Trio III …..
Autor: NovakO <@>, Téma: RC letadla - technika, Vydáno dne: 06. 04. 2022… aneb – už se v těch verzích svých letadel přestávám vyznat :-)
Kontrolní otázka, přesněji otázky tři:
1. - co myslíte, jak dlouho může trvat taková „skorogenerálka“ modelu letadla?
2. - a jak dlouho tohle letadlo může létat?
3. - a kolikrát si může zahrát na „Fénixe“, tj. vrátit se do činné služby?
Trocha rekapitulace neboli stručná historie mého modelu Trio:
- rok 2000 - v časopisu RCM 6/2000 vychází plánek (konstrukce J.Kroufek) univerzálního modelu Trio – rozpětí 1,4m, délka 1m, možnost volby - větroň, motorový větroň, elektrovětroň.
- cca. rok 2001 - zakoupení plánku, stavba modelu (stavitel J.Novák), potažení fólií, instalace vybavení apod. (O.Novák)
- cca. rok 2002 - úspěšný zálet modelu ve verzi elektrovětroň - pohon motorem Speed 400 + 7x NiCd - TRIO I.
- 2002 - 2009 - úspěšné létání s Triem, upgrade pohonu na Speed 480 - TRIO I., EVO I. :-)
- březen 2009 - „Trio střídavé“ - upgrate pohonu na motor Ray C2830/09 + 7x NiMH – TRIO II.
- 10.10.2009 - havárie modelu, příprava na generálku modelu (sejmutí potahů, oprava konstrukce apod.)
- 18.1.2022 - dokončení generální opravy modelu - nové potahy kostry, změna pohonu + napájení, výměna serv ap.
- ?.?.20?? - zálet Tria III. po rekonstrukci
Tak jste to spočítali? Já jo, je to 12 let, 3 měsíce a 8 dní, a to se bavíme jen o dokončení opravy, ne o době do prvního letu po opravě … :-) Slušná doba, že :-) Ale já jsem člověk rekordů, takže nic neobvyklého … :-) - tedy první odpověď.
Chcete podrobnosti? Tedy proč to tak dlouho trvalo a proč jsem se k tomu najednou odhodlal a proč tak rychle? Ale to je spoustu otázek a odpovědí … !
První část opravy, tj. sejmutí starého potahu a oprava konstrukce šla rychle, stejně tak, jako příprava na instalaci RC vybavení (serva apod.), trochu trápení bylo s instalací motoru – očividně jsem původní použil někam jinam a do Tria měl přijít nějaký jiný (ani už nevím jaký), ale to se nakonec také povedlo. Připravený byl i prostor pro regulátor a lože pro akumulátor. Tím byla první etapa u konce a čekalo se na nový potah …
Druhá část opravy, tj. nový potah konstrukce se trochu protáhla. Nějak jsem nebyl schopen se rozhodnout, jaký potah a jaké barvy vlastně chci. Na jedné straně jsem chtěl změnu – nejen barvy, ale i potahový materiál (klasický Oracover), na straně druhé jsem konzervativní a k tomu zůstaly SOP a VOP potažené, takže beze změny. Potřebné fólie jsem ve svých zásobách neměl a při potřebě dvou rolí a ceně cca.500Kč za roli jsem stále váhal, a váhal, a váhal … a čas běžel …
Neměl jsem nad sebou žádný bič, že bych např. neměl s čím létat – hlavně Shanahan byl plnohodnotnou náhradou – takže Trio „v kostře“ leželo na polici a trpělivě čekalo, a čekalo, a čekalo …. A i když už pak Shanahan odešel do leteckého nebe a model této kategorie mi chyběl (ani Cipísek, ani Mystery, ba ani Klacek se nestali plnohodnotnou náhradou), stále nepřicházel ten správný impuls, který by mne donutil Trio dodělat …
Tím hlavním „naštvávacím“ impulsem byl konec Cipíska – 31.12.2021 a delší dobu plánovaný konec EasyStara (šel na náhradní díly k Alešovi S.), kdy mi v „aktivní“ službě zůstal jen Klacek a Mystery. A když k tomu připočteme plánovaný zálet Alešovo EasyGlidera, tak byla situace jasná, rozkaz zněl jasně: „… Trio musí vzlétnout …“
A když nás z práce poslali na homeoffice a zároveň omezili práce, najednou byla chvíle času, abych se na Trio podíval. Na pracovní stůl šel z police trup a křídla, ze skříně krabice s potahovým materiálem a ze zásob krabice se servama a krabice s motory a regulátory. A začalo se vymýšlet, přemýšlet, vybírat, přebírat a koumat, protože cíl byl jasný a neměnný – Trio se prostě dodělá a hotovo …
Začalo se potažením – konzervativní přístup vyhrál – původní barvy byly modro žlutá, tak jsem to zachoval. Trup jsem potáhl Oracoverem, protože je neprůhledný a na plné balze je Oralight / Solarfilm nehezký. Našel jsem modrý, co nejvíce podobný zbytkům modrého Solarfilmu na pevné části SOP a kormidlu VOP a moje holky mi to schválili. Pro potah křídel jsem došel do modeláře, dle kousku vzorové fólie byl nejblíže žluto-oranžový Oralight (Solarfilm nebyl), hurá, už stojí jen 450Kč :-) a barva mi byla doma též schválena. Tak hurá, jdeme potahovat …
Pokračovalo se s výběrem motoru – samozřejmě ze šuplíkových zásob, nějak se mi to tady namnožilo, něco moje zbytky, něco různé pozůstalosti a tak, bylo z čeho vybírat. A když už máme z čeho vybírat, tak vybereme ten nejsilnější pohon, trocha přebytku tahu nikdy neuškodí, není-liž pravda. A protože sice všechny údaje o motorech mám pečlivě schované, tak jsem musel lovit na netu, páčto jsem ty svoje samozřejmě nenašel. Vybíral jsem mezi různými oběžkami – Emax, Ray, Turnigy a podobně – a když jsem měl vybráno, vypadlo na mě inrunner Ray B2845/09 s 25A reglem Ray/Jeti. Hned jsem šel hledat parametry a když jsem je našel, šly všechny ostatní motory zpět do šuplíku, tohle zkrátka bylo ono !!! Sice si to ještě dodatečně vyžádalo úpravu přední části trupu – místo přepážky s „velkou dírou“ pro oběžku nová přepážka jen s dírama pro hřídel, čtyři upevňovací šrouby a otvory chlazení. On totiž tenhle motor je přímá náhrada motoru velikosti „480“ (jen s podstatně větším výkonem), který už kdysi Trio poháněl. Tak proč ne? Povedlo se, motor je tam a regl se krásně schová na dno pod lože akubaterie …
Máme-li motor, potřebujeme k němu ještě vrtuli … Papíry k motoru doporučují 6/4“ až 6/5,5“, v šestipalcové velikosti se sklopky dělají jen je 6/3“ (historie pro klasickou „400“), ale pokud se dá větší trámec, změní se nám i stoupání. U Tria je malým problémem velká šířka „čumáku“ (změřeno kolem 40mm), takže jsem v modeláři koupil příslušný trámec 40mm a doma se dal do zkoušení a měření. Parametry vrtule nám vylezly na 176/88mm (6,92/3,46“) a měření ukázalo 16600otáček při 25,7A (26,8Amax), tedy při 10,4V příkon 267W (max.300W). Hezký čísla, ale asi bych časem upekl nejen motor, ale i regulátor. Začal jsem hledat a kombinovat v zásobách a nakonec se povedlo zkombinovat díly na trámec 35mm (při něm se ještě listy sklopí kolem trupu) a listy 6/3“, což spolu dává 177x89mm (7x3,5“) a měření ukázalo 17000 otáček při 24,5A, tedy při 10,4V příkon 255W. Budeme-li uvažovat účinnost 0,75, vychází nám výkon slušných 191W, které při váze 950g dávají 201W/kg výkonu – to beru. A až provoz ukáže, jestli se motor nebude přehřívat či regl péci … :-). Apropo, při testech v pracovně to slušně trhá model z ruky a dělá průvan v pokoji :-)
Tak dál, co nám to ještě chybí? Aha, serva … Původní serva zmizela někde v propadlišti dějin, respektive slouží asi někde jinde, nevadí, dáme nová, žádný problém, vejdou se tam standartní, nebudeme experimentovat s malýma, přeci jen by tenhle typ modelu měl mít nějakou váhu. Zalovil jsem v „šuplíku“ a vylovil nějaká „noname“ ze zásob po tátovi – vypadaly jako nové, asi ještě nepoužité, standartní velikost, standartní tisícihran, standartní páky … Všechno standartní, až na jednu drobnou vyjímku, a to jejich nestandartní chování (hlavně jednoho) – malý pohyb od středu na jednu stranu, při posunu středu jeho postupné odjíždění a stěhování se a po každém zapnutí jiné než očekávané chování, prostě si žilo vlastním životem … To je sice hezký fenomén, ale v modelu letadla dost nežádoucí vlastnosti, hmmm, budeme muset zase do modeláře (ne, že by mě to až tolik vadilo …). Naštěstí je k dostání stará, osvědčená a léty prověřená klasika – Hitec HS-422 (a za solidních 350Kč za kus), to už pak je jiné kafe, to pak kormidla poslouchají jak mají a nemají vlastní hlavu … Paráda, můžeme v klidu pokračovat!
Přijímač – nic objevného, klasika MZK Nano 4 na mých používaných 35MHz, CH78, uložený klasicky za servy, anténa trupem nahoru ven …
Akumulátor – uložení v prostoru za motorem, před servy, na malém překližkovém loži (pod kterým je regl), na sucháči. Velikostně se tam vejde tříčlánek od 1600mAh do nějakých 2200mAh. Pohoda džez … :-)
Chcete pár technických dat? Tady jsou: rozpětí 1390mm, délka 1000mm, plocha 27,5dm2, váha 950g, pl.zatížení 34,5g/dm2, výkonnost cca.200W/kg … Stačí ? :-)
Trio III – pohled shora …
Trio III – pohled zdola …
PS – ta modrá je na těch fotkách jeví trochu jiná, než ve skutečnosti …
Takže v hangáru vše hotovo, teď už jen hurá do vzduchu !!! Jen doufám, že to nebude aspirovat na nějaký rekord v délce pauzy mezi doděláním a létáním … :-)
Kontrolní otázka, přesněji otázky tři:
1. - co myslíte, jak dlouho může trvat taková „skorogenerálka“ modelu letadla?
2. - a jak dlouho tohle letadlo může létat?
3. - a kolikrát si může zahrát na „Fénixe“, tj. vrátit se do činné služby?
Trocha rekapitulace neboli stručná historie mého modelu Trio:
- rok 2000 - v časopisu RCM 6/2000 vychází plánek (konstrukce J.Kroufek) univerzálního modelu Trio – rozpětí 1,4m, délka 1m, možnost volby - větroň, motorový větroň, elektrovětroň.
- cca. rok 2001 - zakoupení plánku, stavba modelu (stavitel J.Novák), potažení fólií, instalace vybavení apod. (O.Novák)
- cca. rok 2002 - úspěšný zálet modelu ve verzi elektrovětroň - pohon motorem Speed 400 + 7x NiCd - TRIO I.
- 2002 - 2009 - úspěšné létání s Triem, upgrade pohonu na Speed 480 - TRIO I., EVO I. :-)
- březen 2009 - „Trio střídavé“ - upgrate pohonu na motor Ray C2830/09 + 7x NiMH – TRIO II.
- 10.10.2009 - havárie modelu, příprava na generálku modelu (sejmutí potahů, oprava konstrukce apod.)
- 18.1.2022 - dokončení generální opravy modelu - nové potahy kostry, změna pohonu + napájení, výměna serv ap.
- ?.?.20?? - zálet Tria III. po rekonstrukci
Tak jste to spočítali? Já jo, je to 12 let, 3 měsíce a 8 dní, a to se bavíme jen o dokončení opravy, ne o době do prvního letu po opravě … :-) Slušná doba, že :-) Ale já jsem člověk rekordů, takže nic neobvyklého … :-) - tedy první odpověď.
Chcete podrobnosti? Tedy proč to tak dlouho trvalo a proč jsem se k tomu najednou odhodlal a proč tak rychle? Ale to je spoustu otázek a odpovědí … !
První část opravy, tj. sejmutí starého potahu a oprava konstrukce šla rychle, stejně tak, jako příprava na instalaci RC vybavení (serva apod.), trochu trápení bylo s instalací motoru – očividně jsem původní použil někam jinam a do Tria měl přijít nějaký jiný (ani už nevím jaký), ale to se nakonec také povedlo. Připravený byl i prostor pro regulátor a lože pro akumulátor. Tím byla první etapa u konce a čekalo se na nový potah …
Druhá část opravy, tj. nový potah konstrukce se trochu protáhla. Nějak jsem nebyl schopen se rozhodnout, jaký potah a jaké barvy vlastně chci. Na jedné straně jsem chtěl změnu – nejen barvy, ale i potahový materiál (klasický Oracover), na straně druhé jsem konzervativní a k tomu zůstaly SOP a VOP potažené, takže beze změny. Potřebné fólie jsem ve svých zásobách neměl a při potřebě dvou rolí a ceně cca.500Kč za roli jsem stále váhal, a váhal, a váhal … a čas běžel …
Neměl jsem nad sebou žádný bič, že bych např. neměl s čím létat – hlavně Shanahan byl plnohodnotnou náhradou – takže Trio „v kostře“ leželo na polici a trpělivě čekalo, a čekalo, a čekalo …. A i když už pak Shanahan odešel do leteckého nebe a model této kategorie mi chyběl (ani Cipísek, ani Mystery, ba ani Klacek se nestali plnohodnotnou náhradou), stále nepřicházel ten správný impuls, který by mne donutil Trio dodělat …
Tím hlavním „naštvávacím“ impulsem byl konec Cipíska – 31.12.2021 a delší dobu plánovaný konec EasyStara (šel na náhradní díly k Alešovi S.), kdy mi v „aktivní“ službě zůstal jen Klacek a Mystery. A když k tomu připočteme plánovaný zálet Alešovo EasyGlidera, tak byla situace jasná, rozkaz zněl jasně: „… Trio musí vzlétnout …“
A když nás z práce poslali na homeoffice a zároveň omezili práce, najednou byla chvíle času, abych se na Trio podíval. Na pracovní stůl šel z police trup a křídla, ze skříně krabice s potahovým materiálem a ze zásob krabice se servama a krabice s motory a regulátory. A začalo se vymýšlet, přemýšlet, vybírat, přebírat a koumat, protože cíl byl jasný a neměnný – Trio se prostě dodělá a hotovo …
Začalo se potažením – konzervativní přístup vyhrál – původní barvy byly modro žlutá, tak jsem to zachoval. Trup jsem potáhl Oracoverem, protože je neprůhledný a na plné balze je Oralight / Solarfilm nehezký. Našel jsem modrý, co nejvíce podobný zbytkům modrého Solarfilmu na pevné části SOP a kormidlu VOP a moje holky mi to schválili. Pro potah křídel jsem došel do modeláře, dle kousku vzorové fólie byl nejblíže žluto-oranžový Oralight (Solarfilm nebyl), hurá, už stojí jen 450Kč :-) a barva mi byla doma též schválena. Tak hurá, jdeme potahovat …
Pokračovalo se s výběrem motoru – samozřejmě ze šuplíkových zásob, nějak se mi to tady namnožilo, něco moje zbytky, něco různé pozůstalosti a tak, bylo z čeho vybírat. A když už máme z čeho vybírat, tak vybereme ten nejsilnější pohon, trocha přebytku tahu nikdy neuškodí, není-liž pravda. A protože sice všechny údaje o motorech mám pečlivě schované, tak jsem musel lovit na netu, páčto jsem ty svoje samozřejmě nenašel. Vybíral jsem mezi různými oběžkami – Emax, Ray, Turnigy a podobně – a když jsem měl vybráno, vypadlo na mě inrunner Ray B2845/09 s 25A reglem Ray/Jeti. Hned jsem šel hledat parametry a když jsem je našel, šly všechny ostatní motory zpět do šuplíku, tohle zkrátka bylo ono !!! Sice si to ještě dodatečně vyžádalo úpravu přední části trupu – místo přepážky s „velkou dírou“ pro oběžku nová přepážka jen s dírama pro hřídel, čtyři upevňovací šrouby a otvory chlazení. On totiž tenhle motor je přímá náhrada motoru velikosti „480“ (jen s podstatně větším výkonem), který už kdysi Trio poháněl. Tak proč ne? Povedlo se, motor je tam a regl se krásně schová na dno pod lože akubaterie …
Máme-li motor, potřebujeme k němu ještě vrtuli … Papíry k motoru doporučují 6/4“ až 6/5,5“, v šestipalcové velikosti se sklopky dělají jen je 6/3“ (historie pro klasickou „400“), ale pokud se dá větší trámec, změní se nám i stoupání. U Tria je malým problémem velká šířka „čumáku“ (změřeno kolem 40mm), takže jsem v modeláři koupil příslušný trámec 40mm a doma se dal do zkoušení a měření. Parametry vrtule nám vylezly na 176/88mm (6,92/3,46“) a měření ukázalo 16600otáček při 25,7A (26,8Amax), tedy při 10,4V příkon 267W (max.300W). Hezký čísla, ale asi bych časem upekl nejen motor, ale i regulátor. Začal jsem hledat a kombinovat v zásobách a nakonec se povedlo zkombinovat díly na trámec 35mm (při něm se ještě listy sklopí kolem trupu) a listy 6/3“, což spolu dává 177x89mm (7x3,5“) a měření ukázalo 17000 otáček při 24,5A, tedy při 10,4V příkon 255W. Budeme-li uvažovat účinnost 0,75, vychází nám výkon slušných 191W, které při váze 950g dávají 201W/kg výkonu – to beru. A až provoz ukáže, jestli se motor nebude přehřívat či regl péci … :-). Apropo, při testech v pracovně to slušně trhá model z ruky a dělá průvan v pokoji :-)
Tak dál, co nám to ještě chybí? Aha, serva … Původní serva zmizela někde v propadlišti dějin, respektive slouží asi někde jinde, nevadí, dáme nová, žádný problém, vejdou se tam standartní, nebudeme experimentovat s malýma, přeci jen by tenhle typ modelu měl mít nějakou váhu. Zalovil jsem v „šuplíku“ a vylovil nějaká „noname“ ze zásob po tátovi – vypadaly jako nové, asi ještě nepoužité, standartní velikost, standartní tisícihran, standartní páky … Všechno standartní, až na jednu drobnou vyjímku, a to jejich nestandartní chování (hlavně jednoho) – malý pohyb od středu na jednu stranu, při posunu středu jeho postupné odjíždění a stěhování se a po každém zapnutí jiné než očekávané chování, prostě si žilo vlastním životem … To je sice hezký fenomén, ale v modelu letadla dost nežádoucí vlastnosti, hmmm, budeme muset zase do modeláře (ne, že by mě to až tolik vadilo …). Naštěstí je k dostání stará, osvědčená a léty prověřená klasika – Hitec HS-422 (a za solidních 350Kč za kus), to už pak je jiné kafe, to pak kormidla poslouchají jak mají a nemají vlastní hlavu … Paráda, můžeme v klidu pokračovat!
Přijímač – nic objevného, klasika MZK Nano 4 na mých používaných 35MHz, CH78, uložený klasicky za servy, anténa trupem nahoru ven …
Akumulátor – uložení v prostoru za motorem, před servy, na malém překližkovém loži (pod kterým je regl), na sucháči. Velikostně se tam vejde tříčlánek od 1600mAh do nějakých 2200mAh. Pohoda džez … :-)
Chcete pár technických dat? Tady jsou: rozpětí 1390mm, délka 1000mm, plocha 27,5dm2, váha 950g, pl.zatížení 34,5g/dm2, výkonnost cca.200W/kg … Stačí ? :-)
Trio III – pohled shora …
Trio III – pohled zdola …
PS – ta modrá je na těch fotkách jeví trochu jiná, než ve skutečnosti …
Takže v hangáru vše hotovo, teď už jen hurá do vzduchu !!! Jen doufám, že to nebude aspirovat na nějaký rekord v délce pauzy mezi doděláním a létáním … :-)