Víkendová modelařina …..

…. aneb i Čmeláci si zalétali…

Víkend u nás, na jihu, byl ve znamení modelů, i když pravda, jen tak soukromě… Provětrali jsme s Eli auta, letadla, plíce, mozky apod. a já dokonce i modelařil „ručně“, tj. upravoval a opravoval….

Vše začalo v pátek, kdy jsme s Eli vyrazili pro mámu do Římova a při té příležitosti otestovali s našimi auty (tedy modely…) školní tělocvičnu. Ta je sice menší než klasické tělocvičny, ale na vyblbnutí a trénink postačí. Naznačili jsme si jednoduchou trať (otočné body z cédéček, dráha z krepové pásky), tělocvičné nářadí jsme odsunuli ke stěnám, zkompletovali modely, postavili se na lavičku a začali „řádit“. No, chvílemi nám trať byla malá (ona tedy opravdu byla užší…), ale postupem času jsme si zvykli (navrhnul jsem jednoduchou, nezáludnou trať na vyblbnutí) a i se vešli mezi mantinely. Netrvalo dlouho a měli jsme i diváky – osazenstvo ŠD se usadilo na cvičební nářadí a hlasitě nás povzbuzovalo a jásotem odměňovalo všechny naše karamboly :-), ani se jim nechtělo jít z družiny domů … Vyjezdili jsme všechny naše Sanya – zajímavé je, že ač mě Eli nic nedarovala a zdatně mě proháněla, stačily jí na stejnou dobu jedny 1,7čky a jedny 2,4ky, já vyjezdil o jedny 2,4ky více! Skvěle jsme si zajezdili, já se snažil trénovat plynule (a po trati) zatáčky „zadkem napřed“ – pravda, pravověrní drifteři by se nad mým stylem pousmáli, ale mě to bavilo a možná i šlo, škoda, že se nedostanu do Druzdové … Dokonce snad prý budeme i požádáni o předváděčku na den otevřených dveří školy – paráda, Jiříkovo myšlenka propagace modelařiny se šíří i na jih! No, a já mám i co opravovat – Eli nějak chrastí převody (v modelu!), mě odněkud vypadl šroubek a po jednom nárazu do kozy (pro rejpaly – tělocvičné nářadí) přestala svítit jedna couvačka ….. Ale bylo to super!

Víkendové dny jsme pak věnovali letadlům – v sobotu jsem nabil pár malých sedmičlánků a vytáhl rodinu na louku – nejprve přišel na řadu Elišky EasyStar – nejprve jsme trimovali a ladili – nějak to nelétalo a motor netáhl – celé jedny „pětistovky“ Sanya mě trvalo, než jsem zjistil, že obráceně nasazená vrtule Multiplex prostě netáhne (přesněji netlačí…), i když se točí správným směrem ! :-) Po jejím otočení už to bylo úplně o něčem jiném a Eli vylétala dvoje „jedenáctistovky“ – nejprve trochu seznamování se vzduchem“ a pak pohoda, krásné lety, zakončené ukázkovými přistáními ! Více toho dne už neodlétala, že prý jí mrznou prstíčky :-) .

A protože se mi ještě nechtělo domů a vítr nebyl až tak silný, rozhodl jsem se ještě zaletět oba Čmeláky – pravda, jeden z nich se vší silou bránil (nějak stávkoval regulátor), ale ukecal jsem ho a nakonec také zalétal (prostě jsem párkrát nesmyslně zakvrdlal pákama vysílače a zblbnul regulátor tak, že nevěděl čí je a začal fungovat – asi jej budu muset znovu naprogramovat…)! Po kontrole všech funkcí jsem je oba (samozřejmě že postupně!) s tlukoucím srdcem „odložil“ do vzduchu (jsou tak trochu přemotorovaní …. ) a světe div se, ono to létá! A dokonce dóóst dobře – pravda, budu ještě jednou muset zkontrolovat těžiště (minimálně jeden chce „přitěžkat“ nos…), ale jinak paráda, létá to, poslouchá to, nepadá to, bez motoru to krásně klouže, obratné je to i bez křidélek dost (neodpustil jsem si pár „lopásků“ :-) ) a když se vám to „placatí“ pomaloučku kolem hlavy, je to nádhera! Sice jsem raději létal bez podvozku -létám na poměrně nerovné louce a nechtěl jsem riskovat podvozek hned při zalétání – ale i tak je silueta skvělá a ta žlutá barva je pro mě, slepejše, ideální! Bude to chtít asi ještě trochu potlačit motor (a možná trochu mix motor-výškovka) a asi nestartovat na plný plyn – první start mě překvapil, Čmelák vyrazil svižně skoro kolmo vzhůru, ale klidně, bez „výkrutů“ (ne jako Pluto, ale zase jako Pluto nevisí na vrtuli :-( ). Už mám asi i vybráno, který z Čmeláků půjde do světa – Mírovi asi dám „A“, je takový klidnější a po dovážení bude OK, sobě si nechám „B“ - toho „jankovitějšího“ – musím ještě překontrolovat motor a regulátor a také instalaci – občasné „kopání“ do výškovky není nic příjemného. Ale jinak paráda, Čmeláci, ač každý trochu jiný (i přes shodné vybavení a stavbu!) jsou povedení, tímto je považuji za zalétané a už se těším na společné létání !!!!

No, a v neděli jsem si na louku odskočil už jen sám (obě holky se vymlouvaly, že prý musí péct vánoční cukroví…) – jen s krabicí s Eli vysílačkou v jedné ruce a s krabicí s opraveným EasyStarem v ruce druhé. Na motoru jsem měnil unášeč vrtule (stále ztrácíme „čepičky“ z vrtulí – vrtulí je dost, čepičky ubývají …) - dal jsem tam upravený klasický kleštinový; dále jsem model dovažoval (dělal jej těžší na „čumák“ – pro lepší stabilitu) a dolepoval jsem odpadlou uhlíkovou výztuhu spodku přední části trupu. Jediné, co jsem nevyměnil, ale nemine mě to, je regulátor – použitý stařičký Jeti už má asi svoje léta a občas si vypíná motor jak chce – já si s tím nějak poradím, ale pro školní model je to dost nevhodné – ještě se mi v pultu povaluje Topaz AD15, tak půjde na službu do EasyStara a Jeťák půjde na zimu sloužit do Čvachty …. Zálet se povedl, krásně jsem si zalétal (dvoje aku), dokonce jsem si i „zaakrobatil“ – pár „lopasů“, pár „zádíček“ a dokonce i jeden povedený obrácený přemet ! Druhý „obrácený“ se už nepovedl a na další jsem neměl odvahu, jednak na to model není stavěný a jednak není můj, přeci jen, přivézt Eli domů hromadu třísek by nebylo to pravé ořechové …… a ručičky už také nějak promrzali, tak jsem toho raději nechal a s dobrým pocitem modelářského víkendu jel domů na čajíček…..

A poslední věc, která se mě o víkendu povedla (z modelářského oboru) – dodělal jsem konečně druhá křídla na Pluto. Už před časem jsem od kolegy z práce (pro znalé – Honza R.) získal přebývající křídla z jeho Pluta (ta jediná mu z modelu zbyla ….) – měl jsem je v úmyslu předělat na „křidélková“…. Odstrojená (poškozený potah šel dolů) křídla jsem potom předal svému specialistovi na „hrubou stavbu“ (… můj táta … :-) ) a od něj si je pak hotová „v kostře“ dovezl domů. Tady křídla čekala na „vhodnou konstelaci hvězd“ – ta nastala právě tento víkend – holky v kuchyni pekly cukroví a já měl v pracovně klid na práci (au, au, až si tohle přečtou ….). Mikroserva jsem měl v šuplíku (nevyužitá z Čmeláka), prodlužováky na kabely také, Oracover na potahování také nějaký v zásobě byl (stejné barvy jako na Plutu), takže se už nebylo na co vymlouvat. Práci trochu komplikoval styl uložení serv – nejprve potáhnout spodní stranu křídla, v místě pák serv potah vypnout a vyříznout, pak protáhnout kabely serv a upevnit serva a teprve potom dokončit potažení horní stranou. Ale povedlo se, po drobných problémech s panty křidélek (nějak se mi nedařilo – nakonec jsem panty vyhodil a křidélka jsou na lepící pásce…) jsem udělal páky a náhony křidélek a vše nastavil na vysílači. Ještě jsem dnes dodělával redukce pro externí BEC 3A (BEC v regulátoru by na 4 mikroserva nemusel stačit) a Pluto s křidélky čeká na zálet. Jestli se vše podaří, bude to další krok k plánované přestavbě Pluta na ukázkový a propagační model (lyže už se lepí v Plzni ….), asi to vydá na samostatný článek…..

Takže, modelářský víkend se opravdu povedl, opět jsem předvedl, že „…kdo si hraje, nezlobí…“ – byl prý ode mě klid, jen kdybych prý občas tak strašně nenadával (když se mi něco nedaří…) :-) - pak že prý jsou modeláři kliďasové ……