Prodloužený víkend, sobotní závody v Klatovech, kamarádi v Kramolíně, plánované pěkné počasí a tak podobně, prostě ideální čas na organizaci „velkého leteckého modelářského dne“ - však se taky poslední konal naposledy před stopadesáti lety … :-) Tak jsem to plánoval, organizoval, domlouval, přemlouval, vymýšlel a ladil - u mě to bylo včetně „zletuschopnění“ sbírky letadel z dědovo hangáru. Podařilo se mi domluvit kopici letadel a dost účastníků - já, Míra, děda, Tony, Vašek, Jirka a tak podobně. Ale asi jsem se moc těšil, takže se to začalo postupně komplikovat, ředit a „potížovat“, možná, že mi to naznačovalo, abych se na to vyprdnul a nic nesvolával. Jenže jsem to nebral na vědomí a tak to nakonec dopadlo, jak to dopadlo … :-)
No posuďte sami:
- celý týden před akcí jsem pčíkal, chrchlal, smrkal a vůbec, kdybych se tak netěšil (a kdybychom s nemocenskou nebyli v ČR), tak bych se kurýroval v posteli … - plánované hezké počasí se v neděli zhoršilo, foukalo jak na sibiři … - v Kramolíně se jelo historik rally, takže z tříkilometrové cesty na letiště bylo kilometrů nejmíň patnáct … - Jirka K. měl vycházky až od tří hodin, takže nás nakonec vůbec v Milči nestihl - Vašek Č. tak dlouho připravoval svůj nový dvoumetr a nové „rádio“, až to ladil do tří do rána a nenaladil, takže přijel jen jako „nehrající kapitán“ - pardon, tuhle funkci má předplacenou děda, takže dělal „nehrajícího asistenta“ - aby se nenudil, tak vyfasoval můj foťák a dokumentoval … - Toníčkovo MiniBee jsem se pokoušel v Klatovech spravit, ale nepodařilo se, potřebuje nový motor … - Tonyho FunCub se po „sto letech“ dostal do vzduchu, ale také skončil v koutku „rozložených“ letadel, takže mě asi Toníček po večerech proklíná … - já jsem postupně do koutku „rozložených“ letadel odložil všechny přivezené modely z dědova hangáru a vylepšeného Shanyho, přežili jen moje „stálice“ Pluto a Čmelda (Mystery zůstala doma), a to proto, že jsem s nimi tentokrát raději vůbec nelétal … - děda tedy byl svědkem toho, jak mu likviduju hangár … :-( - jediný, kdo si krásně zalétal byl Míra, svoje tři přivezená letadla trochu protáhl a jinak se vymlouval na příliš silný vítr :-) Ale jo, lítal statečně a hlášku „já nevím jak vy, ale já jsem spokojenej“ teď slyšíme furt !!!
A co se tedy vlastně dělo?
Cipísek - létal v pohodě, jen si vybral dobu, kdy to dost foukalo a na tohohle prcka to bylo až moc. Přesto to zvládal (on i pilot) až do doby, kdy se z neznámého důvodu výškovka zasekla do polohy „maximálně přitaženo“ a i přes všechny pokusy o záchranu šel Cipís k zemi. Žádné poškození sice neutrpěl, ale v tomto stavu už do vzduchu nešel - večer jsem hledal příčinu, původní předpoklad, že se posunula páka na výstupu serva se nepotvrdila, při zkoušce se servo odmítalo prakticky pohybovat, vypadalo to, jako by byla stále přitažená páka na vysílači. Všechno jsem vypnul a před demontáží serva ven z modelu pokusně ještě jednou zapnul - hrk a všechno bylo zase v nominálu a pracovalo jak má. Ať jsem dělal cokoliv, závada se znovu neprojevila !!! Takže, Cipísku, musíš to zkusit znovu ve vzduchu …
“Cipísek“
Bendy - start ze země ok, létání paráda, s větrem bojoval statečně, dokonce i skoro couval (fakt dost foukalo), paráda … Jen to přistání - asi jsem jak Rampa McKvák, nějak se nemohu dopočítat dobrých přistání - poslední otočka na přistání, poryv větru, pád dolů, hvězda na zemi a konec .. - právě jsme našli místo, kde v trupu končila uhlíková výztuha. Kontrolní otázka - jak jsme to poznali? Podívejte se na fotku a máte tam odpověď ! V současnosti je už Bendy opraven, trup vystužen a model je připraven k novému zalétání …
Shanahan - jediný model, který není z dědova hangáru (ale z mého) a který je po výrazném upgradu, včetně nového zalétání. Měla to být exhibice, možnost se ukázat a uklidnit si pocuchané nervy po předchozích letech … Ale … Start OK - kameraman nestíhal, let, první otočka, let, druhá otočka a avizovaná předváděčka - teď se koukejte, přidávám plyn na doraz ! :-) Krátké zavytí motoru, zasvištění vrtule a rána jak kráva … - rázem je ze Shanyho větroň bez pohonu a jdeme na přistání - to se kupodivu povedlo a tak všechny vyháním hledat vrtulový kužel, protože to vypadalo, že se prostě neudržel na hřídeli a „šel napřed“. Já jdu mezitím pro model a když ho beru do ruky, odvolávám pátrací tým, páčko vrtule s kuželem nikam nešla. Teda šla, ale nechtěla být sama, tak si sebou na výlet vzala i motor - že byl přišroubován k motorové přepážce ji netrápilo, ta šla na výlet s nimi. Jen zbytek trupu odmítl kamkoliv chodit a tak se jejich cesty rozdělili, trup se pokusil celou odcházející sestavu podržet přes konektory na kabelech, dvěma ze tří se to podařilo … :-) :-) :-). Jedinému, komu se podařilo prchnout z modelového sevření byl jeden list sklopné vrtule, ten chybí a jeho zbylý kořen v obětí trámce vrtulového kužele po listu pláče steskem … Fotky jsou více než výmluvné a pokud budete pozorně sledovat příslušné video, je rána, oznamující výlet motorové sestavy, slušně slyšet … :-) Kromě pocuchaného předku se Shanymu nic nestalo, v současnosti je ve fázi oprav …
FunCub - Tony měl více letů, ale poslední byl osudný - po startu je něco špatně, model moc neposlouchá, točí na pole a zde končí na zemi. Z dálky se zdá být nepoškozen - kromě odpadlého podvozku - zblízka to odnesl motor, přesněji jeho uchycení, oproti Shanymu se pokusil utéct zadem, což se mu z poloviny podařilo. Tony mlčí víc než normálně a odkládá model na vyhrazené místo, interně zvané hřbitov modelů RCK … Jak je na tom FunCub teď s opravou nevím, raději se neptám, neb bych se stejně dozvěděl jen to, že za to stejně můžu já … :-)
FunCub - poslední let
“FunCub“
PIN - i přes varování osudu a tiché poznámky kolegů to jdu zkusit - doprčic, to by bylo, aby to nebylo ! :-) Stavím PINa na naši startovací cestu, rozjíždím se a před odlepením se od země končí PIN v trávě - pokud se teď ohlédnu zpět, mělo mi být varováním, že ho to táhne doprava. Dobře, ze země to asi nepůjde, beru model do ruky a zkouším ho hodit. První pokus neúspěšný, model končí vpravo na zemi. A tady se, milí modeláři, můžeme poučit z chyb druhých, vyjde vás to podstatně levněji, než se učit z chyb vlastních. Pilot sice správně vyhodnotil, že model táhne vpravo asi díky nastavení křidélek a dal trim křidélek „pár zoubků“ vlevo, ale už se neměl pokoušet o odhoz modelu vlastními silami, měl požádat některého z kolegů, zdali by mu PINa nezahodil on. A vůbec si neměl všímat jejich otrávených ksichtů a netečných pohledů, naznačujících, že si má trhnout nohou, že mají jinou, důležitější práci, například pozorování brouků či hnípání v křesílku … ! :-) Měl na tom prostě trvat a ne se pokusit o další odhoz - reakce pravé ruky jsou sice správné, leč velmi pomalé .. Než se vrátí z pozice „hod oštěpem“ do polohy „pravý knipl doleva“, tak už se válí PIN čumákem v poli a bližší pohled napovídá, že pro tentokrát také dolétal a čekají ho kamarádi ve vyhrazeném prostoru za přívěsem. Což podvozek, ten se ohne zpět do původního tvaru snadno, ale vyškublé ocasní plochy ze svých loží v laminátovém trupů budou vyžadovat větší péči - v současnosti již opraveno a čeká se na odvahu pilota, aby zkusil další lety ….
Já - končím s létáním, už jsem toho rozbil dost, dávám na náznaky osudu, že dnes nemám svůj „letecký den“ - i když, večer pod pergolou létám na simulátoru jako čert, bravurně shazuji balónky a ve spolupráci s bombometčíkem úspěšně trefujeme pozemní cíle. Jen ten počet úspěšných přistání se mi stále nedaří držet rovný počtu startů … :-)
17.09.2020:aktualizace v článku "Létejte, co se dá …"
do download přidány další informace z RCR 09/20 a odkaz na "droní" stránky s informacemi, včetně odkazu na stránky UCL, kde by se měly objevit informace o registracích a testech
Létejte, co se dá ...
„Velký letecký den“ RCK - Mileč 27.9.2015 … 
