Prázdninové Kramolínské polétání …..

… aneb opět společná „letecká dovolená“ ?

První (resp. kalendářně druhý) prázdninový týden se nám po létech povedlo sejít se na dovolené v Kramolíně a tak jsme se mohli s Mírou společně pokusit provětrat naše modely letadel. Pravda, některé jsme museli nejprve „zletuschopnit“ - Elišky EasyStar, Mírovo Mefisto a nakonec i mojí Mystery, ale i tak bylo na výběr dost jíných letadel, připravených k okamžitému startu. A jen celodenní nesnesitelné vedro (které se nedalo přeložit na jindy jako např. plánované práce na chalupách ….) nám bránilo se ještě více modelářsky vyřádit – jezdili jsme na letiště v podvečer, kdy už se dalo „přežít“. Jednou jedinkrát jsme tuto tradici porušili (pátek dopoledne) a to byla chyba – nějak jsem se na letišti „upekl“, takže zbytek dne jsem byl jakkoliv nepoužitelný !

Letový park byl tradiční – oba Čmeldové (Z-37), trojploch (Fokker Dr.I), Pluto (Pluto2), vysavač (F-16), Šahan (Shanahan), Flopík (Flop II) a po opravách i ESko (EasyStar), Mefík (Mefisto) a bohužel jen jedním letem Mysterka (Mystery).

Prakticky každý letový den jsme společně provětrali Čmeldy, společný let těchto „žluťáků“ je super, jsem rád, že na svém mám černé pruhy, protože i tak se občas snažím řídit ten druhý ! Míra už konečně také vyztužil křídlo uhlíkem (takže mu při letu už nemává …) a tak se občas (no, poměrně často …) klidné „práškovací“ lety měnily na divokou honičku po obloze (a pak že Čmelák není akrobat!) - až se nám jednou podaří „se trefit“, to bude rána! Mě tyto honičky stály jednu zlomenou vrtuli (naštěstí je zásoba náhradních …) - tak trochu prudší přistání (ještě, že jsou to houbolety!).

Pro uklidnění adrenalinu slouží oba „elektrovětroně“ - 1,4m klasika Shanahan a 1,2m EPP Flop II. - toho Míra proháněl, když s námi nebyl Michal, protože jinak jej po obloze naprosto perfektně vodil on, je to kluk šikovná, zaslouží velikou pochvalu, je z něj již prakticky hotový pilot ! Stařičky Šahánek výkonem motoru Flopovi nestačí (dc plechovka „480“ versus přemotorovaný stříďák), ale obratností a rychlostí se zahambit nenechá, je to prostě „dříč“ a základ mého letového parku. Pravda, také jsme s ním trochu tvrději přistál a směrovka vyžadovala trochu opravy vteřiňákem (po kolikáté už?), při které prstolep tak trochu zavzlínal do bowdenu, takže jsem pak hodinu „doloval“, ale Šahánek je prostě nezmar – kdybych byl kuřák, klidně bych při jeho klidných letech (i ty on umí) kouřil – takhle jsme alespoň s Mírou v klidu řídili vsedě a klábosili o všem možném ….

Když už je moc klidu, vytáhne Míra svůj vysavač – nebojte se, nic na letišti neluxujeme, to jen tak přátelsky přezdíváme dmychadlovou F-16ctku – ten zvuk motoru je přesný! Když už se tento model podaří dostat do vzduchu – ty starty jsou stále ještě adrenalin, ale zdá se, že všechny „přečnívající, vadící a rozbitné“ díly jsou odstraněny, takže vysavač nepovedené starty přežívá bez úhony – je to zážitek a vzrůšo na letišti. Toto vzrůšo dokáží ocenit i okolní ptáci, protože ihned startují na neznámého vetřelce – to jsem zvědav, jak to dopadne, až se vysavač potká s nějakým dravcem ….. A protože Míra přidává i stále odvážnější nízké průlety, je stále se na co dívat (a sledovat, kde že budeme model nedejbože hledat …..

Jede-li Míra svým autem (hádejte, podle čeho vybíral svoje auto...), bere s sebou i trojplocha – nádheru zvanou Fokker Dr.I. Je to prostě řádný kus EPPčka, já ho do svého auta (...nahrávka Martinovi na smeč ….) nedostanu. Je až s podivem, že tahle na první pohled neohrabaná „krabice“ dokáže tak krásně létat – její pomalé, majestátní lety a průlety, to je oáza pro duši, prostě paráda ! Spolu s „vysavačem“ je Fokker chlouba Mírova hangáru …..

No, a nakonec naše dva „dvoumetry“ - Mírovo Mefisto („600“, r.2m) a moje Mystery („600BB“, r.2,3m) – oba dva chtějí na přípravu k letu trochu času a relativně větší letový prostor, obvzláště na přistání. Na nich se s Mírou učíme nastavovat pokročilejší funkce našich vysílačů (stále se učíme), i když oba modely umí (a létaly) i s jednoduššími vysílači (naše původní MC-10tky). Létání s těmito modely chce také jakousi správnou „konstelaci hvězd“, ne vždy je pro ně „ta vhodná doba“. Takže až teď Míra opravil lehké poškození po posledním „videoletu“ a přesunul tento svůj poslední model z „pětatřiceti“ na „dvačtyři“ a naprogramoval je do své DX7čky. Ihned potom se konaly zkušební lety „za hospodou“ (v Kramolíně) – no, všem se nám tak trochu třásla kolena – Mírovi očekáváním, Michalovi asi ne a mě strachem, že si zopakuji lovení modelu v odkvetlé řepce olejce – kdo nezažil, neuvěří, jak je to šílené !!! Naštěstí se oba zkušební lety povedly – mě se povedly správné odhozy modelu (oproti standartu odhozu pilotem zkušební lety odhazuje pomocník...) - jen budu muset posilovat ramena ….., a Mírovi dobrá přistání (asi jsem ho dostatečně hecoval a navigoval ….) - jedno na kraj řepkového pole (stačilo se mě jen natáhnout) a druhé na louku těsně před křoví. Další lety probíhaly standartně na letišti, jen poslední den nebyla ta „správná konstelace hvězd“, takže se ten den konal jen jeden let … No a já a Mystery? Konečně jsem nainstaloloval do trupu krátké prodlužováky serv křidélek (abych si neukroutil prsty při montáži křídla) a zkontroloval (po diskuzích s Mírou a na rcmanii) nastavení svojí Eclipsy. Nakonec se i Mysterka dočkala svého letu, letěla krásně, odzkoušel jsem skoro všechna nastavení, míxy a úpravy a po příjemném letu i uspokojivě přistál. Jen jediná věc nebyla tak nějak v pořádku – výkon motoru – zdálo se, že instalovaný Permax 600TurboBB má menší výkon než Mírovo MiG600! Takže další let se tento den (a posléze už žádný den ….) nekonal a večer „pod pergolou“ byla provedena demontáž motoru pro prohlídku, promazání a nalezení „zakopaného psa“. Krátká zkouška motoru „naprázdno“ přímo na aku, slabý, sotva 30sec chod a ticho, motor se beze slova rozloučení odebral do modelářského nebe ! No, a dnešní „rozborka“ potvrdila podezření – uhlíky a soustava kolem nich. Sakra, a mám zase co dělat – snad mám doma alespoň nějakou „šestistovku“, než vymyslím pravděpodobně přechod na stříďák (a s tím spojené problémy – silným BECem a novou vrtulí počínaje a úpravou těžistě konče ….). Ale Mysterka ještě létat bude, tolik toho ještě nenalétala, aby šla do modelářského důchodu !

Jen na vrtulníky nějak nedošlo, sice Míra opravil (spíš znovu postavil...) Michalovi Volfa, ale něco je ještě potřeba nově dokoupit (servo?), takže létaly jen „plošníky“ …..

A jaká tedy byla „letošní letecká“? I když jsme očekávali více létání, nakonec jsme si „v rámci možností“ zalétali a ta vedra přežili … A vůbec, prázdninám ještě není konec, takže si snad ještě spolu zalétáme !

Apropo, nějaká ta fotečka snad bude, ale momentálně je foťák pětaosmdesát kiláků ode mě, takže později ….