První letošní malé letní polétání …

Vydáno dne 07. 07. 2012 (3129 přečtení)

… aneb to jsme si nádherně zalétali …

Na státní svátky se nemá nic dělat a má se jen odpočívat – proto jsme pátého od odpoledne prováděli pečlivou modelářskou (ale i nemodelářskou … :-))přípravu – mj. nabití baterek, protažení našich předokolek po silnici apod. Snad neprozradím nic tajného, ale Petře se zalíbila jízda s Martinovou „kozou“ (pro neznalé – malá Honda), takže je tu jistá naděje, že bychom příští rok mohli vylepšit obsazenost RCK …

večerní soustředění …

soustřeďte se …

už jsou soustředěni …

A na druhý oblíbený svátek jsme se s Vaškem – tedy přesněji Vašek a já – vypravili na „naše letiště“, protáhnout svrbějící prsty na pákách vysílačů … Před tím jsme se ještě procvičili vyndaváním filtrovací nádoby s mokrým pískem ze šachty u Kramolínských bazénků a posléze už rozbalovali nádobíčko na sluncem zalitém a téměř bezvětrném letišti. Já jsem vzal oblíbeného Shanahana a Vašek přivezl nádherného termického dvoumetra (tak nějak alespoň odhaduji), tedy přesněji větroň, který do vzduchu tahal na gumě. Model mně neznámého jména je zajímavý také tím, že trup je původní „historický“ (havárie přeživší …) a křídla jsou nové, jak by řekla moje žena, krásně červené … :-). Více se nás bohužel na letišti nesešlo – nepočítám-li Bohuni, která však po letišti létala jen s foťákem a s koncem gumy k Vaškovi … :-).

Já měl sice jen troje baterky, ale zalétal jsem si nádherně, všechny lety přes deset minut – baterky ještě něco v sobě měli, a pokud bych uměl létat v termice, bylo by to podstatně delší. Ale i tak to i mě občas „nosilo“ a „přátelé bezmotorového letu“ by z nás měli radost! A Vašek? První dva lety byly takový malý „boj o život“ – podezření na špatné těžiště se nepotvrdilo, zato však uvolněná koncovka výškovky dělala neplechu (přesněji, výškovka si dělala, co chtěla …) a po jejím usměrnění kleštičkami následovaly jen samé nádherné lety. Oba jsme si suprově užívali – já poletoval dlouhé tři lety a Vašek tahal model nahoru gumou a dělal kratší, leč pohodové a krásné lety. A Bohuni? Ta si také naše létání užívala – i ve vodorovné poloze a občas „vystříhaným programem“ … :-)

Vašek byl z tohoto létání tak nadšený – ostatně, já také … - že radostí křepčil po letišti a nakonec jsme si spolu ťukli a připili, jak se nám to báječně povedlo … (a i když to byla jen minerálka, radost jsme měli stejnou …) :-) :-) :-)

… pevně zapíchneme kolík …