Hubení mušek u EVA …

… aneb – proč jsem měl v Třemošné likvidátora ozubených kol

Tak mi to nedalo a jal jsem se rozebírat svoje EVO xx, abych za a) zjistil, kde je něco špatně a za b) rozhodl, jestli současné EVO půjde upravit anebo poletí do koše a začne se pracovat na EVU x+1. A pak je tu ještě varianta za c), kdy se na to všechno vybodnu a vrátím se k EVU x-1, které docela dobře funguje u Martina. Variantu d) zatím vynechávám, úplně končit se mi ještě nechce, ale tenhle čertík nikdy nespí a čeká v koutku, aby v nečekaný okamžik vystrčil svoje růžky … :-)

Takže jsem se do toho pustil jako správný technik a praktik, tedy postupovat krok za krokem a mezi tím zkoušet, jestli to není on, ten zakopaný pes – přeloženo do normální mluvy, vždycky jsem něco povolil, uvolnil, sundal a tak podobně a zkusil, jestli se kola (a tím i celá sestava kolem kardanu) konečně trochu točí, bez toho, aby musel člověk zabrat jak Herkules … Úmyslně jsem ignoroval Toníčkovo rady, které říkaly, že to bude určitě velký tlak v zadní „hrušce“ – rada říkala: „… to je stopro tam, zkus to rovnou povolit a uvidíš, že to bude ono …“ :-) Jo, prd velebnosti, to bych nic nezjistil – ale je pravda, že při letmém zkoumání po poslední RZtě to opravdu vypadalo na zadní „hrušku“ a potíže tam …

No, vezmu to stručně – postupně jsem se zaměřil na tyhle části:

--- vrutík do plastu šasi, držící zadní a přední plato
--- vrutíky a šroubky, držící tyto plata zepředu



--- vrutíky, držící horní podélnou výztuhu šasi – jednak kvůli možnému zasahování těchto šroubů do prostoru diferáků a jednak kvůli obavám z možného tahu na šasi (svírání či rozevírání)




--- vrutíky, držící domečky diferáků u šasi – nejprve zadní a pak přední; a nejprve lehce povolit (onen avizovaný tlak na „hrušky“) a poté vyndat celé diferáky a následně i jejich „hrušky“




--- prostory kolem motoru a hlavního ozubeného kola – nejprve jen lehce povolit kryt těchto prostor a poté vyjmout ven motor (u mě i s regulátorem)
--- úplné sejmutí krytu „motorového prostoru“ – tady už se něco ukazovalo, kromě zbytků z ozubeného kola tu byly vidět i kusy různě nataveného plastu, svědčící o tom, že se tu něco nekalého dělo – zbývalo už jen zjistit, co to přesně bylo … :-)





--- poslední krok – ložiska na kardanu … Ano, tušíte správně, jedno z ložisek se postupně více a více zakusovalo a zatuhávalo, takže se závada (a tuhý chod celé soustavy) projevovala jen někdy a zhoršovala se postupně – nakonec se ložisko kouslo úplně a celé se pak protáčelo ve svém plastovém loži – viz fotka nataveného plastu v okolí tohoto lože. A protože devítka Ezrun je poměrně silný motor, tak při jízdě to až tak poznat nebylo, jen se pak „ucho utrhlo“, teda přesněji nejslabší místo u ozubeného kola …





Takže zakopaný pes byl nalezen, s chutí do opravy - obrousit kusy vyteklého plastu, všechno kolem vyčistit a vyměnit nefunkční ložisko. Jo, lehce se to řekne, ale tohle ložisko hóóódně vzdorovalo, takže musel přijít ke slovu svěráček a kladívko … :-) Ale nakonec se to povedlo, nové, funkční (!) ložisko je na svém místě a poslední ozubené kolo 61T také - apropo, neválí se někomu doma přebytečné tohle kolo? Rád odkoupím, ostatních dílů z téhle sady mám dost, ale „kolečka“ nějak docházejí, není divu, jen na tomhle EVU jsem zlikvidoval tři! :-)

Takže, celou zadní část EVA máme pohromadě - a chodí to lehce i s namontovaným motorem :-) a teď si ještě trochu pohrajeme s přední částí podvozku - konkrétně se sklonem předních kol a provedeme i nějaký ten pokus o mírné zvětšení rejdu zatáčení, pokud to půjde … Do Klatov to snad dám dohromady, možná i včetně nějakých těch testů - mám relativně čas, protože na druhou Třemošnou na 99% nepojedu, raději se budu plácat na Temelíně a pilně pracovat při odstávce HVB2 … :-)