Modrá kráska a její oranžové sestry …

… aneb – kdože to říkal, že už žádnou kastli nebude dělat?

Když jsem dělal s Alešem naše poslední kastle (mám pocit, že to byla Celica a NSU), tak jsem zařekl, že už nikdy žádnou další kastli dělat nebudu, že to neumím, že se mi to nedaří, že už jich mám dost … a tak dále a podobně. Covidové rušení závodů a loňské potíže s mojí účastí – či spíše neúčasti – na závodech (za oba seriály jen jedno jediné Nýrsko) moje rozhodnutí jen podpořilo. A ani podzimní rejpání Aleše, s čim že to novým pojedeme, mě nezlomilo. Ale, znáte to, červíček se zakousl, začal postupně a nenápadně hlodat a potřeba nějaké psychické aktivity (to abych se úplně nezbláznil) to načala úplně. Jednou jsem se letmo a zběžně kouknul na mz-racing a už jsem v tom byl zase až po uši – podobná situace, jako když na mě vykoukla kastle (a tenkrát i stavebnice podvozku) NSU TT – tak tentokrát to sice byla jen kastle, ale o to těžší kalibr … Tamyiácká karosérie Renault Alpine A110, po Datsunu 240Z druhé milované auto z dětství. Sice ho měli ve zbarvení a s polepy Jagermeister Monako 1971, ale to není až tak velká překážka, že … A když jsem se jen tak ze srandy zeptal Aleše, jestli nepojedeme příští rok (bylo to na konci 2022) a Alpinkou a on, potvorák jeden :-), okamžitě zareagoval, že samozřejmě, už nešlo couvnout … A bylo po rozhodnutích a předsevzetích, byl jsem v tom zase až po uši, dokonce ještě hlouběji, bo jsem netušil, jaký bič si na sebe pletu …

Všechno se pak seběhlo strašně rychle, ještě v jakémsi rauši jsem začal objednávat, a protože Alpinka prostě musí být modrá (proto taky existuje barva „modrá Alpine“, že … :-)), tak se, kromě jiných potřeb, objednávaly kastle hned tři – čímž jsem p.Žulkeviče vykoupil … :-). A jak to u něj je zvykem, než jsem stačil vystřízlivět, byl balíček (no, pěknej balík…) doma. Doma jsem to tak akorát stačil vybalit, pokochat se, porovnat velikosti (šmarjá, to je drobeček!!!), oměřit si základní rozměry, vystřízlivět a kastle nám byly zabaveny, bo jsme to s Alešem doma protlačili přes svátky, narozeniny a Ježíšky … :-) Aspoň jsem měl čas se probrat z rauše a začít lomit rukama, co jsem si to zase vymyslel a do čeho se sám nechal navézt. Nejsem já to ale pako, že si dělám pakárnu sám sobě? Když jsem dělal dvě auta (pro Eli a pro mě), tak jsem bručel a vrčel a teď mě čekají prakticky auta tři, to je pro mě, prototypového člověka hrůza a děs …

V dalším popisu opomenu trable s podvozkem a všechno kolem něj – to zkusím popsat v dalším článku – a budu se věnovat jen karosériím …

Jak jsem se již zmínil, koupili jsme kastle tři, dvě budou v origo barvách Jagermeister Monako 1971 a pojedou jako čtyřkolky v RCZC v týmu RCK Jih (já a Aleš) a třetí prostě musí být modrá, Alpinka zkrátka a dobře musí být modrá, to je dané, to by byla svatokrádež a něco neodpustitelného, zkrátka, přes to vlak nejede …

A protože jsem byl natěšenej, první se dělala modrá. Relativně rychlému postupu prací nahrávalo i to, že jsem byl furt tak nějak marod, ale ne tak, abych měl neschopenku a abych se furt musel válet v posteli, takže jsem se psychicky léčil v pracovně, jen jsem u toho prskal, chrchlal, topil jak kamínka a chodil nabalenej jak pumpa, ale kupodivu jsem byl schopnej něco dělat … Takže kromě výroby podvozku / podvozků se mi i dařilo dělat i kastle.

Barvení obou kastlí nepředstavovalo nějaké zvláštní komplikace, protože jsem v mezičasech dělal i jiné věci, nechával jsem mezi jednotlivými kroky dost času (jak by to mělo být), po každém nástřiku barvy na balkoně jsem kastli přesunul k Eli do pokoje (děkuji jí, že je tam v současnosti volno :-)), kde jsem otevřel okno a topení a zavřel dveře, abych se hubování mé ženy stalo snesitelné … :-).

Vystříhání, důkladné umytí jarem, nelepení maskování na okna a světla, několik (tuším, že celkem čtyři) vrstev barvou (modrá Alpine, oranžová Pure), pak podstříknutí bílou a nakonec „smoke clear“ na okna. Nakonec dolů všechno maskování a vrchní fólie a může se začít s lepení obtisků. Rychle napsáno, dlouze děláno, ale celkem to šlo, ba i se dá říci, že se mi to snad i povedlo – teda, mě se to líbí a basta fidli …. :-)

Jo obtisky, to je kapitola sama pro sebe … Že se lepí „chromování“ kolem oken a na „ozdobné“ lišty, to už jsem akceptoval – ne, že bych si zvyknul a uměl to (speciálních pinzet už mám dost, ale ty další potřebné ruce mi furt nechtějí dorůst …), ale že se bude lepit i tenký (má to míň jak milimetr) černý proužek kolem světel, to bylo pro mě maximum a obrys přední kapoty jsem už lepením nedal, to nahradila tenká černá fixa … A tvarové nálepky kolem blinkrů a hlavně kolem zadních světel, to je prostě lahůdka! No, je to tam, ale jak dlouho to bude držet, to si netroufám odhadnout. A bombónek nakonec? Okraje předních světel v barvě auta – pro oranžádu samolepka, která se při lepení neuvěřitelně kroutí a lepí všude, kam nemá … Pro modráska nabarvit barvou, to je pro mě příjemná práce, jen by si musel člověk nechat trochu té originál alpine a ne to zjistit, až když už všechnu vystříkal … Něco jsem se pokusil namíchat ze svých zásob modelářských barev na kity, ale poměr modré a stříbrné asi nebyl ideální, takže zblízka to není úplně ono, ale zdálky a když to nikdo nebude vědět, tak je to dobré. :-)

Dalším špekem je barvení některých dílů a doplňků karosérie – není problém sehnat dost fotek a podkladů, jen by se člověk jako já nesměl příliš zaměřit na modráska a předpokládat, že oranžáda je ve stejném stylu. Jo, prdlajs, ještě jednou se tímto musím omluvit Alešovi, měl pravdu (protože výjimečně studoval návod) a správné barvy oranžády nastudoval … :-).
Tady je přehled:
- světla: modrásek - modrá barva (namícháno), oranžáda - oranžová samolepka
- kryty vstupů vzduchu: modrásek - modrá barva (namícháno), oranžáda - oranžová barva (sprej)
- zrcátko: modrásek - modrá barva (namícháno), oranžáda - Aleš - šedostříbrná, Ondra - oranžová barva (sprej)
- přídavná světla: modrásek - modrá barva (namícháno), oranžáda - oranžová barva (sprej)
- nárazníky (vodorovné): modrásek - stříbrná barva (silver fox 11), oranžáda - Aleš - černá, Ondra - stříbrná barva (silver fox 11)
- nárazníky („bobíky“): modrásek - stříbrná barva (silver fox 11) + černá (guma, black), oranžáda - Aleš - černá, Ondra - stříbrná barva (silver fox 11) + černá (guma, black)
Dobrej mišmaš, což … :-)

Oranžáda má ještě samolepky Jagermeister (na přední haubně v mírné modifikaci), modrásek zatím nic navíc nemá, uvidí se, jestli vůbec něco dostane …

Původní záměr byl, že bude funkční osvětlení – přední světla k tomu přímo vybízejí, ale při detailnějším pohledu zjistíme, že by to až tak jednoduché nebylo. Všechna světla mají sklo reflektoru plné (stříbrný plast), i když je dodávána průhledná samolepka, která by mohla čiré sklo překrýt. Vnitřní a přídavná světla ještě mají upevnění středním šroubkem, což by kolidovalo s umístěním LEDky. Hlavní světlomety mají něco tak napůl – vpředu plný plast, ale vzadu jakousi přípravu na instalaci LEDky. Kdo ví, co tím autor zamýšlel … Při bližším zkoumání jsem usoudil, že by to bylo moc pracné a náročné s nejistým výsledkem (a vzadu nejsou paraboly vůbec), takže jsem to zavrhnul a zrušil. Ale je to tak trochu škoda, představte si bílé LED v hlavních světlech, žluté ve vnitřních světlech a modré v přídavných, to by byla paráda, že … :-). Ale dělat to zase pro tři auta, to bych se asi už zbláznil … :-)

Fotky jsou zatím dostupné jen v „pracovní“ verzi, mám v plánu vzít všechny tři auta a pořádně je vyfotit někde venku v přírodě, ale to bude muset počkat, ve sněhu se teď válet nehodlám … :-)

Tak, první díl je za námi, druhý bude o podvozku a třetí? To bude zase překvápko, Novákovo opičárna … :-)

Alpine A110 – modrásek a oranžáda – hotové kastle …





Alpine A110 – modrásek v celé své kráse …







Alpine A110 – oranžáda v celé své kráse …







Pro rejpaly – kola a podvozek neřeště, to je kapitola sama pro sebe, koukejte jen na Alpinky jako takové. A barvy také na fotkách nejsou nic moc, venku se ještě fotit nedá, doma jsem velkej foťák vytahovat a „stavět“ nechtěl a stařičkou Minoltu, která je na „technické“ fotky ideální, jsem byl moc líněj hledat (lenochu línej, fuj, fuj, fuj …). Takže jsem fotil mobilem a opět mě to vytrestalo, prostě si spolu nerozumíme … :-(