REJŠTEJN podzimní …
Autor: NovakO <@>, Téma: Povídání, zážitky a akce kolem modelařiny, Vydáno dne: 04. 11. 2013… aneb vyhodnocení sezóny RC Rally 2013
Tak co k tomu napsat - bylo to fajn, příjemné, zábavné, dobré a ještě teď je mi nějak nedobře … :-) Ale vážně - bylo to bezva, poděkování pořadatelům za vyhodnocení, Rikimu za organizaci a naše ubytování, Martinovi Ú. za perfektní catering a všem kolegům a kamarádům za příjemně strávený víkend, ale i nakonec celý rok. Přátelé, díky, asi to s vámi zkusíme i příští rok … :-)
A jak to probíhalo? „Sekce členů a přátel RCK“ vytáhla Rikiho z postele už v sobotu ráno a po deváté se ubytovala v chatě správy NP. Tady jsme si rozdělili pokoje v našem už skoro tradičním apartmánu, vybalili si, modelářské věci a tekuté zásoby jsme si převezli do kulturáku (kde jsme opět zabavili náš tradiční stůl hned u kuchyně a výčepu … :-)) a následně jsme vyrazili na výlet po Šumavě. Pokud někdo chce podrobnosti, tak trasa Rokyta, podél Vydry k „Turnerce“ (už sice zavřené, ale oběd z vlastních zásob na terase za přítomnosti nádherných, chlupatých koček - pro rejpaly, čtyřnohých“ - byl bezva …) a dále pak na „Čeňkárnu“, kde jsme v restauraci zlikvidovali jejich zásoby palačinek a lívanečků … :-). Cestou občas pršelo a občas svítilo sluníčko, ale nálada byla optimistická, těch cca. 8kiláků uteklo jako voda ve Vydře a po svezení obou aut dohromady (jedno na „Čeňkárně“, druhé na Rokytě, tuhle trasu už znám zpaměti …) jsme odcestovali zpět do Rejštejna, kde jsme se už těšili na výborné masíčko od „bufáče Úbl“ … :-)
Kočky na zavřené Turnerově chatě – fotky jsou od Tonyho …
RCK na výletě u Vydry, B a T fotí stejný pohled, ale nějak se jim to liší, že …
Základní sobotní modelářské osazenstvo již bylo v sále kulturáku „ubytované“, z pódia hrála příjemná muzika (aby ne, když to byl můj oblíbený výběr CD z auta) a z kuchyně voněla bašta a šumělo pivo z pípy. Velmi rychle jsme se aklimatizovali a zapojili se do kolektivu … :-) A když jsme následně zblajzli Martinovo vynikající masíčko, pohoda byla dokonalá (i na dobré trávení se něco našlo … ). A tak mi nakonec ani moc nermoutilo, že na poslední chvíli doma dělané „závodní auto“ (na nedělní závod) v sále zlobilo a dělalo si co chtělo - špatné spojení mezi vysílačem a modelem, v částečně kovové konstrukci kulturáku docházelo k výpadkům a přehlcení přijímače. Nepomohly ani různé opravy a úpravy a tak TTčko s kastlí Subaru putovalo pouze na výstavku … Co však fungovalo na výbornou (tedy v rámci možností své konstrukce) byl speciál RCK-SSE (pro neznalé Svijany Service Express) - nejen že plnil svoji základní funkci - tedy přepravu nápojů mezi výčepem a žíznivci a vyhlašování „frťanové pauzy“ (původní tradiční pískání ustoupilo modernímu zvuku sirény … :-)) - ale i funkci speciálního tréninkového vozu na trati.
Popíšu přesněji: nízko položená zadokolka, velmi „nízkoprofilové“ tvrdé pneu, dost omezený rejd a gumové servo a řízení dělá z tohoto „showcaru“ ideální auto pro obtížný trénink jízdy na úzké trati, kdy je třeba zatáčky točit driftem pod plynem a předvídat nepředvídatelné chování řízení … A když za toto monstrum ještě připojíte „pivní“ přívěs (pro jízdy na trati naštěstí prázdný!), máte ideální stroj, který oddělí „zrno od plev“ :-) Zkusili si to skoro všichni a i když při prvních metrech remcali, jak je to hrozné, tak poté „rejdili jak diví“ a následně si předávali vysílač z ruky do ruky … :-) Měli jsme připravenou i „půlnoční disciplínu“, tj. couvání s přívěsem „s tekutým nákladem“ do garáže, ale nějak na to nedošlo - jednak měli všichni potíže i s parkování stroje u baru a pak, o půlnoci už by asi už skoro nikdo v této disciplíně neuspěl … :-) Jo, a vlastně, po divokých jízdách po trati odpadla oj přívěsu, takže se pak jezdilo jen s autem …
trať v sále, letadla a jeden z vrtulníčků …
speciál RCK-SSE by novako …
V rohu sálu na složených židlích odpočívaly dva modely letadel (jestli v sobotu létaly nevím …), po sále se během večera prohánělo několik vrtulníčků a po trati se stále (alespoň zvečera …) prohánělo několik aut, někteří nadšenci se marně snažili trénovat na nedělní závody … Poté, co se uprostřed tratě udělal „kulatý stůl“ (ve tvaru T :-)), měli s tréninkem utrum a jediné občas se pohybující vozidlo byl „pendl RCK-SSE“ s tekutými zásobami … Na stůl se snesly zásoby pochutin od kolegů a za Tonyho promítání fotek ze všech možných minulých závodů a akcí se řešily organizační záležitosti šampionátu. No, měli se řešit, ale asi jedinou dořešenou záležitostí (na víc si už nepamatuju …) byl závod v Kramolíně, kdy jsem jako samozvaný zástupce RCK (Tony se zbaběle zdržel diskuse a nikdo jiný kompetentní z RCK zde nebyl!) slíbil, že tentokrát zkusíme udělat závod na povrchu „něco jako šotolina“ … No, to jsem si to zase zavařil, hned v neděli mě MN ujistil, že u hospody v K. žádná šotolina není, jen samé šutry … Jo, jo, uvidíme. A nic více se prakticky neřešilo (nepočítáme-li návrh funkce pro Eli - editor fotek šampionátu …), protože vrchní byl hrozně aktivní a nehodlal nás nechat uschnout a hlavně se prohlížely fotky z historie závodů a hlasitě se komentovaly. Ach jo, zjistili jsme, že RCK už je hrozný pamětník a že jsme prakticky nejstarší ještě aktivní účastníci … :-) :-) :-) Malá poznámečka k „Rejštejnským“ - pro příště to chce pořádné plátno a ozvučení, na malém monitoru bylo prd vidět - ale je pravda, že někdy to bylo lepší, protože kdo by chtěl vidět naše „ksichty“ obrovské, že … :-). A Tony pro příště připraví pořádnou prezentaci, aby byla lepší zábava … :-)
Ještě jeden povedený „příspěvek do diskuze“ musím zmínit - je jím akrobatické cirkusové číslo jednoho nejmenovaného kolegy, kdy obratným šplhem, visením a žonglováním s židlí a se stolem na ocelové výztuze stropu sálu nám všem připomněl, že modeláři by neměli podceňovat ani fyzickou přípravu a ohebné, pružné a „namakané“ tělo je při „honění se za autíčkama“ velkou výhodou … :-) A když pak přišla „třešnička na dortě“ v podobě tanečního vystoupení nejmenované smíšené dvojice a akrobatický tanec jiné nejmenované dvojice, byl nejvyšší čas přestat rokovat, dopít svoje poslední pivo a vydat se „šumavskou mlhou“ směrem k našim postýlkám na chatě NP - to se týkalo mě a Tonyho, ostatní nocovali (?) v sále pod stoly … Ostatně čas „v neděli po jedné“ (Tony by tvrdil, že v „neděli před druhou“ …) byl tak akorát, stejně jsme ještě chvíli debatili …
taneční a akrobatická vložka …
tohle asi nepotřebuje komentář …:-)
V neděli se v sále konal volný závod (začínal v době našeho příchodu) - my s Tonym jsme nejeli, jen komentovali dění „na place“ a občas něco vyfotili. Já jsem ještě stihl asistovat při jedné opravě vysílačky a střihnout si opravu servokonektoru - poté, co jsem kufr s nářadím odnesl do auta (co stálo v dešti kousek dál od kulturáku) a v rámci tréninku si ho ještě jednou přinesl … Ale povedlo se a konečně jsem v praxi vyzkoušel mojí geniální flexibilní lampičku … :-). V poledne jsme si opět dali vynikající Martinovo masíčko, přijel Martin a Martinka (Němečků) a mohlo začít závěrečné vyhodnocení RC Rally Západní Čechy 2013.
Vyhodnocení probíhalo tradičním systémem - vyhlášení výsledků kategorií týmů, dvoukolek a čtyřkolek, přičemž vždy první tři si „hopsli“ na stupně vítězů a dostali nějaký ten pohárek a užili si „záře blesků fotoaparátů“. U čtyřkolek RCK zachovalo Rejštejnskou tradici - jednotlivci se řadí podél oken sálu a čtvrtý stojí vedle stupňů vítězů. Letos jsme to měli trochu usnadněné, protože prvními (od konce), kteří se vyhlášení zúčastnili, jsme byli my - 30tý Martin Němeček, 29tý já, pak nám to narušil nějaký vetřelec (lze nalézt na stránkách pořadatelů), který ale nepřijel a poté 27tý Tonda Čermák. Takže celé RCK stálo vedle sebe a mohlo krásně barevně ladit, jen kdybychom nezapomněli Martinovi říci, že „modrá“ byla sobota a neděle je sváteční, šedá, polokošilová … :-) Na pódium, pro tradiční výběr cen, šel s námi i Kramolínský dorost, budoucí naděje RCK, Martinka, v kryptogramech RCK zvaná „Německá hruška“ :-) - já bych to zjemnil na naše milovaná „Německá hruštička“ … :-) (schválně, kdo tento kryptogram vyluští - RCK se zdrží komentářů …)
vyhlášení výsledků …
Po vyhlášení výsledků jsme se sbalili, splatili dluhy, zamáčkly slzu nad skončenou sezónou, udělali si pápá a slíbili si účast v sezóně nové. A pak už zbyl jen odjezd k domovům a těšení se na příští rok. Snad všichni dojeli v pořádku a nikoho nepotkala žádná nepříjemnost - jako mě, kdy mě po 82km, na okraji Č.Budějovic, úplně opustilo řazení auta a zbylé 4km jsem potupně absolvoval na laně za tchánovo Thálií … :-( A teď se uvidí, jestli budu mít v další sezóně vůbec čím jezdit na závody - převodovka na mé auto je k…a drahá, vím to, už mám v autě druhou … :-(
Nějakou tu fotečku najdete tradičně u nás v galerii, teda až je tam někdo z nás vloží - Tony tak již určitě učinil, já se o to budu snažit co nejrychleji a pár experimentálních (a docela zajímavých) fotek má i Eli. Tony má i jedno „akrobatické“ video, tak ho snad také někde zveřejní a já se poté vložím na něj odkaz.
Takže, přátelé, kolegové, modeláři, díky za celoroční setkání a příští rok na viděnou!
Tak co k tomu napsat - bylo to fajn, příjemné, zábavné, dobré a ještě teď je mi nějak nedobře … :-) Ale vážně - bylo to bezva, poděkování pořadatelům za vyhodnocení, Rikimu za organizaci a naše ubytování, Martinovi Ú. za perfektní catering a všem kolegům a kamarádům za příjemně strávený víkend, ale i nakonec celý rok. Přátelé, díky, asi to s vámi zkusíme i příští rok … :-)
A jak to probíhalo? „Sekce členů a přátel RCK“ vytáhla Rikiho z postele už v sobotu ráno a po deváté se ubytovala v chatě správy NP. Tady jsme si rozdělili pokoje v našem už skoro tradičním apartmánu, vybalili si, modelářské věci a tekuté zásoby jsme si převezli do kulturáku (kde jsme opět zabavili náš tradiční stůl hned u kuchyně a výčepu … :-)) a následně jsme vyrazili na výlet po Šumavě. Pokud někdo chce podrobnosti, tak trasa Rokyta, podél Vydry k „Turnerce“ (už sice zavřené, ale oběd z vlastních zásob na terase za přítomnosti nádherných, chlupatých koček - pro rejpaly, čtyřnohých“ - byl bezva …) a dále pak na „Čeňkárnu“, kde jsme v restauraci zlikvidovali jejich zásoby palačinek a lívanečků … :-). Cestou občas pršelo a občas svítilo sluníčko, ale nálada byla optimistická, těch cca. 8kiláků uteklo jako voda ve Vydře a po svezení obou aut dohromady (jedno na „Čeňkárně“, druhé na Rokytě, tuhle trasu už znám zpaměti …) jsme odcestovali zpět do Rejštejna, kde jsme se už těšili na výborné masíčko od „bufáče Úbl“ … :-)
Kočky na zavřené Turnerově chatě – fotky jsou od Tonyho …
RCK na výletě u Vydry, B a T fotí stejný pohled, ale nějak se jim to liší, že …
Základní sobotní modelářské osazenstvo již bylo v sále kulturáku „ubytované“, z pódia hrála příjemná muzika (aby ne, když to byl můj oblíbený výběr CD z auta) a z kuchyně voněla bašta a šumělo pivo z pípy. Velmi rychle jsme se aklimatizovali a zapojili se do kolektivu … :-) A když jsme následně zblajzli Martinovo vynikající masíčko, pohoda byla dokonalá (i na dobré trávení se něco našlo … ). A tak mi nakonec ani moc nermoutilo, že na poslední chvíli doma dělané „závodní auto“ (na nedělní závod) v sále zlobilo a dělalo si co chtělo - špatné spojení mezi vysílačem a modelem, v částečně kovové konstrukci kulturáku docházelo k výpadkům a přehlcení přijímače. Nepomohly ani různé opravy a úpravy a tak TTčko s kastlí Subaru putovalo pouze na výstavku … Co však fungovalo na výbornou (tedy v rámci možností své konstrukce) byl speciál RCK-SSE (pro neznalé Svijany Service Express) - nejen že plnil svoji základní funkci - tedy přepravu nápojů mezi výčepem a žíznivci a vyhlašování „frťanové pauzy“ (původní tradiční pískání ustoupilo modernímu zvuku sirény … :-)) - ale i funkci speciálního tréninkového vozu na trati.
Popíšu přesněji: nízko položená zadokolka, velmi „nízkoprofilové“ tvrdé pneu, dost omezený rejd a gumové servo a řízení dělá z tohoto „showcaru“ ideální auto pro obtížný trénink jízdy na úzké trati, kdy je třeba zatáčky točit driftem pod plynem a předvídat nepředvídatelné chování řízení … A když za toto monstrum ještě připojíte „pivní“ přívěs (pro jízdy na trati naštěstí prázdný!), máte ideální stroj, který oddělí „zrno od plev“ :-) Zkusili si to skoro všichni a i když při prvních metrech remcali, jak je to hrozné, tak poté „rejdili jak diví“ a následně si předávali vysílač z ruky do ruky … :-) Měli jsme připravenou i „půlnoční disciplínu“, tj. couvání s přívěsem „s tekutým nákladem“ do garáže, ale nějak na to nedošlo - jednak měli všichni potíže i s parkování stroje u baru a pak, o půlnoci už by asi už skoro nikdo v této disciplíně neuspěl … :-) Jo, a vlastně, po divokých jízdách po trati odpadla oj přívěsu, takže se pak jezdilo jen s autem …
trať v sále, letadla a jeden z vrtulníčků …
speciál RCK-SSE by novako …
V rohu sálu na složených židlích odpočívaly dva modely letadel (jestli v sobotu létaly nevím …), po sále se během večera prohánělo několik vrtulníčků a po trati se stále (alespoň zvečera …) prohánělo několik aut, někteří nadšenci se marně snažili trénovat na nedělní závody … Poté, co se uprostřed tratě udělal „kulatý stůl“ (ve tvaru T :-)), měli s tréninkem utrum a jediné občas se pohybující vozidlo byl „pendl RCK-SSE“ s tekutými zásobami … Na stůl se snesly zásoby pochutin od kolegů a za Tonyho promítání fotek ze všech možných minulých závodů a akcí se řešily organizační záležitosti šampionátu. No, měli se řešit, ale asi jedinou dořešenou záležitostí (na víc si už nepamatuju …) byl závod v Kramolíně, kdy jsem jako samozvaný zástupce RCK (Tony se zbaběle zdržel diskuse a nikdo jiný kompetentní z RCK zde nebyl!) slíbil, že tentokrát zkusíme udělat závod na povrchu „něco jako šotolina“ … No, to jsem si to zase zavařil, hned v neděli mě MN ujistil, že u hospody v K. žádná šotolina není, jen samé šutry … Jo, jo, uvidíme. A nic více se prakticky neřešilo (nepočítáme-li návrh funkce pro Eli - editor fotek šampionátu …), protože vrchní byl hrozně aktivní a nehodlal nás nechat uschnout a hlavně se prohlížely fotky z historie závodů a hlasitě se komentovaly. Ach jo, zjistili jsme, že RCK už je hrozný pamětník a že jsme prakticky nejstarší ještě aktivní účastníci … :-) :-) :-) Malá poznámečka k „Rejštejnským“ - pro příště to chce pořádné plátno a ozvučení, na malém monitoru bylo prd vidět - ale je pravda, že někdy to bylo lepší, protože kdo by chtěl vidět naše „ksichty“ obrovské, že … :-). A Tony pro příště připraví pořádnou prezentaci, aby byla lepší zábava … :-)
Ještě jeden povedený „příspěvek do diskuze“ musím zmínit - je jím akrobatické cirkusové číslo jednoho nejmenovaného kolegy, kdy obratným šplhem, visením a žonglováním s židlí a se stolem na ocelové výztuze stropu sálu nám všem připomněl, že modeláři by neměli podceňovat ani fyzickou přípravu a ohebné, pružné a „namakané“ tělo je při „honění se za autíčkama“ velkou výhodou … :-) A když pak přišla „třešnička na dortě“ v podobě tanečního vystoupení nejmenované smíšené dvojice a akrobatický tanec jiné nejmenované dvojice, byl nejvyšší čas přestat rokovat, dopít svoje poslední pivo a vydat se „šumavskou mlhou“ směrem k našim postýlkám na chatě NP - to se týkalo mě a Tonyho, ostatní nocovali (?) v sále pod stoly … Ostatně čas „v neděli po jedné“ (Tony by tvrdil, že v „neděli před druhou“ …) byl tak akorát, stejně jsme ještě chvíli debatili …
taneční a akrobatická vložka …
tohle asi nepotřebuje komentář …:-)
V neděli se v sále konal volný závod (začínal v době našeho příchodu) - my s Tonym jsme nejeli, jen komentovali dění „na place“ a občas něco vyfotili. Já jsem ještě stihl asistovat při jedné opravě vysílačky a střihnout si opravu servokonektoru - poté, co jsem kufr s nářadím odnesl do auta (co stálo v dešti kousek dál od kulturáku) a v rámci tréninku si ho ještě jednou přinesl … Ale povedlo se a konečně jsem v praxi vyzkoušel mojí geniální flexibilní lampičku … :-). V poledne jsme si opět dali vynikající Martinovo masíčko, přijel Martin a Martinka (Němečků) a mohlo začít závěrečné vyhodnocení RC Rally Západní Čechy 2013.
Vyhodnocení probíhalo tradičním systémem - vyhlášení výsledků kategorií týmů, dvoukolek a čtyřkolek, přičemž vždy první tři si „hopsli“ na stupně vítězů a dostali nějaký ten pohárek a užili si „záře blesků fotoaparátů“. U čtyřkolek RCK zachovalo Rejštejnskou tradici - jednotlivci se řadí podél oken sálu a čtvrtý stojí vedle stupňů vítězů. Letos jsme to měli trochu usnadněné, protože prvními (od konce), kteří se vyhlášení zúčastnili, jsme byli my - 30tý Martin Němeček, 29tý já, pak nám to narušil nějaký vetřelec (lze nalézt na stránkách pořadatelů), který ale nepřijel a poté 27tý Tonda Čermák. Takže celé RCK stálo vedle sebe a mohlo krásně barevně ladit, jen kdybychom nezapomněli Martinovi říci, že „modrá“ byla sobota a neděle je sváteční, šedá, polokošilová … :-) Na pódium, pro tradiční výběr cen, šel s námi i Kramolínský dorost, budoucí naděje RCK, Martinka, v kryptogramech RCK zvaná „Německá hruška“ :-) - já bych to zjemnil na naše milovaná „Německá hruštička“ … :-) (schválně, kdo tento kryptogram vyluští - RCK se zdrží komentářů …)
vyhlášení výsledků …
Po vyhlášení výsledků jsme se sbalili, splatili dluhy, zamáčkly slzu nad skončenou sezónou, udělali si pápá a slíbili si účast v sezóně nové. A pak už zbyl jen odjezd k domovům a těšení se na příští rok. Snad všichni dojeli v pořádku a nikoho nepotkala žádná nepříjemnost - jako mě, kdy mě po 82km, na okraji Č.Budějovic, úplně opustilo řazení auta a zbylé 4km jsem potupně absolvoval na laně za tchánovo Thálií … :-( A teď se uvidí, jestli budu mít v další sezóně vůbec čím jezdit na závody - převodovka na mé auto je k…a drahá, vím to, už mám v autě druhou … :-(
Nějakou tu fotečku najdete tradičně u nás v galerii, teda až je tam někdo z nás vloží - Tony tak již určitě učinil, já se o to budu snažit co nejrychleji a pár experimentálních (a docela zajímavých) fotek má i Eli. Tony má i jedno „akrobatické“ video, tak ho snad také někde zveřejní a já se poté vložím na něj odkaz.
Takže, přátelé, kolegové, modeláři, díky za celoroční setkání a příští rok na viděnou!