… aneb - když to RCK pálí …
Letos to bylo všechno takové nějaké podivné a tak ani nepřekvapilo, že jsme se k nějakému tomu létání dostali až na Nový rok odpoledne, nutno ale zase říci, že účast byla hojná a to nejen divácká, ale i pilotní a modelová. No, posuďte sami - první pilot, druhý pilot, třetí pilot; jeden shluk diváků, druhý shluk diváků, jeden osamocený fotograf, druhý fotograf; první model prvního pilota, druhý model prvního pilota, první model druhého pilota, první model třetího pilota; a tak dále a dále …
Pozn.: - než jsem to tradičně stačil dopsat, tak velmi netradičně (!) a rychle napsal článek MartiN, takže se něco bude opakovat - alespoň bude vidět pohled na věc od každého z nás … :-)
Vezmu to od konce, tedy modelů letadel :
- jako úplně první šel do vzduchu Vašek se svým dvoumetrem - první let „nového“ modelu prý má viděl jen majitel, takže s ním šel zpátky na zem dříve, než jsme pořádně dorazili a stačili se rozkoukat. Takže Balů se s modelem nechal jen vyfotit a pak ho nechal pózovat u auta … :-)
- když se dolétalo s raketama, začal jsem se nudit a tak jsem vzal na prolétnutí Cipíska - posunutí těžiště dozadu mu výrazně pomohlo a větší váha akumulátorů (vrznul jsem tam dvoutisícovky) se do větru také hodila. Ale stejně se s Cipísem děje něco divného, bo po delším létání začíná být tak nějak neovladatelný a končí to většinou nějakým tím pádem na zem s jasnou příčinou - přitažená a neovladatelná výškovka. Asi se vyprdnu na testování komponentů a pořídím nová servíčka a bude to ….
- když jsem si „zaoral“ s Cipísem a vyslechl si nehezké poznámky o nějakém tom létacím soukromníkovi, tak jsme s Mírou naladili Čmeldy a odložili je do vzduchu. Trochu jsme podráždili bránice přihlížejícím divákům pokusy o kombat a nějakou tu akrobacii a jali se trénovat přistání „k noze“. Míra udělal asi tři platné pokusy a já se ho pokusil překonat - zpočátku nic moc a tak následoval pokus o přistání „na letadlovou loď“, přesněji střechu krátké feldy. Všechno probíhalo dokonale, dokud nějaký záhadný poryv větru :-) neuzemnil čmeldu už na přední kapotu, kde si následným skluzem zlomil vrtuli o stěrač - apropo, Bohuni, mám u tebe jednu GWS EP 9x5 … :-) Jo, a také jsem nezklamal MartiNa, který tvrdí, že prý se s pruhovaným čmeldou nedá přistát bez zlomení vrtule … :-)
A pak nastal hlavní bod programu, teda vlastně ne pak, ale před … Vysvětlím - rakety šly do vzduchu jako první. Vlastní průběh startů a přistání popsal MartiN ve svém článku, jen doplním, že startování elektrikou se ukázalo jako nespolehlivé - ne, že by startovací zařízení nerozpálilo palníky, ale většinou se jimi nepodařilo motor zapálit - buď byl slabý „zážeh“ a nebo nebyl palník dostatečně hluboko. Prostě nic moc, budeme se držet Bohoušova pravidla - když to před startem nečoudí, není to to pravé ořechové - a pošleme Katku pro klubko zápalné šňůry … :-)
A pokud se týká Martinovy poznámky, že jen jedna střela byla „s plochou dráhou letu“, tak to byl můj stroj (při posledním letu), který po opuštění startovacího zařízení změnil dráhu letu, naštěstí směrem pryč od nás. Jak je vidět, tak ty kormidla tam opravdu nejsou pro parádu a fungují - změnu směru mělo na svědomí poškození jednoho křidélka a jeho nedostatečného přilepení - toť poučení pro příště …!
Jo, jestliže MN slibuje nové rakety a nějaké to překvapení, tak i mě se v hlavě rodí vlastní stavba rakety - zatím sbírám informace a papírové trubičky … Těšte se … :-)
A fotky najdete na
„kramolínském rajčeti“ … :-)