Pluto na sněhu …

… aneb i Pluto se učí lyžovat.

Včerejší létání s Čmelákem na sněhu mě tak namlsalo, že jsem v neděli dodělal i druhé lyže a když odpoledne vylezlo sluníčko a v rodině byly nějaké hlášky o nedělní procházce, dal jsem dohromady Pluto a jeli jsme na stejnou louku jako v sobotu. O nových lyžích pro Pluto chystám samostatný krátký článeček ….

Tentokrát skoro vůbec nefoukalo (jo, to by Čmelda krásně lítal …), bylo mírně pod nulou, ale povrch sněhu byl bez potřebného ledového povlaku, s jemným prašanem navrch. Krásné na pohled, ale ne moc vhodné pro model letadla, zvlášť když má příďový podvozek! A i když jsou nové lyže podstatně větší, než původní – mají rozměry pro model do 1600g – příďák má problém, na videu startů je to vidět, budu muset ještě pohledat, jak přesně vypadá podvozek pro „příďák“ … Co není na videu vidět – chyběly ruce, které by při postrkování modelu po sněhu při startu ještě stihly točit video – nakonec se na několikátý pokus podařilo model na plný plyn postrčit po sněhu tak, že se nezabořil, přední lyže se dostatečně nadzvedla a model odstartoval. Sranda na tom je, že to byl zrovna pokus, kdy jsem model roztlačoval v mírném pokleku sám, dal jsem plný plyn, levou rukou přitahoval výškovku a pravou tlačil model – když se najednou Pluto krásně rozjelo, nestíhal jsem se rychle zvednout a tak nakonec Pluto vlastně odstartovalo skoro samo ….. :-) Pak už jen poklidné létání - létal jsem skoro 10minut, pak už prstíky moc mrzly – nejhezčí jsou průlety nad hlavou, kdy jsou krásně proti modrému nebi a červenému trupu vidět žlutá křídla; dokonce už i začínám přicházet na chuť řízení křidélky, kdy už ani nemusím moc přemýšlet, jak mám točit, třebas mi to i časem půjde. Jen to přistání mi furt nějak nejde, asi budu muset více trénovat …. Ale třeba se i tohle časem naučím ….

Zkusím ještě udělat přední podvozkovou nohu delší a pak už zimnímu létání nebude nic stát v cestě ….