RC klub Kramolín
Dnešní datum: 10. 09. 2023  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks  

Galerie

Mileč - 14.7.2012 - 2
mini polétání
zobrazení: 1083
známka: 0


* Malé, letní, Kramolínské polétání …

Vydáno dne 21. 08. 2017 (2519 přečtení)

… aneb – R.I.P. Shanahan

Tak si to shrňme – Shanahan v leteckém nebi, Cipísek na opravu, EasyStar potřebuje jinou vrtuli, Čmelda si vůbec nezalétal, Pluto se nedostal ani na letiště a Mystery nemůže najít svoje akumulátory. Tolik za mne a takto Míra – Flop létavý a letuschopný, Čmelda létá i s ohnutou výškovkou a myškama okousaným křídlem a Trojploch se do vzduchu vůbec nedostal – prý i sdílená zkušenost je užitečná …

A jak se o prázdninách létalo? Ale jo, nakonec to bylo fajn … :-)

O dovolené jsem pár podvečerů strávil polétáním s Cipískem – letadlo do ruky, kufr s vysílačem přes rameno a hurá za hospodu. A jedno podvečerní polétání bylo naprosto úžasné – Eli šla fotit západ slunce k Polánce a já vzal Cipíska s sebou a pletl jsem se jí do záběrů oblohy … Nádherná pohoda a snad někdy i nějakou tu fotku uvidím … :-)

A dokonce se povedl i malý zázrak, dokázali jsme se s Mírou shodnout na termínu, kdy uděláme nějaké to společné polétání – sobota odpoledne a neděle dopoledne 19. /20. srpen. Od pátku jsem pečlivě nabíjel svoje a Mírovo baterky, abych byl plně připraven – v sobotu ve čtyři odpoledne byla ta správná hodina, naskládali jsme to do „pažouta“ a hurá za hospodu. Tady vznikl „minicamp“ s celtou, ministolečkem, minižidličkou a modely všude kolem. Dokonce jsme měli i diváky a fotografa – naše holky nás přišly podpořit a Eli se zhostila focení …

Jako první šla do vzduchu „klasika“ – elektrovětroně cca.1,5m se sklopnou vrtulí, tedy Flop a Shanahan. Na první pohled podobné modely, ale jinak velké rozdíly, taková nějaká stará a nová škola – Shanahan je klasická, tuhá balzová konstrukce potažena fólií a Flop je „kroutidlo“ z EPP. A i když mají pohony a výkonové parametry tak nějak srovnatelné, tak letový projev je naprosto odlišný – Flop je lehoučký, tichý, ladně plachtící „termičák“ a Shanahan připomíná těžkotonážní „hotliner“, který svým jekotem motoru vyplaší vše okolo … Ale společné létání jim jde, oba dokáží svižně nastoupat do velké výšky, jen každý po svém – Flop tiše, nenápadně, v ladných stoupavých kruzích a Shany na to prostě jde brutálně – zavyje, zvedne čumák kolmo vzhůru a kdyby byl pilot dost šikovný, dokázal by v této svíčce vystoupat až bůhvíkam … A pak začne ta pravá zábava – Flop se ladně uhýbá a prchá po obloze a Shany v divokých obratech kolem něj krouží a doráží … A je opravdu s podivem, že při tomto divokém běsnění došlo jen k jednomu střetu (asi křídlo-křídlo), často to byly mezi sebou jen milimetry včetně čelních průletů. Ale adrenalin to byl náramný, včetně společných průletů nad fotografem a já se nemohl nabažit Shanyho průletů na maximálce, zakončené parádní stoupavou zatáčkou s dalšími obraty, hodné akrobata – na tohle rozhodně Shany původně konstruován nebyl (ovládanou má jen S a V), ale i tak létá úžasně. No, přesněji řečeno, už dolétal … :-( - v neděli asi něco někde povolilo a Shany zakončil svůj letecký život v poli s kukuřicí.

Jako druzí šli do vzduchu mrňouskové, tedy Cipísek a Čmelda. Cipísek se už od startu choval tak nějak podivně, furt se vzpínal jak jankovitý kůň a točil se sám, kam se mu chtělo. Než jsem zjistil, co se vlastně děje – před letem dostal jiný přijímač a já měl podezření na malý dosah – tak se „ojankovatěl“ dál do pole a tam se rozhodl, že se podívá, jak je pole dobře zorané – ať jsem kniploval, jak jsem kniploval, prostě se se mnou nebavil a šel vrtat pole … Když jsem pro něj došel, bylo to jasné – už ve vzduchu povolila jedna polovina výškovky a díky konstrukci náhonů kormidel se každá polovina hýbala jinak, nebo spíše se jedna půlka nehýbala vůbec a zůstala „přitažená“. A při pádu se výškovka dolomila – nic katastrofálního, prostě klasická oprava, jen prozatím je konec podvečerního létání … A Čmelda? Okousané křídlo na letu poznat nebylo, jen nahoru prohnutá výškovka prý měnila letové vlastnosti, což ale pro bravurního pilota, jakým Míra je, nebyl žádný problém, fotky z krásných průletů jsou toho důkazem …

Dalším na řadě byl EasyStar – majitelce byla nabízena pilotáž, ale prý se už na to necítí a raději se bude držet foťáku. Tak holt jsem se toho ujal sám – zvyklý na výkon Shanyho dávám plný plyn a házím Easyho … Ale co to, on vůbec nestoupá, jen se ladně snese na louku vpřed :-) Tak se ho chápe Míra a zkušeným házenkářským hodem odhazuje model do dáli – to jsem ani nemusel pouštět motor, takovýhle vrh by stačil minimálně na jeden krásný okruh :-). Start se povedl, let celkem také, jen je jasné, že na ten jekot, který vydává motor a vrtule, to vůbec netáhne a výkonu rozhodně není nazbyt, chtělo by to fakt jinou vrtuli – ale nacpěte tam větší průměr, když vám tam překáží trup!!! A to tam mám vrtuli třílistou!!! Asi budu muset sehnat nějakou s větším stoupáním, jen mám obavy, že v průměru 6“, ve třech listech a v levotočivých až takový výběr nebude … :-( A nechat jí udělat? No, to by se nakonec zněkolikanásobila cena celého modelu … :-) Ale jo, EasyStar bezpečně dolétal, dokonce přistál i k noze (tedy pokud máte nohy dvacetimetrové … :-)).

A na závěr letového dne šli do vzduchu ještě jednou Shanahan s Flopem a udělali krásnou a příjemnou tečku za sobotním létáním, piloti byli spokojeni, diváci snad také – okoloprojíždějící řidiči zastavovali auta, cyklisté úžasem padali do pangejtů a děti se dožadovali přídavků – těm jsme slíbili pokračování druhý den ráno … :-)

Večerní program byl neméně příjemný, jen z jiného soudku – šli jsme podpořit Míru na hřiště v navazování spojení v éteru. Pomohli jsme mu fyzicky se stavbou antény a duševně při lovení vln, ale nepomohli jsme mu v navazování spojení, tedy přesněji já – kdykoliv jdu s ním „vysílat“, tak prd chytí – uznejte, že poměr jednoho spojení na tři vysílače není nic moc, to je jako když jdete na ryby s maxi výbavou a třemi pruty a chytíte tak jednu bělici, spojení navázal jen se „Seniorem41“ z Nepomuku … :-) Asi mu nějak ruším vlny nebo co … :-)

Neděle dopoledne nakládám do auta Shanyho a Čmeldu a dole přibírám auto s Mírou s Flopem, Čmeldou a Trojplochem – počítá s delším létáním, dokonce má s sebou i nabíječ!!! Na „letišti“ dáváme na zahřátí oblíbenou dvojici – Flop a Shany, jen u mne je něco jinak, něco je divného se Shanym, není tak v pohodě jako včera a řízení vyžaduje více pozornosti. Asi mě to mělo varovat, Shany se mi snažil naznačit, abych neblbnul a nechal toho. Jenže já jsem toto varování ignoroval a létal dál a vůbec ho nešetřil – namlsán ze soboty. Ale dopadlo to jako s Černobylem – stroj protestoval a bránil se, člověk však jej donutil ke katastrofě – Shany odletěl přes silnici nad kukuřičné pole a tam přestal poslouchat – normálně při vývrtce stačilo dát mírné kontra a pustit páky, Shany se srovnal sám – teď nic nepomáhalo a vývrtkou šel do kukuřice, mě zbylo jen stáhnout plyn, pustit páky a jen sledovat místo dopadu. Bum, pokládám vysílač, blokuju páku plynu a jdu hledat, Martin startuje kolo a vyráží také vpřed a Míra přistává a vyráží za námi … Martin se pokouší přehlédnout pole z kontejneru, ale kukuřice má přes dva metry a tak není nic vidět, tož se tedy noříme mezi klasy a hledáme odspodu … Hledání naštěstí netrvá dlouho, Martin je úspěšný a modro-červený model nalézá – tímto mu ze srdce děkuji za pomoc a nalezení, odměnu má schovanou u mne … :-) Fotím trosky na mobil, sbírám vše kolem, zvedám trup nad hlavu a hledám cestu ven … Radostí zrovna neskáču, jen se postupně smiřuju s tím, že to byl let poslední a Shany ukončil svojí aktivní kariéru – byla plodná, dlouhá a úspěšná, jen mohla skončit veseleji. Jó, bohužel … :-(

Na stanovišti pokládám trosky a vyzívám Míru, že se budu už jen koukat, jak létá on – prý už ne, prý sdílená zkušenost je také užitečná a moc to fouká. Co se dá dělat, vracíme se k Mírovi pod pergolu, vyndávám z pokrouceného trupu akumulátor, vrtuli, motor, regl a přijímač, serva prakticky stačí jen vyklepnout, už na ničem nedrží … Ostatní zbytky nakládám do auta, Míra přidává zbytky z dob minulých a já pomalu vymýšlím, jak to pod pergolou předělám, aby se tam všechny naše artefakty vešly – jestli to takhle půjde dál, tak budu muset přistavět ještě jedno výstavní křídlo!!!

Fotky budou – teda, nějaké už jsou, jen je musí někdo probrat (Eli se nám rozmáchla …), upravit a dát na Kramolínské rajče – kdo to kdy udělá nevím, snad se někdo brzy najde :-)

R.I.P._Shanahan


Celý článek | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

RCK hledá

Hledej na webu
Hledej na RCK


Vybrané termíny
17.09.2020: aktualizace v článku "Létejte, co se dá …"
do download přidány další informace z RCR 09/20 a odkaz na "droní" stránky s informacemi, včetně odkazu na stránky UCL, kde by se měly objevit informace o registracích a testech Létejte, co se dá ...



Všechna práva pokud není uvedeno jinak si vyhražují členové RCK a užití materiálu je možné jen s výslovným souhlasem a uvedením odkazu na stránky RCK.

Vytvořeno prostřednictvím phpRS - redakčního systému.

Hostováno u MHServis.cz - tvorba www stránek