Trápení regulátoru JETI ….
Autor: NovakO <@>, Téma: Elektronika (nejen) pro modeláře, Vydáno dne: 11. 11. 2009… aneb třeba už to bude fungovat.
Jak jsem psal v článku „Trio v nedbalkách …“, měl jsem problém s regulátorem Jeti-Ray 18, přesněji s BECem tohoto regulátoru – párkrát jsem havaroval díky ztrátě napájení „palubní sítě“. V článku jsem záměrně značku nepsal, teď, po vstřícném jednání firmy Jeti a posláním nového regulátoru, mohu popsat konkrétní trápení konkrétního regulátoru. Ještě se lehce vrátím k opravě regulátoru – Jeti původní regulátor (spolu s jiným kusem stejného typu) vyzkoušela, ale žádnou poruchu nenalezla, prý se choval stejně jako ostatní kusy. Byl jsem konzultován po telefonu, řešily se různé možnosti a příčiny mnou popsané závady (tak trochu se mě nevěřilo …. :-) ), firma se přiklání k možné poruše přijímače, já (i proto, že se závada projevila s různými přijímači) stále k ojedinělé závadě jednoho kusu obvodu BEC…. Přesto jsme se dohodli na výměně regulátoru (návrh Jeti) s tím, že před provozem v modelu si raději vše několikrát přezkouším a ověřím, což pro mě není problém, experimenty - jak v práci říkáme „základní výzkum“ – mě i baví :-) . Takže prvním experimentem bylo trápení regulátoru „na stole“ a pokus o „úmrtí“ BECu na teplotu.
Kde jsem první experiment prováděl nebudu říkat – co kdyby to četl šéf, že…. Vše jsem tedy poskládal na laboratorní stůl, pospojoval, přidal nějaký ten měřící přístroj, zkontroloval, nastavil a spustil – „soustrojí“ jsme nechal trápit přes půl hodiny a co myslíte, jak to dopadlo? Zde tedy předběhnu události – vše fungovalo jak mělo, k žádné závadě nedošlo, výpadek BECu se nekonal – v tomto případě dobrá zpráva, uvidíme, jestli tento stav potvrdí i další experimenty, které se chystám provést, než vše znovu osadím do modelu.
A jak jsem experimentoval? K uvedenému regulátoru JETI-RAY 18 byl připojen motor RAY C2830/09 se sklopnou vrtulí Graupner 8/6 – motor byl upevněn přes dřevěný držák ve svěráku, regulátor byl záměrně „schovaný“ za svěrákem, aby byl co nejméně chlazen vzduchem z vrtule (a tím více „trápen“). Vše bylo napájeno z LiPo akumulátoru PowerHD 3s 11,1V 2200mAh 30C. BEC trápily 3 mikroserva - 1ks ECO-8, 2ks PowerHD HD-1900A, všechny zapojené paralelně, přes „roztrojku“ (osazené pouze pákami, bez ovládání kormidel), jejich pohyb ovládal servotester Belza (ten také ovládal otáčky motoru) – servotester byl pro usnadnění programování a ovládání motoru napájen z vlastního zdroje.
Měřil jsem napětí akumulátoru (Metrix MX54C), proud akumulátoru (Metrix MX54C přes DC klešťový ampérmetr Extech380905), napětí BECu (Metrix MX56C) a proud BECu (proudová sonda Tektronix AM503) – všechny uvedené měření byly zároveň zobrazovány na osciloskopu Tektronix TPS2024. Měřil jsem také teplotu regulátoru (Metrix MX24 přes převodník °C/mV vlastní výroby) – teplotní sonda byla zasunuta do regulátoru. Je mi jasné, že by někdo mohl říci, že jsem „šel s kanonem na komára“ (viď Míro :-) ), ale použil jsem vybavení, „co bylo po ruce“, nakonec, jsem zvyklý s tímto vybavení pracovat i profesionálně, že. Přesnost uvedených přístrojů je podstatně vyšší, než je potřeba, přesto považuji výsledky měření za orientační – ty ani nebyly cílem experimentu, důležitá byla především teplota regulátoru a funkce BECu.
Na servotesteru (má dva výstupy) jsem nastavil jednak otáčky motoru (…aby mě neuletěl ze svěráku…) a také naprogramoval automatický chod serv – max. výchylky (mimo mechanické dorazy), rychlost přeběhu serv z krajních poloh (0,2sec) a pauza mezi chody (1sec) – takto jsem celý systém (včetně chodu motoru) nechal běžet přes 30 minut. Napětí akumulátoru kleslo z původních 12,3V (začátek) přes 11,9V (po 20min.) až na 11,7V (po 30min.), proud aku byl 1,5 – 2,2A. Napětí BECu bylo 5,0 – 4,9V, proud serv byl průměrně 0,4A, špičky pak až 3,5A, teplota v regulátoru se ustálila na 41 – 42°C – na chladiči regulátoru bylo možno udržet ruku. Akumulátor se zahřál skoro neznatelně, motor jen velmi mírně, mírně teplejší byla jen serva. Po půlhodině vrčení motoru a kmitání serv se žádné hodnoty neměnily (mimo lehce klesajícího napětí akumulátoru), teplota se ustálila, dramatické změny v napětí BECu se nekonaly a vše fungovalo jak mělo – přestal jsem systém (a sebe…) trápit, vše zdokumentoval a tento první experiment ukončil.
A výsledek? I když serva chodila naprázdno (bez zátěže bowdenů a kormidel), byla v provozu stále a svým špičkovým odběrem zatěžovala systém ve stejný okamžik – proto se nedoporučuje použití V-kabelu, ale raději zapojení na různé kanály (umožňuje-li to Tx a Rx) – při použití 2ks standardních serv by měl být BEC zatěžován podstatně méně. Motor byl také provozován na malých otáčkách – zde je ještě rezerva experimentu, ale bylo by nutné motor spolehlivěji upevnit. Přesto si myslím, že při nepřetěžování BECu a dobrém chlazení regulátoru by mělo vše fungovat bez závad – ještě provedeme nějaké další experimenty při konečném zapojení v modelu – asi vše nejdříve také řádně vyzkouším v nějaké modelu, kterého mi při havárii nebude tak líto – napadá mě tak Démant, buď přežije a nebo se mě uvolní místo „v hangáru“ na skříni :-) .
A závěrem bych chtěl poděkovat firmě JETI za vstřícné jednání a bezplatnou výměnu regulátoru – snad bude vše fungovat bez závad a moje spokojenost s jejich výrobky bude pokračovat.
PS – ještě zpětně bych také chtěl tímto poděkovat firmě MZK Servis za rychlou a bezplatnou opravu (včetně kontroly Rx po havárii) přijímače Mikro6 – až používáním Tx Hitec Eclipse jsem zjistil nefunkční kanál 6 (před tím jsem jej nepotřeboval) – přijímače MZK budu s důvěrou dále používat.
Jak jsem psal v článku „Trio v nedbalkách …“, měl jsem problém s regulátorem Jeti-Ray 18, přesněji s BECem tohoto regulátoru – párkrát jsem havaroval díky ztrátě napájení „palubní sítě“. V článku jsem záměrně značku nepsal, teď, po vstřícném jednání firmy Jeti a posláním nového regulátoru, mohu popsat konkrétní trápení konkrétního regulátoru. Ještě se lehce vrátím k opravě regulátoru – Jeti původní regulátor (spolu s jiným kusem stejného typu) vyzkoušela, ale žádnou poruchu nenalezla, prý se choval stejně jako ostatní kusy. Byl jsem konzultován po telefonu, řešily se různé možnosti a příčiny mnou popsané závady (tak trochu se mě nevěřilo …. :-) ), firma se přiklání k možné poruše přijímače, já (i proto, že se závada projevila s různými přijímači) stále k ojedinělé závadě jednoho kusu obvodu BEC…. Přesto jsme se dohodli na výměně regulátoru (návrh Jeti) s tím, že před provozem v modelu si raději vše několikrát přezkouším a ověřím, což pro mě není problém, experimenty - jak v práci říkáme „základní výzkum“ – mě i baví :-) . Takže prvním experimentem bylo trápení regulátoru „na stole“ a pokus o „úmrtí“ BECu na teplotu.
Kde jsem první experiment prováděl nebudu říkat – co kdyby to četl šéf, že…. Vše jsem tedy poskládal na laboratorní stůl, pospojoval, přidal nějaký ten měřící přístroj, zkontroloval, nastavil a spustil – „soustrojí“ jsme nechal trápit přes půl hodiny a co myslíte, jak to dopadlo? Zde tedy předběhnu události – vše fungovalo jak mělo, k žádné závadě nedošlo, výpadek BECu se nekonal – v tomto případě dobrá zpráva, uvidíme, jestli tento stav potvrdí i další experimenty, které se chystám provést, než vše znovu osadím do modelu.
A jak jsem experimentoval? K uvedenému regulátoru JETI-RAY 18 byl připojen motor RAY C2830/09 se sklopnou vrtulí Graupner 8/6 – motor byl upevněn přes dřevěný držák ve svěráku, regulátor byl záměrně „schovaný“ za svěrákem, aby byl co nejméně chlazen vzduchem z vrtule (a tím více „trápen“). Vše bylo napájeno z LiPo akumulátoru PowerHD 3s 11,1V 2200mAh 30C. BEC trápily 3 mikroserva - 1ks ECO-8, 2ks PowerHD HD-1900A, všechny zapojené paralelně, přes „roztrojku“ (osazené pouze pákami, bez ovládání kormidel), jejich pohyb ovládal servotester Belza (ten také ovládal otáčky motoru) – servotester byl pro usnadnění programování a ovládání motoru napájen z vlastního zdroje.
Měřil jsem napětí akumulátoru (Metrix MX54C), proud akumulátoru (Metrix MX54C přes DC klešťový ampérmetr Extech380905), napětí BECu (Metrix MX56C) a proud BECu (proudová sonda Tektronix AM503) – všechny uvedené měření byly zároveň zobrazovány na osciloskopu Tektronix TPS2024. Měřil jsem také teplotu regulátoru (Metrix MX24 přes převodník °C/mV vlastní výroby) – teplotní sonda byla zasunuta do regulátoru. Je mi jasné, že by někdo mohl říci, že jsem „šel s kanonem na komára“ (viď Míro :-) ), ale použil jsem vybavení, „co bylo po ruce“, nakonec, jsem zvyklý s tímto vybavení pracovat i profesionálně, že. Přesnost uvedených přístrojů je podstatně vyšší, než je potřeba, přesto považuji výsledky měření za orientační – ty ani nebyly cílem experimentu, důležitá byla především teplota regulátoru a funkce BECu.
Na servotesteru (má dva výstupy) jsem nastavil jednak otáčky motoru (…aby mě neuletěl ze svěráku…) a také naprogramoval automatický chod serv – max. výchylky (mimo mechanické dorazy), rychlost přeběhu serv z krajních poloh (0,2sec) a pauza mezi chody (1sec) – takto jsem celý systém (včetně chodu motoru) nechal běžet přes 30 minut. Napětí akumulátoru kleslo z původních 12,3V (začátek) přes 11,9V (po 20min.) až na 11,7V (po 30min.), proud aku byl 1,5 – 2,2A. Napětí BECu bylo 5,0 – 4,9V, proud serv byl průměrně 0,4A, špičky pak až 3,5A, teplota v regulátoru se ustálila na 41 – 42°C – na chladiči regulátoru bylo možno udržet ruku. Akumulátor se zahřál skoro neznatelně, motor jen velmi mírně, mírně teplejší byla jen serva. Po půlhodině vrčení motoru a kmitání serv se žádné hodnoty neměnily (mimo lehce klesajícího napětí akumulátoru), teplota se ustálila, dramatické změny v napětí BECu se nekonaly a vše fungovalo jak mělo – přestal jsem systém (a sebe…) trápit, vše zdokumentoval a tento první experiment ukončil.
A výsledek? I když serva chodila naprázdno (bez zátěže bowdenů a kormidel), byla v provozu stále a svým špičkovým odběrem zatěžovala systém ve stejný okamžik – proto se nedoporučuje použití V-kabelu, ale raději zapojení na různé kanály (umožňuje-li to Tx a Rx) – při použití 2ks standardních serv by měl být BEC zatěžován podstatně méně. Motor byl také provozován na malých otáčkách – zde je ještě rezerva experimentu, ale bylo by nutné motor spolehlivěji upevnit. Přesto si myslím, že při nepřetěžování BECu a dobrém chlazení regulátoru by mělo vše fungovat bez závad – ještě provedeme nějaké další experimenty při konečném zapojení v modelu – asi vše nejdříve také řádně vyzkouším v nějaké modelu, kterého mi při havárii nebude tak líto – napadá mě tak Démant, buď přežije a nebo se mě uvolní místo „v hangáru“ na skříni :-) .
A závěrem bych chtěl poděkovat firmě JETI za vstřícné jednání a bezplatnou výměnu regulátoru – snad bude vše fungovat bez závad a moje spokojenost s jejich výrobky bude pokračovat.
PS – ještě zpětně bych také chtěl tímto poděkovat firmě MZK Servis za rychlou a bezplatnou opravu (včetně kontroly Rx po havárii) přijímače Mikro6 – až používáním Tx Hitec Eclipse jsem zjistil nefunkční kanál 6 (před tím jsem jej nepotřeboval) – přijímače MZK budu s důvěrou dále používat.
