak já ji miluji, že). Přichází to pravé zoufalství, přece nepojedeme zase zpátky do Měčína a pak do Žinkov, to by byla časová katastrofa!!!! Naštěstí dumám dost dlouho, takže vidíme auto z protisměru, jak si to sviští vedle silnice po poli - jsme zachráněni, jdeme svištět také, jen ještě musíme zjistit, kudy se objíždí ta dlohatánská strouha, která je tu kolmo k silnici. Hurá, povedlo se, nakonec vše stíháme, včetně zastávky v Lidlu pro sváču. Myslel jsem si, že všechny katastrofy pro ten den skončily, ale jak se ještě ukázalo, někteří z nás si hrnek smůly ještě nevyprázdnili ... :-)

Tak sláva, jsme v Beňovech, zastrčíme přívěs dozadu pod stromy, postavíme oba stany, vyndáme stolečky, židličky a všechny další propriety a auto dáme bokem, páčto ještě pojede s MN do Klatov na veterinu (bohužel, smutný příběh na delší povídání…). Vybaleno, přihlášeno, zprovozněno, vyzkoušeno, připraveno, vše v nejlepším pořádku (aspoň prozatím), jdeme do toho!!!

Martin odjíždí do Klatov a já se mu vrhám na model - je jasné, že minimálně první RZtu nestíhá, takže pojedu za něj. Jen doplním, že MN letos jede jen dvoukolky, takže tím, že ho vystřídám, nikoho nepoškodím. A s jeho modelem si hraju proto, že on jezdí s reverzem na řízení a to fakt nedám. Protože se akumulátor do Hondy ještě nabíjí - MN zapomněl doma svůj, takže bude mít půjčený od MÚ - beru na vyzkoušení svůj nový, malou čtyřtisícovku, kterou jsme si s Alešem nedávno pořídili. Ale ouha, i přes zvýšenou pozornost se mi daří přepólovat přívody k reglu - není to sice omluva, ale tenhle akumulátor má póly obráceně! A aby toho nebylo málo, tak prakticky ve stejnou chvíli se to samé stává i Alešovi. Takže přichází dvakrát prsk, blesk, smrad a kouř a oba dva preparujeme z aut regly (Aleš i motor), očucháváme je (Aleš i motor) a vzápětí sháníme náhrady. Já žádný náhradní nemám (DC pro mě a AC pro Aleše) a MN v kufru DC nemá, jen kombo Ezrun pro Aleše. Takže Alík montuje komplet Ezruna a já vyškemrávám DC od MÚ - ještě že jsou kamarádi takhle dobře vybaveni :-). Ještě dáme na Alešův (vlastně Martinův) regl nový ventilátor (bohužel s pájením) a jsme připraveni.

Konečně se začíná závodit a my můžeme zjistit, co jsme během dvouměsíční pauzy všechno ze svého jezdeckého umu zapomněli. Jediný, kdo v letní pauze jezdil, byl Toníček, který pilně sbíral body v Třemošné.

První RZta parádní a já se pak ještě namlsávám jízdou s Martinovou dvoukolkou - to je žůžo, naprosto čirá radost z jízdy, málem porážím i sám sebe s 4wd... :-) Tak tohle je super, asi si taky pořídím předokolku!!!! Ale nebyl bych to já, abych nechtěl něco vylepšit, vzpomněl jsem si, že jsem před jízdou nenastavil regl podle vysílačky (a bylo to znát), tak jsem to chtěl napravit před dalším ježděním. Statečně jsem se do toho pustil, ale nečekal jsem, že tenhle regl se nastavuje jinak než ostatní a tak jsem ho dostal do stavu, kdy nejen nešel dále nastavit, ale nešel ani resetovat a tudíž poté ani nefungoval. A do toho se vrátil Martin, dostal jsem "držkovou" a pak měl práci Jarda Straka, který také kupodivu k nastavení a zprovoznění reglu potřeboval návod. Ale nakonec se nastavení povedlo, (mě zakázali se k Martinovu autu se jen přiblížit …), jezdilo to, jen to necouvalo (takže další "držková"), což nakonec ale Martinovi nezabránilo ve vybojování krásného druhého místa v kategorii 2wd. :-) – doplníme později…

RZty probíhaly standardně, prostě jsme nějak jezdili, dosahovali různých časů a průběžně opravovali … Snad jediný, kdo z RCK neopravoval, byla Martinka (alespoň si nevybavuju, že by měla problém …), jen kontrolovala stav svých akumulátorů (šikovná holka, rychle jsem jí to naučil … :-)). Zde je malý přehled „událostí“ … :

Ondra:
- furt ladil nastavení reglu (punch z L5 až na L8), až pak zjistil, že je málo utažený přední diferák, takže rozebral předek – ty tlumiče při demontáži diferáku z auta strašně překáží!, naplnil diferák vazelínou, smontoval, odjel RZtu a nadával si, že to neudělal hned na začátku …
- tak dlouho si liboval, jak má auto příjemně přetáčivé, až to přetočil moc a po průjezdu cílovou branou „dveřma napřed“, klepnul zadkem auta do stojanu brány – kruci, to musí mít ten stojan tak velkej ?
- když už trasa vede kolem nudistů, tak by je měl někdo poučit, aby nerušili závodníky – když se při mém průjezdu jedna postarší nahotina vztyčila a začala mávat rukama, tak to byl takovej šok, že mi z toho auto skončilo v křoví!!! A když se mi po trati začali motat dva čtyřprocentní, tak nejen, že jsem měl problém je z tratě vyhnat, ale i se jich zbavit a co nejrychleji prchnout pryč (a zachránit sebe a auto) – pořadatelé, tohle si musíte ošéfovat, na takovéhle šoky už jsem starej … :-)

Aleš:
- na začátku malý omyl – přepólování přívodů do reglu (obrácené póly u malé čtyřtisícovky) a velké následky – regl po smrti, motor horký a smradlavý (ale funkční), takže shánění nějaké náhrady (nalezeno kombo Ezrun u Martina v kufru, Novák zklamal …) a následně přehazování motoru a reglu v modelu, přičemž origo větráček na reglu se netočil (prý se mu musí napřed domluvit …), takže vzít nový z Alešových zásob, ušmiknout konektor a přepájet kabely k reglu (provede mechanik Novák …). Povedlo se, dokonce i včas před první RZtou, takže Alík mohl odjet závody – mám pocit, že bez dalších pohrom, jen měl nějaký důvod, na co si mohl stěžovat při kontrole svých časů … Jo, vlastně jednou říkal něco o tom, že se všechno teplem vypnulo a že nedojel – Ali, je to tak?

Martin:
- na začátku malý omyl (nebudeme pitvat viníka …) – přepólování přívodů do reglu (obrácené póly u malé čtyřtisícovky) a velké následky – regl po smrti, motor přežil, takže shánění nějaké náhrady … - hele, tohle už jsem někde četl :-). Ani já, ani Martin DC regl nemáme, takže opět přichází na řadu škemrání u Úblů, kde nám půjčují regl z teréňáku – ještě jednou díky… Montáž, vyzkoušení, přehození kabelů k motoru (aby dopředu bylo opravdu dopředu) a příprava na první RZtu – další poděkování půjčovně u Úblů, která zapůjčila „kulatý“ akumulátor (jiný se do Hondy nenarve … - fakt ne? Půjčte mi to na chvíli … :-)), když majitel auta nechal svůj šestičlánek doma na nabíječce …
- první RZtu jel Martin v mém zastoupení, takže jsem mu stanovil nějaký základní časový etalon (ke kterému se celý den marně snažil přiblížit …:-)) a vlastně tím položil základ k jeho úspěchu, druhému místu v kategorii 2WD … :-)
- po první RZtě následoval již zmíněný malý incident s nastavením reglu (… cesta do pekel je dlážděna dobrými skutky … :-)) a zbytek dne se pak chudák pilot musel obejít bez zpátečky – tímto se neznámý viník této události ještě jednou omlouvá … :-) Ale na druhou stranu ho to donutilo jet tak, aby nemusel nikde couvat, což jistě také přispělo k jeho skvělému výsledku … :-)
- ke konci jedné z RZ přišel o kost (ne vlastní, ale modelu) a dojížděl v kategorii 1WD, ale prý to na funkci živočicháře nemělo žádný vliv. Unašeč se vzápětí našel, kost nikoliv, takže opět přišla na řadu půjčovna RC dílů, tentokrát kousek vedle, ta u Straků – tímto jistě pilot vyjadřuje mými slovy poděkování majiteli půjčovny …

Tonda:
- po jedné z RZ zjistil, že se mu vůbec netočí pravé zadní kolo a bordelem z trati to není (kdoví, jak dlouho s tím už jezdil … :-)) Takže začal hledat a rozebírat – napřed shora, pak od diferáku – a zjistil, že má nějaké tuhé ložisko, přesněji řečeno, ložisko je totálně po smrti. Nikdo z RCK neměl náhradní, takže opět pomohla jedna z půjčoven (buď u Úblů, nebo u Straků), ložisko bylo, oprava se povedla, auto fungovalo a pilot byl spokojen. Potud vše v pořádku, ale při detailnějším rozboru zjistíme, že se svět změnil a žádné jistoty už neplatí, všechno je vzhůru nohama!!!
Vysvětlím – Tony zjistil závadu a SÁM začal hledat příčinu, dokonce začal model SÁM rozebírat. Následně SÁM nalezl vadné ložisko, šel ho vyškemrat a poté jej SÁM vyměnil. Dokonce zvládl SÁM vše správně zpátky smontovat a ono se mu to přes toto všechno i povedlo a vše fungovalo jak má, dokonce ještě lépe než před tím!!! A aby toho nebylo málo, tak se mu začalo i dařit a jezdil lepší a lepší časy!!! Tady už prostě přestávají platit zákony vesmíru a nic už není tak, jak jsme byli zvyklí … :-) Konec světa, kocouři lítají ….

Martinka:
- v klidu si jezdila, snažila se a lepšila se, ono to půjde a bude to lepší a lepší … :-)

Pak už se nic zvláštního nestalo, nepočítám-li mojí vyhlídkovou jízdu po Klatovských kruháčích, to když jsem zapomněl odbočit na první pokus k Penny, protože jsem stále hledal ten avizovaný Kaufland, kam jsme měli jet pro pivo na večer … Ale nakonec se povedlo a i cesta zpět do Kramolína po trase B1 byla přímo, bez oklik a objížděk a večer se pak u grilu provedl rozbor dne v příjemné společnosti českých rockových písniček …

A závěr? Když si odmyslím to celodenní vedro (pořadatelé zapomněli zavřít kohoutky u topení), kdy teplota na startovních hodinách dosáhla 45,8°C, tak to byla docela povedená taškařice. Já jsem opět plně dostál Novákovu syndromu – fakt se mi jezdilo skvěle, Tony zazářil, Aleš si přeci jen zajezdil, Martinka se zlepšila a Martin dosáhl životního úspěchu, tedy stál na bedně, druhé místo je skvělý výsledek :-) („ … vítěz závodů, u kterých pořadatelé zapomněli zajistit účast … „ :-)). Takže za mě – bylo to fajn, díky za podařené závody …

PS – pokud jsem na něco zapomněl, tak se omlouvám, neměl jsem v poznámkách ani čárku, můžete mě doplnit v komentářích …