… aneb správný modelář modelaří za každých podmínek !
Ani konec roku a s ním tradiční zimní „Kramolínské prázdniny“ s příjemnou relaxací a odpočinkem (a spojeným popíjením, pojídáním, klábosením a tak …. :-) ) nezabránily některým členům RCK (těm nezúčastněným varovně zdvižený prst ! :-) ) v modelářských aktivitách. Nedostatek sněhu bohužel neumožnil tradiční zimní radovánky (sáňkování, bruslení, koulování, „sycený čaj“ …. apod.) a také „ledové a sněhové“ projížďky s RC auty a především s Čvachtou – nakonec dobře že tak, zapomněl jsem příslušné aku v ČB, - ale relativně teplé a letové počasí umožnilo důkladné provětrání našich „okřídlených drobečků“ (tedy RC letadel …) a nakonec došlo i na halové poježdění s RC auty.
Nebudu se rozepisovat o každodenních posezeních a modelářských schůzích, jen se zmíním o jedné důležité věci – na „hlavní schůzce“ byl všemi hlasy přijat za ČESTNÉHO ČLENA RCK JIRKA CBX (pro neznalé Jirka Krochot) a jeho členství řádně zapito – Jiříku, vítej nám ….. Více informací třeba napíše někdo z mých povolanějších kolegů (= předsedů:-) ). Také předpokládám, že napíší nějaký článeček o stavbě Axíka pro nového modelářského nadšence (snad …) v „okolí“ … Já se zmíním o „praktické modelařině“ na přelomu roku v RCK.
První pokus o létání jsem chtěl podniknout už 29.12., v Kramolíně bylo trochu sněhu, namontoval jsem tedy na Pluto nové lyže a vyrazil sám (Míra na mě „hodil bobek“…) na letiště – ale ouha, na letišti sice nádherně zmrzlá zem, ale po sněhu ani památky, zato dost foukalo a bylo zima jako v ruském filmu …. Před výměnou lyží za kola mě ochránilo (?) zoufalé volání Míry, jestli nemám imbus 1,5mm do vrtačky – vypadalo to, že pokud mu ho ihned nedodám, katastrofa je nevyhnutelná …. jo, byla – potřeboval zašroubovat x šroubečků na kolech Axíka a bolela ho ručička …. Takže pro tento den bylo s létáním konec a zbyla pouze diskuze u čajíčku ….
30.12. sníh slezl, nefoukalo, bylo teplo, ale mokro a na letišti pořádná „čvachta“. Ale pravověrné modeláře nic neodradí a tak si na piloty zahráli Míra, já a Michal, za „univerzálního držáka“ byl zvolen Martin a své čestné členství v klubu si přihlížením (a radami :-) ) zasloužil Jirka – ten mi ale asi neodpustí, že přijel až po dolétání s Čmeláky. To odpoledne si především krásně zalétali oba Čmeláci – Mírův hned napoprvé (také jsem mu vybral toho klidnějšího …), můj jsme musel nejprve „umravnit“ – stálo mě to dvě vrtule – ukázalo se, že to létá i na jiné rozměry vrtulí – na tři havárky (naštěstí je to „houbolet“, takže bez újmy …) a jedno dobré přistání je to dobrý průměr, ne? U Čmeláků bude ještě potřeba upravit uložení podvozku – teoreticky pěkné řešení se v praxi ukázalo nevhodné – vlepení dřevěného špalíčku místo kovové trubičky už si každý majitel udělá sám …. Ale podle Mírovo ohlasů je Čmeláček opravdu pohodový letoun (jak zní reklamní slogan …) a nový majitel je s ním spokojen, alespoň to tak vypadalo …. Tak ať dělá Mírovi jen samou radost …. Po umravnění mého Čmeláka a dolétání aku došla řada i na Pluto a Michalův Flop II. Zde bych si dovolil veřejně pochválit Michala – prostě, on co vezme do ruky (teď myšleno z modelařiny …), to mu jde, je to očividně talent od přírody! Celá výuka létání se u něj smrkla na předstartovní přípravu a instruktáž a jakous takous jeho kontrolu pár prvních minut po startu (no, možná ještě tak při přistání), pak už instruktor „může jít na kafe a cigárko“ – Michal si ve vzduchu počíná jako starý mazák, situace řeší s klidem jemu vlastním. Zkrátka, velká pochvala, ze začátečníka už je pilot … Flop II. absolvoval ten den dva pohodové lety, druhý po úpravě nastavení pák kormidel – nepočítám v to zalétací lety Michalova mechanika …. :-). Já jsem si ještě zalétal s Plutem (s kolovým podvozkem), po odhození pomocníkem (no, odhození, lehké postrčení do vzduchu pod 45ti stupni) Pluto krásně odstartoval (podvozek do bahna fakt ještě nemám …) a já mohl trénovat výuku létání s křidélky – třeba se to také někdy naučím …. Celkem vzato – 30.12. jsme si krásně zalétali …. Jo, ještě jsem na naléhání „nasucho“ předvedl okolostojícím svůj „rychlomikinovak“ na vysílač proti zimě (která ten den nebyla, takže zůstal nepoužit …) – je to zelené (původní mikina byla taková …) nevzhledné, ale jednoduché, funkční, rychle udělané a vejde se to do kufru k vysílači …., teoreticky je to provizorní :-).
Další „letecký den“ byl naplánován na silvestra, ale ouha, ošklivý déšť nás donutil být doma, modelářská témata jsme diskutovali při kartách a čajíčku …. Silvestr popisovat raději nebudu (i když byl fajn), pouštění rachejtlí se nám asi do modelařiny nezapočítá ….. :-)
Vše jsme si vynahradili 1.1., kdy se počasí umoudřilo (tj. nepršelo a nefoukalo) a nám dovolilo další létání. Vše jsme tentokrát naložili do Mírovo kombíku - pro doplnění, fotka s Plutem na roletě je cesta tam (balil Míra), fotka se vším v kufru je cesta zpět (balil jsem já …) – a hurá na letiště – tentokrát bez „univerzálního držáku“ a čestného člena … Tradičně jsme začali s Čmeláky (Michal fotil …), můj se po dotrimování a úpravách výchylek stal „beránkem“ a tak jsme mohli s Mírou trénovat „žlutou slétanost“. No, ještě sice máme co trénovat, ale i tak se nám povedlo pár pěkných společných průletů a společných kroužení – chvílemi to sice vypadalo na „žlutý kombat“ (až se nám to jednou povede, to bude rána …), ale byla to paráda, je to super zážitek, tenhle kousek s koupí stejných modelů se opravdu povedl ! Už se těším na další létání. A pak opět šli do vzduchu Flop II. a Pluto – stejně příjemné polétání jako 30.12. Prostě začátek modelářského roku jak má být, třeba se takto povede celý rok ….
Závěrečnou „leteckou“ tečkou mělo být mé, konečně sněhové (2.1. napadl sníh) polétání s „lyžovým Plutem“ (Míra „stávkoval“ … :-) ). Jenže, létání se nekonalo, podklad pod sněhem byl stále měkký a tak se ani jednou nepodařilo odstartovat a nakonec mě zima a ulomená přední lyže „vyhnala z letiště“ a donutila zkusit pokusy s lyžemi jindy, jinde a jinak … :-(
A nakonec se dostalo i na RC auta – byla sobota 2.1., Jiřík nám půjčil klíče od Nepomucké haly (18-20hod. je „modelářská“) a tak „tři stateční“ (se 4mi auty) vyrazili – já, Míra a Michal, ostatní z různých důvodů absentovali, škoda, snad to vyjde příště. Po vystřídání se s místními sportovci jsme žíněnkami vytyčili velmi jednoduchou trať, přitáhli lavičku pro piloty, zkompletovali auta a bitva začala ! Jezdili jsme prakticky pořád, i když se mezi výměnou aku střídavě chladily motory (Michal), regulátory (já) a zkoušelo se „tréninkové“ Elišky auto. Vyjezdili jsme asi 10 sad „ostrých“ aku a při závěrečném „mači“ si nic nedarovali – já jsem chvílemi jezdil s autem jako s volnoběžkou a konec odjezdil pouze „na přední pohon“ – jak se nakonec ukázalo, ztráta upevňovacích šroubů zadního domečku (po bodyčeku od soupeře a nárazu do stěny …) se uvolnil zadní diferák a ten zabíral-nezabíral – zase mám co opravovat …. Ale bylo to fajn, užili jsme si to !
Co říci nakonec ? I přes drobné potíže (skoro se vším, na co jsem sáhl …. :-) ) se dá říci, že jsme si zimní „Kramolínské prázdniny“ užili a modelářsky se „vyřádili“ – teď nás čeká zimní příprava na novou sezónu, v níž nás čeká několik novinek – RCK rozšířilo své modelářské odbornosti …. :-).
RCK ani na konci roku nezahálelo …..
