Povánoční přírůstky
Autor: MartiN <@>, Téma: RC auta - technika, Vydáno dne: 29. 01. 2008Konec minulého a začátek nového roku se nesl ve znamení nákupů.
Jelikož se mi vánoční svátky protáhly na skoro měsíc strávený doma, zbylo mi podstatně víc času na modely, jejich údržbu (minimální) a rozšiřování vozového parku (skoro až maximální).
Pod stromeček jsem si od Jirky nakoupil díly z jeho rozebraného TT-čka, později koupil i zbytek který nikdo nechtěl (původně měl sloužit jako podstavec na karoserii která putuje do klubového muzea, ale vzhledem k novému seriálu rallycrosu z něj opět skládám závodní auto do jedné z vypsaných tříd), konečně jsem udělal ATV karoserii na Savíka (kvůli které jsem si ho vlastně pořizoval)
a začal s úpravou MiniInferna (výměna namáhaných dílů za tuningové). Tak mě napadá že s tímhle nákupem jsem se tady taky ještě nepochlubil – takže ano, koupil jsem ojetý MI, nějak se nám v Kramolíně rozmnožili a nechtěl jsem zůstat pozadu. Byla to výhodná koupě z druhý ruky.
O nákupu karoserie Toyota už jsem psal a přiznám se k tomu, že stránky modelbazaru navštěvuji každý den.
Už dlouho pokukujeme s Mírou po modelu krosové motorky. Model Honda 250 už se nevyrábí, sehnat ho je takřka nemožné (na aukci v USA, prodávající ale neposílá do Evropy – takže zase nic) a dlouho nebyla žádná náhrada. Až v létě našel Míra na netu videa z testování pokračovatele (ARX 540 jestli to píšu dobře) a dokonce po dalším pátrání objevil i dovozce do ČR. Jen ta cena nás oba odrazovala od nákupu.
Ale motocross a Kramolín patří neodmyslitelně k sobě a červíček stále hlodal. A najednou se na mém oblíbeném modelbazaru objevil inzerát. Asi půl dne jsem bojoval sám ze sebou (a se strachem co tomu řekne žena) až jsem odepsal. Ráno byla v mejlu odpověď že je model stále volný a jestli mám zájem ať se přijedu podívat.
Stačilo pár telefonů a v pondělí večer jsme společně s Petrou jeli do Prahy. Cesta byla strašná a nejet si pro model tak jsem otáčel u Rokycan k domovu. Naložili jsme Míru jako navigátora a odporného poradce (díky jeho znalosti Prahy a vedlejších uliček jsme nestáli ve frontě na Jižní spojce) a dorazili na místo setkání. Po nezbytných uvítacích zdvořilostech jsem ji uviděl. Stála uprostřed kanceláře na stojánku a já se zamiloval. Ještě že byl s námi Míra, pečlivě a s chladnou hlavou prohlédl model a zkontroloval co by mohlo být špatně. Naznal že asi nic a tak jsme ji naložili. Mám ji!
První cesta vedla na kryté parkoviště nejmenovaného supermarketu a šli jezdit. Tedy jezdit – spíš se trápit a model otloukat o sloupy. Podlaha neuvěřitelně klouzala a rozestupy mezi sloupy (asi 5-6 m) byly tak strašně úzké! Asi po 10 min jsme toho nechali, ale to už jsme se všichni tři smáli od ucha k uchu a dokonce jsme při naší premiéře měli i několik diváků.
Mě teď čekají těžké chvíle učení s novým modelem, jeho ovládání je úplně jiné než u aut a mám před sebou hodně práce. Ale na motokrosové trati vypadá úplně jak opravdická a rozhodně v Kramolínském modelářském klubu nemohla chybět. Jsem zvědav kolik se jich sejde během léta na trati.
Jelikož se mi vánoční svátky protáhly na skoro měsíc strávený doma, zbylo mi podstatně víc času na modely, jejich údržbu (minimální) a rozšiřování vozového parku (skoro až maximální).
Pod stromeček jsem si od Jirky nakoupil díly z jeho rozebraného TT-čka, později koupil i zbytek který nikdo nechtěl (původně měl sloužit jako podstavec na karoserii která putuje do klubového muzea, ale vzhledem k novému seriálu rallycrosu z něj opět skládám závodní auto do jedné z vypsaných tříd), konečně jsem udělal ATV karoserii na Savíka (kvůli které jsem si ho vlastně pořizoval)
a začal s úpravou MiniInferna (výměna namáhaných dílů za tuningové). Tak mě napadá že s tímhle nákupem jsem se tady taky ještě nepochlubil – takže ano, koupil jsem ojetý MI, nějak se nám v Kramolíně rozmnožili a nechtěl jsem zůstat pozadu. Byla to výhodná koupě z druhý ruky.O nákupu karoserie Toyota už jsem psal a přiznám se k tomu, že stránky modelbazaru navštěvuji každý den.
Už dlouho pokukujeme s Mírou po modelu krosové motorky. Model Honda 250 už se nevyrábí, sehnat ho je takřka nemožné (na aukci v USA, prodávající ale neposílá do Evropy – takže zase nic) a dlouho nebyla žádná náhrada. Až v létě našel Míra na netu videa z testování pokračovatele (ARX 540 jestli to píšu dobře) a dokonce po dalším pátrání objevil i dovozce do ČR. Jen ta cena nás oba odrazovala od nákupu.
Ale motocross a Kramolín patří neodmyslitelně k sobě a červíček stále hlodal. A najednou se na mém oblíbeném modelbazaru objevil inzerát. Asi půl dne jsem bojoval sám ze sebou (a se strachem co tomu řekne žena) až jsem odepsal. Ráno byla v mejlu odpověď že je model stále volný a jestli mám zájem ať se přijedu podívat.Stačilo pár telefonů a v pondělí večer jsme společně s Petrou jeli do Prahy. Cesta byla strašná a nejet si pro model tak jsem otáčel u Rokycan k domovu. Naložili jsme Míru jako navigátora a odporného poradce (díky jeho znalosti Prahy a vedlejších uliček jsme nestáli ve frontě na Jižní spojce) a dorazili na místo setkání. Po nezbytných uvítacích zdvořilostech jsem ji uviděl. Stála uprostřed kanceláře na stojánku a já se zamiloval. Ještě že byl s námi Míra, pečlivě a s chladnou hlavou prohlédl model a zkontroloval co by mohlo být špatně. Naznal že asi nic a tak jsme ji naložili. Mám ji!
První cesta vedla na kryté parkoviště nejmenovaného supermarketu a šli jezdit. Tedy jezdit – spíš se trápit a model otloukat o sloupy. Podlaha neuvěřitelně klouzala a rozestupy mezi sloupy (asi 5-6 m) byly tak strašně úzké! Asi po 10 min jsme toho nechali, ale to už jsme se všichni tři smáli od ucha k uchu a dokonce jsme při naší premiéře měli i několik diváků.Mě teď čekají těžké chvíle učení s novým modelem, jeho ovládání je úplně jiné než u aut a mám před sebou hodně práce. Ale na motokrosové trati vypadá úplně jak opravdická a rozhodně v Kramolínském modelářském klubu nemohla chybět. Jsem zvědav kolik se jich sejde během léta na trati.