Trio v nedbalkách ……
Autor: NovakO <@>, Téma: Povídání, zážitky a akce kolem modelařiny, Vydáno dne: 13. 10. 2009… aneb tak jsem zase na chvilku dolétal :-(
Na neplánovaně volný víkend 10/11.10. (kdy jsem zůstal v ČB a nešel výjimečně do práce…) jsem si naplánoval létání ….. původně jsem chtěl jít létat už v pátek po práci (když už mám tu krátkou páteční pracovní dobu), ale počasí bylo proti – v dešti létám dost nerad…..
V sobotu po obědě jsem zanechal ženu doma (její přání), naložil kufry s příslušenstvím a Trio, přibalil dcerušku, dojel s ní přes celé město pro její kamarádku, obě dovezl skoro zpět k jiné kamarádce na nějakou oslavu, zastavil se v obchodě pro podestýlku pro morče a pak už konečně dorazil na „mojí budějovickou leteckou loučku“. Pamětliv jisté příhody kohosi z RCmanie, jak jít hledat model, když jsme na louce sami, jsem věci nechal v kufru a vybaloval ven jen to nejnutnější – tj. model a vysílač – jak prozíravé, hodilo se mi to ……
Trio pro tentokrát dostalo napájení z tříčlánku (11,1V) LiPo HD Power 2200mAh (30C), osvědčené z Pluta. Sliboval jsem si od této změny nejen vyšší výkon motoru – pro elektrovětroň až nevyužitelné, ale především podstatně delší dobu letu s rezervou pro opakování přistání. Tento předpoklad se naprosto potvrdil – na plný výkon motoru Trio stoupá skoro kolmo, ale není to tak příjemné jako u Pluta, tedy nebudu to moc využívat. Zato doba letu, to je skvělé – letěl jsem tři lety (letěl bych i více :-) ), první, nejdelší měl celkem něco kolem 15minut, s motorovým pod 10minut (doma jsem po tom všem do aku dostal pouze asi 1000mAh). Pak jsem přistál a začal programovat vysílač – především mix motor/výškovka – na plný plyn se musí dóóst tlačit! Dostal jsem se pouze k nastavování velikosti mixu – neumím to za letu, tedy musím něco nastavit, letět, vyzkoušet, přistát, opravit a znovu vyzkoušet. K potřebnému nastavení exponenciálního průběhu už jsem se vlivem okolností nedostal ! Právě proto, že se tak nádherně létalo – bylo to paráda, létalo to jak „z partesu“, trochu to i nosilo, pofukoval mírný větřík, bylo relativně teplo (asi 17°C), lehce pod mrakem, litoval jsem, že jsem si nevyndal stoličku k sezení - dostal jsem i chuť to přímo na louce naprogramovat a vůbec si užít odpoledne, počítal jsem i s nabitím aku na louce ….
Ale osud, nebo přesněji technika, byla proti této pohodě. Při třetím letu, jako na potvoru v nejvzdálenější zatáčce (ale naštěstí ne nad silnicí!) najednou konec, Trio stále točí „nasazenou“ zatáčku, ta se stává stále „utaženější“, až přechází v ukázkovou vývrtku….. Páčkuju jako blázen, resp. střídám pokusy o ovládání se stavem „ruce pryč, stabilní model (jakým Trio je) si vývrtku vybere sám“ – model byl na to dost vysoko – ale tuším, že je to marné, že mě potkala potřetí stejná závada, tj. výpadek BECu. Jo, bylo to tak – model dopadá na louku, zakleju, zavírám a zamykám auto, nechávám vysílač na krku a vydávám se (za stálého klení) přes louku pro model. Cestou přeskakuji (tedy pokouším se) strouhu plnou vody (kde se tady, proboha, vzala?), samozřejmě si nabírám do boty – zkoušeli jste skákat s pultem s vysílačem přes strouhu porostlou vzrostlou trávou? – plaším odpočívající srnky (jen mi holky nepošlapte letadlo!) a celkem snadno nalézám model – trčí ocasem do vzduchu…. Před prohlídkou škod zkouším kormidla – samozřejmě že nic, BEC je zase „out of order“ :-( . Sbírám model, dohledávám odpadlé části, lehce prohlížím škody (větší prohlídka bude až u auta a doma), odpojuji aku, vypínám vysílač a vracím se zpět k autu – tentokrát okolo strouhy – a cestou plaším poslední odpočívající srnku. Po malé prohlídce škod ukládám model a věci do auta a smutně se vracím domů – ani mě tak netrápí to, že jsem spadl (stává se mi to, není to poprvé ….. ani naposled…), ale především fakt, že tato závada BECu je už po třetí (i když jsem si myslel, že jsem příčiny – přehřátí BECu – již odstranil) a že fakt nevím, co s tím – v tomhle stavu se nedá létat !!! Předběhnu – po zvážení všech faktů jsem dnes poslal (s vysvětlujícím dopisem) regulátor výrobci ke kontrole – tohle není normální, podobný typ stejné řady funguje normálně, při přehřátí vypíná pouze motor !!! Jak oprava dopadla dám vědět, sám jsem zvědavý, co na to výrobce, resp. co je příčinou.
A co Trio? Škody relativně vážné, ale ne neopravitelné ….. Na křídle je v jednom místě přeražená náběžka a na druhé straně poškozená odtokovka a vinglet. U trupu je to horší – „čumák“ lehce poškozen, přepážky potrhané – nejhůře dopadla hlavní přepážka (s poutacím kolíkem) – lože serv se i se servy odtrhlo a „letící serva“ vytrhla tuto přepážku z trupu – i s kusem trupu ! Ale také nic, co by šikovný modelář – opravář nedokázal opravit – asi bude mít táta přes zimu co dělat :-) .
A proč „Trio v nedbalkách“ ? Při kontrole poškození (začínal jsem u trupu) jsem začal odstraňovat potah, nejprve v místech viditelných škod, a při tom zjistil, že drobná poškození jsou i pod potahem, bez jeho odstranění neviditelná. Takže dolů šlo čím dál více potahu, až jsem zjistil, že víc potahu z trupu je dole než na něm ! Logické pokračování tedy bylo, sundat potah z trupu celý a po opravě potáhnout trup znovu. A u křídel to bylo jednodušší – potah byl po havárii potrhán na více místech a protože původně byl model potažen průhledným (relativně) Solarfilmem (slušná úspora hmotnosti), je napojování opravovaných míst problematické (spoje potahu jsou vidět, jsou tmavší), šel i u křídel potah dolů celý. Nový potah bude celý (i trupu) z osvědčeného Oracoveru, při výkonech nového pohonu není třeba tolik šetřit hmotností. A sejmutí celého původního potahu se nakonec vyplatilo, našel jsem spoustu míst, kde některé spoje povolily nebo praskla balza (kouty trupu, plocha ocasní části, vinglety křídel apod.). Takže Trio projde kompletní generálkou – dalo by se říci desetiletou revizí – a poté dostane nový kabátek (Eli určitě navrhne nějaké pěkné barvy), aby mohlo ještě dalších deset let spolehlivě létat :-). Tento model si to více než zaslouží, je do „dříč“, který s námi toho už mnoho prožil a létání s ním je příjemné – sloužilo věrně už při výuce v našich školních modelářských létech.
A proč jsem zase na chvilku dolétal ? Inu, nějak se mi snižují zásoby letuschopných modelů – Trio je v nedbalkách, Pluto čeká (po poruše motorové přepážky) na soupravu pro obrácenou montáž motoru, EasyStar je Elišky, Čmeláci ještě nejsou zalétaní a Jerry už je v modelářském důchodu. Zbývá tedy už jen Shanahan – ten je momentálně v Plzni – a Mystery, která odpočívá v Kramolíně, čekajíc na vhodnou příležitost a hlavně počasí. Sice se mi doma na skříni „válí“ ještě Démant (nebo jak se to jmenuje…), ale to je „janek neposlušnej“, toho bych oživoval jen ve stavu nejvyšší nouze (i když, dát tak do něj mikroserva, nějaký ten střídaček a lipolku, kdo ví?) – nechce ho někdo k experimentům? Pak tam je také ještě „v nedbalkách“ Tomba, ale ten by se musel také předělat a dodělat a na to nějak nejsou lidi…….
Ale když tak koukám z okna, jaké je venku počasí, nemám kam spěchat, i ptáci chodí pěšky. No nic, jdu vyrábět lyže na Pluto …… :-)
Na neplánovaně volný víkend 10/11.10. (kdy jsem zůstal v ČB a nešel výjimečně do práce…) jsem si naplánoval létání ….. původně jsem chtěl jít létat už v pátek po práci (když už mám tu krátkou páteční pracovní dobu), ale počasí bylo proti – v dešti létám dost nerad…..
V sobotu po obědě jsem zanechal ženu doma (její přání), naložil kufry s příslušenstvím a Trio, přibalil dcerušku, dojel s ní přes celé město pro její kamarádku, obě dovezl skoro zpět k jiné kamarádce na nějakou oslavu, zastavil se v obchodě pro podestýlku pro morče a pak už konečně dorazil na „mojí budějovickou leteckou loučku“. Pamětliv jisté příhody kohosi z RCmanie, jak jít hledat model, když jsme na louce sami, jsem věci nechal v kufru a vybaloval ven jen to nejnutnější – tj. model a vysílač – jak prozíravé, hodilo se mi to ……
Trio pro tentokrát dostalo napájení z tříčlánku (11,1V) LiPo HD Power 2200mAh (30C), osvědčené z Pluta. Sliboval jsem si od této změny nejen vyšší výkon motoru – pro elektrovětroň až nevyužitelné, ale především podstatně delší dobu letu s rezervou pro opakování přistání. Tento předpoklad se naprosto potvrdil – na plný výkon motoru Trio stoupá skoro kolmo, ale není to tak příjemné jako u Pluta, tedy nebudu to moc využívat. Zato doba letu, to je skvělé – letěl jsem tři lety (letěl bych i více :-) ), první, nejdelší měl celkem něco kolem 15minut, s motorovým pod 10minut (doma jsem po tom všem do aku dostal pouze asi 1000mAh). Pak jsem přistál a začal programovat vysílač – především mix motor/výškovka – na plný plyn se musí dóóst tlačit! Dostal jsem se pouze k nastavování velikosti mixu – neumím to za letu, tedy musím něco nastavit, letět, vyzkoušet, přistát, opravit a znovu vyzkoušet. K potřebnému nastavení exponenciálního průběhu už jsem se vlivem okolností nedostal ! Právě proto, že se tak nádherně létalo – bylo to paráda, létalo to jak „z partesu“, trochu to i nosilo, pofukoval mírný větřík, bylo relativně teplo (asi 17°C), lehce pod mrakem, litoval jsem, že jsem si nevyndal stoličku k sezení - dostal jsem i chuť to přímo na louce naprogramovat a vůbec si užít odpoledne, počítal jsem i s nabitím aku na louce ….
Ale osud, nebo přesněji technika, byla proti této pohodě. Při třetím letu, jako na potvoru v nejvzdálenější zatáčce (ale naštěstí ne nad silnicí!) najednou konec, Trio stále točí „nasazenou“ zatáčku, ta se stává stále „utaženější“, až přechází v ukázkovou vývrtku….. Páčkuju jako blázen, resp. střídám pokusy o ovládání se stavem „ruce pryč, stabilní model (jakým Trio je) si vývrtku vybere sám“ – model byl na to dost vysoko – ale tuším, že je to marné, že mě potkala potřetí stejná závada, tj. výpadek BECu. Jo, bylo to tak – model dopadá na louku, zakleju, zavírám a zamykám auto, nechávám vysílač na krku a vydávám se (za stálého klení) přes louku pro model. Cestou přeskakuji (tedy pokouším se) strouhu plnou vody (kde se tady, proboha, vzala?), samozřejmě si nabírám do boty – zkoušeli jste skákat s pultem s vysílačem přes strouhu porostlou vzrostlou trávou? – plaším odpočívající srnky (jen mi holky nepošlapte letadlo!) a celkem snadno nalézám model – trčí ocasem do vzduchu…. Před prohlídkou škod zkouším kormidla – samozřejmě že nic, BEC je zase „out of order“ :-( . Sbírám model, dohledávám odpadlé části, lehce prohlížím škody (větší prohlídka bude až u auta a doma), odpojuji aku, vypínám vysílač a vracím se zpět k autu – tentokrát okolo strouhy – a cestou plaším poslední odpočívající srnku. Po malé prohlídce škod ukládám model a věci do auta a smutně se vracím domů – ani mě tak netrápí to, že jsem spadl (stává se mi to, není to poprvé ….. ani naposled…), ale především fakt, že tato závada BECu je už po třetí (i když jsem si myslel, že jsem příčiny – přehřátí BECu – již odstranil) a že fakt nevím, co s tím – v tomhle stavu se nedá létat !!! Předběhnu – po zvážení všech faktů jsem dnes poslal (s vysvětlujícím dopisem) regulátor výrobci ke kontrole – tohle není normální, podobný typ stejné řady funguje normálně, při přehřátí vypíná pouze motor !!! Jak oprava dopadla dám vědět, sám jsem zvědavý, co na to výrobce, resp. co je příčinou.
A co Trio? Škody relativně vážné, ale ne neopravitelné ….. Na křídle je v jednom místě přeražená náběžka a na druhé straně poškozená odtokovka a vinglet. U trupu je to horší – „čumák“ lehce poškozen, přepážky potrhané – nejhůře dopadla hlavní přepážka (s poutacím kolíkem) – lože serv se i se servy odtrhlo a „letící serva“ vytrhla tuto přepážku z trupu – i s kusem trupu ! Ale také nic, co by šikovný modelář – opravář nedokázal opravit – asi bude mít táta přes zimu co dělat :-) .
A proč „Trio v nedbalkách“ ? Při kontrole poškození (začínal jsem u trupu) jsem začal odstraňovat potah, nejprve v místech viditelných škod, a při tom zjistil, že drobná poškození jsou i pod potahem, bez jeho odstranění neviditelná. Takže dolů šlo čím dál více potahu, až jsem zjistil, že víc potahu z trupu je dole než na něm ! Logické pokračování tedy bylo, sundat potah z trupu celý a po opravě potáhnout trup znovu. A u křídel to bylo jednodušší – potah byl po havárii potrhán na více místech a protože původně byl model potažen průhledným (relativně) Solarfilmem (slušná úspora hmotnosti), je napojování opravovaných míst problematické (spoje potahu jsou vidět, jsou tmavší), šel i u křídel potah dolů celý. Nový potah bude celý (i trupu) z osvědčeného Oracoveru, při výkonech nového pohonu není třeba tolik šetřit hmotností. A sejmutí celého původního potahu se nakonec vyplatilo, našel jsem spoustu míst, kde některé spoje povolily nebo praskla balza (kouty trupu, plocha ocasní části, vinglety křídel apod.). Takže Trio projde kompletní generálkou – dalo by se říci desetiletou revizí – a poté dostane nový kabátek (Eli určitě navrhne nějaké pěkné barvy), aby mohlo ještě dalších deset let spolehlivě létat :-). Tento model si to více než zaslouží, je do „dříč“, který s námi toho už mnoho prožil a létání s ním je příjemné – sloužilo věrně už při výuce v našich školních modelářských létech.
A proč jsem zase na chvilku dolétal ? Inu, nějak se mi snižují zásoby letuschopných modelů – Trio je v nedbalkách, Pluto čeká (po poruše motorové přepážky) na soupravu pro obrácenou montáž motoru, EasyStar je Elišky, Čmeláci ještě nejsou zalétaní a Jerry už je v modelářském důchodu. Zbývá tedy už jen Shanahan – ten je momentálně v Plzni – a Mystery, která odpočívá v Kramolíně, čekajíc na vhodnou příležitost a hlavně počasí. Sice se mi doma na skříni „válí“ ještě Démant (nebo jak se to jmenuje…), ale to je „janek neposlušnej“, toho bych oživoval jen ve stavu nejvyšší nouze (i když, dát tak do něj mikroserva, nějaký ten střídaček a lipolku, kdo ví?) – nechce ho někdo k experimentům? Pak tam je také ještě „v nedbalkách“ Tomba, ale ten by se musel také předělat a dodělat a na to nějak nejsou lidi…….
Ale když tak koukám z okna, jaké je venku počasí, nemám kam spěchat, i ptáci chodí pěšky. No nic, jdu vyrábět lyže na Pluto …… :-)
